Politolog a děkan Lomonosovovy univerzity v Moskvě Vitalij Treťjakov v ruské státní televizi. (1. června 2022) | foto: Profimedia.cz

Za napadení stojí v NATO jen Francie a Itálie, řekl ruský propagandista

  • 245
Pokud by mělo Rusko zaútočit na někoho ze členů NATO, pak by to měla být Francie a Itálie. V ruské státní televizi to tento týden prohlásil Vitalij Treťjakov, děkan Lomonosovovy univerzity v Moskvě, podle něhož tyto dvě země stojí „za záchranu“ kvůli jejich kulturnímu bohatství.

„Proč by Rusko útočilo na NATO a Evropskou unii? Co pak? Aby ovládlo Amsterdam, kde je všude kokain? Co tam budou dělat ruští okupační vojáci? Přijdou tam bojovat proti obchodu s drogami?“ prohlásil ve středu Treťjakov v diskusním pořadu na kanálu Rossija 1.

Jeho řeč přerušil jeden z dalších hostů, jenž se Treťjakova dotázal, zda to myslí tak, že Rusko nebude útočit na země, kde je legální užívání drog.

„Vždycky je někde něco legalizováno, například pedofilie či LGBT. Proč bychom na ně útočili? Abychom jim přinesli správné, slušné morální normy, protože je snížili? Nehledě na všechny ostatní aspekty: ekonomické, jejich krmení, napájení, a tak dále,“ odvětil Treťjakov.

Obratem ale navrhl, že by Rusko mělo zaútočit na země NATO, které stojí za to „zachránit“. „Pokud máme na někoho zaútočit pro záchranu, jsou to jen dvě země – Francie a Itálie – kde je soustředěno hlavní bohatství západoevropské a středoevropské kultury. Tam je co zachránit,“ uvedl.

Na jeho slova ve čtvrtek zareagoval poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Geraščenko. „Itálie a Francie mějte se na pozoru“ napsal.

Putinův dekret oživil touhy po Aljašce, na ráně je i Evropa včetně Česka

Kremelští propagandisté od vypuknutí ruské invaze na Ukrajině o možném napadení NATO hovoří často. Rusko má podle nich na údery nárok v odvetě za vojenskou i materiální pomoc, kterou Aliance v čele s USA posílá Ukrajině.

Přední ruský agitátor Vladimir Solovjov mimo jiné opakovaně navrhl shodit jadernou bombu na ukrajinsko-polské hranice, vyzval k „denacifikaci“ Pobaltí nebo žádal, aby Moskva bombardovala Německo.

Evropská města se musejí připravit na útoky ruských raket, varují v NATO

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) v lednu uvedli, že nezaznamenali žádné indicie, podle nichž by NATO hrozil ze strany Ruska bezprostřední útok. Varovali ale, že ruský prezident Vladimir Putin si chystá půdu pro budoucí eskalaci proti pobaltským zemím. Estonská premiérka Kaja Kallasová pak předpověděla, že Aliance má na přípravu na vážné vojenské ohrožení východní Evropy ze strany Ruska tři až pět let.

Hrozí válka, vyděsil Švédy šéf armády. Protiruská paranoia, reagují v Moskvě

O tom, že ruskou hrozbu není radno podceňovat, v posledních týdnech hovořili také švédští nebo polští představitelé. Velitel logistického centra Aliance, generál Alexander Sollfrank tento týden varoval, že Rusko by v případě napadení NATO útočilo nejen na frontové linie, ale také na týl. Evropská města by se tudíž stala terči ruských raket a dronů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video