Vaše čtvrtá knížka z cyklu Pražských příběhů, která právě vyšla, se jmenuje Ztraceným světem Starého Města. Co se tam ztratilo a proč?
Dějiny Starého Města byly několikrát přetrženy, dnes bychom módně mluvili o diskontinuitách. Poprvé za okupace, protože tam žilo hodně Židů, kteří skončili v transportech. Podruhé po únoru 1948, kdy byli z mnoha zdejších domů vyhnáni jejich majitelé, případně odešli do emigrace. Třetí diskontinuita přišla po roce 1990 s vystěhováváním nájemníků restituenty a kupci domů. Výsledkem je i dnešní odlišnost Starého Města třeba od Malé Strany. Na druhém břehu Vltavy pod Hradem zůstal většinou zachován spolkový a sousedský život a navečer tam už nepotkáte mnoho turistů, kterých je Staré Město naopak plné.
V roce 1905 tu bydlel bigamista Josef Novák, který si ovšem různě měnil jména na Milera, Borka a Sibka. Postupně se oženil se čtyřmi ženami, které vždycky obral o věno a o majetek a zmizel.
