„Válka nyní přechází do nové fáze: do toho, čemu ve vojenství říkáme ‚poziční‘ válka se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce,“ napsal Zalužnyj s tím, že Rusku to umožní obnovovat své síly a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.
Zalužnyj přiznal, že jeho očekávání, že vysoké ztráty na ruské straně nakonec přimějou Moskvu, aby ve válce nepokračovala, se nenaplnily. „Je to moje chyba,“ připustil generál s tím, že pro Rusko, které zažilo miliony mrtvých v obou světových válkách, to ani v současnosti nepředstavuje žádný problém.
„Rusko má nejméně 150 tisíc mrtvých. V jakékoli jiné zemi by takové ztráty zastavily válku, v Rusku to však nevadí,“ poznamenal.
„Stejně jako v první světové válce jsme dosáhli úrovně technologie, která nás staví do patové situace,“ pokračoval s tím, že k prolomení patu by byl zapotřebí obrovský technologický skok. Jakkoliv jsou totiž rakety a dělostřelecké granáty i nadále zásadní pro vedení války, armáda podle něj potřebuje získat klíčové vojenské schopnosti a technologie, aby se z tohoto druhu války vymanila.
„Nejdůležitější z nich je letectvo. Vzdušná kontrola je pro rozsáhlé pozemní operace nezbytná. Na začátku války jsme měli 120 bojových letadel. Z nich byla použitelná pouze třetina,“ uvedl Zalužnyj s tím, že ruské letectvo má navzdory ztrátám nad ukrajinským nadále převahu.
Důležité jsou podle náčelníka generálního štábu také účinné odminovací přístroje a prostředky elektronického boje, které jsou klíčem k vítězství ve válce dronů. I v tomto ohledu podle něj Ukrajina za Ruskem zaostává. Vyzval také k tomu, aby Ukrajina zlepšila výcvik svých vojáků a rozšířila kategorie občanů, kteří mohou být povoláni do armády.
Rozsáhlá ofenziva, kterou Kyjev zahájil v červnu na jihu země, dosud zaostává za očekáváním. Ukrajincům se nepodařilo prolomit Ruskem důkladně vybudované obranné linie a za čtyři měsíce se jim podařilo postoupit o pouhých 17 kilometrů. Rusko deset měsíců bojovalo kolem Bachmutu na východě, „aby dobylo město šest krát šest kilometrů“.
Za posledních 24 hodin bombardovalo na Ukrajině více vesnic a měst, než za kterýkoliv jiný den letošního roku, řekl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Útoky za poslední den ohlásilo deset ze sedmadvaceti ukrajinských oblastí, uvedl. Mnoho zasažených obcí se podle něj nachází v blízkosti stovky kilometrů dlouhé frontové linie.
Koalice několika západních zemí v srpnu přislíbila Ukrajině desítky stíhaček F-16, první by měly být dodány na přelomu roku. Průběh protiofenzivy však podkopal naděje Západu, že by ji Ukrajina mohla využít k tomu, aby demonstrovala, že válku nelze vyhrát – a změnila tak plány ruského prezidenta Vladimira Putina a přinutila ho vyjednávat. Rovněž vyvrátil předpoklad Zalužného, že by mohl zabránit Rusku, aby přimělo ukrajinskou armádu vykrvácet. „To byla moje chyba,“ přiznal Zalužnyj.
S pomocí i výcvikem dál počítejte, slíbil Řehka v Kyjevě šéfovi ukrajinské armády |
Rusko má nejméně 150 tisíc mrtvých, soudí generál. V jakékoli jiné zemi by takové ztráty zastavily válku. „Ale ne v Rusku, kde je život levný,“ upozornil Zalužnyj, podle kterého Rusové jsou na obrovské ztráty zvyklí. V první a druhé světové válce Rusko přišlo o desítky milionů lidí.
Rusové zahájili plnohodnotnou invazi na Ukrajinu loni 24. února. Ačkoliv se Ukrajincům od té doby podařilo osvobodit rozsáhlé oblasti kolem Kyjeva, Charkova či Chersonu, Moskva stále ovládá přibližně 18 procent napadené země, čili 106 tisíc kilometrů čtverečních.
