„Bezpečnostní situace je sice vážná, ale není to tak, že by válka byla za dveřmi,“ reagovala na varování expremiérka Magdalena Anderssonová. „Ale samozřejmě, pokud Rusko zvítězí ve válce na Ukrajině, existuje zřejmé riziko, že na řadě budou další země,“ připustila podle portálu Euractiv.
Kabinet podle Anderssonové selhal ve způsobu, jakým toto poselství předal obyvatelstvu. „Mnoho lidí je velmi znepokojeno. Proto je důležité, aby vláda navázala na probíhající komunikaci. Je to pro ni velká zodpovědnost,“ řekla.
Švédsko bude legitimní cíl, půjde na smrt za druhé, hrozil ruský ambasador |
Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin v neděli uvedl, že ve Švédsku by mohla být válka a lidé musí s takovou možností počítat. Následující den se k němu přidal i vrchní velitel švédské armády Micael Bydén. „Musíme si uvědomit, jak vážná tato situace skutečně je. Švédsko a jeho obyvatelé se musí mentálně připravit na válku,“ řekl.
Švédská organizace na ochranu práv dětí BRIS ve středu informovala, že ačkoli obvykle její linka pomoci nepřijímá hovory o možnosti války, tento týden zaznamenala nárůst znepokojených telefonátů od mladých lidí.
„Zaprvé je otázka, zda bude válka. Mnoho dětí se na nás obrací s dotazy, jak se připravit. ‚Mám někam jít, mám si jít koupit rádio na kliku?‘. Žijeme v nejisté době, která ovlivňuje mnoho dětí,“ řekl Magnus Jägerskog, generální tajemník BRIS. Podle něho byla rétorika švédské vlády příliš tvrdá.
„Ministr civilní obrany a šéf armády se na tato prohlášení připravovali, nebyl to žádný výkřik. Měli poskytnout také informace určené dětem, když přišli s takovou informací pro dospělé,“ řekla mluvčí BRIS Maja Dahlová.
Erdogan nepustí Švédsko do NATO levně. Nově chce konec kanadského embarga |
Podle stanice BBC lze nicméně slova ministra civilní obrany a šéfa armády vnímat jako výzvu k probuzení společnosti. Po více než dvou stoletích neutrality je Švédsko pár kroků od vstupu do NATO – čeká jen na souhlas Turecka a Maďarska. Švédsko je zároveň jednou ze zemí, které cvičí ukrajinské piloty, a rovněž zvažuje vyslat na Ukrajinu moderní stíhačky Gripen.
„Mou ambicí není znepokojovat lidi, ale přimět je, aby se zamysleli nad svou vlastní situací a odpovědností,“ řekl Bydén. Připomněl, že poté, co do Severoatlantické aliance loni vstoupilo sousední Finsko, mu Rusko pohrozilo, že bude „prvním, kdo utrpí, pokud se napětí s Aliancí vyostří“.
Podobně zareagoval také Bohlin. „Mým cílem není, aby lidé strachy nespali, ale aby získali povědomí o tom, co se skutečně děje,“ prohlásil.
Zelenskyj ve Švédsku jednal o gripenech, země budou společně vyrábět obrněnce |
Expert na obranu Oscar Jonsson BBC řekl, že varování švédských představitelů vyplývá z frustrace, že se pro budování civilní a vojenské obrany dělá příliš málo. „Čas je omezený a cílem bylo probudit agentury, jednotlivce a ministerstva. Švédské ozbrojené síly jsou neuvěřitelně kompetentní, ale rozsah není zdaleka takový. Poslední návrh zákona o obraně říká, že bychom měli zřídit 3,5 brigády, zatímco Ukrajina jich měla 28, když začala válka,“ podotkl.
Švédsko si chce dodat geopolitický význam, který nemá, zaznělo z Moskvy
Na slova o možnosti války zareagovali také v Moskvě. Ruský senátor Alexej Puškov v reakci uvedl, že Švédsko je jednou z předních evropských zemí, pokud jde o „protiruskou paranoiu“. „Ruské ponorky tam loví už mnoho let a pro některé se to stalo hlavním životním zaměstnáním,“ napsal ve středu.
Podle něj je Bydénovo varování před možnou válkou stejným „nesmyslem“, jaký Švédsko předkládá již mnoho let. „Zřejmě se tak snaží Švédsku dodat geopolitický význam, který nemá. Někdy se zdá, že někteří švédští vojáci i novináři o válce téměř sní. Zřejmě se nemohou uklidnit od porážky u Poltavy,“ dodal Puškov s odkazem na švédskou porážku u Poltavy v roce 1709, která znamenala rozhodující zlom v severní válce.
Analytik Oscar Jonsson ze Švédské univerzity obrany pro BBC uvedl, že válka je sice možná, ale musí se sejít několik faktorů. „Rusko by muselo ukončit válku na Ukrajině, jeho armáda by musela mít čas na obnovu a přezbrojení svých bojových sil a Evropa by musela ztratit vojenskou podporu USA. Všechny tyto faktory jsou v rámci možností,“ konstatoval.
Pokud budete napadeni, na pomoc vám nepřijdeme, varoval kdysi Trump Evropu |
Jonssonova slova přichází poté, co eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton dal tento týden k dobru čtyři roky starou historku, jejíž hlavní postavou byl tehdejší americký prezident Donald Trump. Ten podle Bretona řekl šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, že pokud bude Evropa pod útokem, Spojené státy jí za jeho vlády nikdy nepřijdou na pomoc. NATO údajně označil za mrtvé a chtěl, aby ho USA opustily.
Prezident USA z let 2017 až 2021 aktuálně vede kampaň s cílem vrátit se do Bílého domu a podle průzkumů míří za ziskem nominace Republikánské strany do listopadových voleb.
