Izraelské síly vedou v Pásmu Gazy rozsáhlou operaci v odvetě za říjnový teroristický útok Hamásu, při němž přišlo na jihu Izraele o život na 1200 lidí. Židovský stát se obává, že delší klid zbraní by dal Hamásu šanci k přeskupení sil či možnému dalšímu útoku.
Vláda proto nebyla v podpoře příměří jednotná a debatovala o dohodě více než šest hodin. Premiér Benjamin Netanjahu podle zdrojů médií na úvod schůze zdůraznil, že příměří neznamená konec války, kterou Izrael nezastaví, dokud Hamás nezničí.
„Izraelská vláda, armáda a bezpečnostní složky budou pokračovat ve válce až do propuštění všech unesených, dokončení eliminace Hamásu a zabezpečení toho, aby Gaza znovu nepředstavovala bezpečnostní hrozbu pro izraelský stát,“ uvedl úřad vlády v prohlášení po jednání.
Podle listu The Times of Israel (ToI) nakonec dohodu podpořila drtivá většina z 38 členů kabinetu, proti byli jen ti za krajně pravicovou stranu Židovská síla (Ocma Jehudit).
Hamás by měl zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně. Výměnou by se na svobodu mělo dostat 150 vězněných palestinských žen a nezletilých.
Dohoda o příměří a rukojmích mezi Izraelem a Hamásem je na spadnutí |
Palestinské hnutí dohodu přivítalo s tím, že mimo jiné umožní vjezd stovek kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Zejména obavy o životy a zoufalý stav civilistů v Pásmu jsou příčinou rostoucího tlaku na zavedení příměří, kterému Izrael čelí od řady světových zemí.
„Ujišťujeme, že naše ruce zůstanou na spoušti a naše vítězné prapory budou nadále ve střehu,“ uvedl Hamás v prohlášení podle AFP.
