„Psychicky to bylo děsivý. Beznaděj, myslel jsem, že jsou poslední chvilky mého života. Houkaly sirény, policajti nás naháněli do kostelů. Nad hlavou létaly rakety a sestřeloval je protiraketový deštník. Zavolal jsem manželce a jen jsem jí řekl, že je průser. Že vypukla válka. A ona jen odpověděla: okamžitě odtamtud vypadni,“ říká Vladislav Polívka, dělník, který před dvěma měsíci odjel montovat do Izraele speciální regály do vojenského areálu.
Spoluhráčky mě uklidňovaly, že je to v pohodě, ale když létají rakety a schováváte se v krytu, v pohodě to není.
Renáta Březinová, basketbalistka
V sobotu, kdy teroristé z Hamásu napadli Izrael, byl zrovna na prvním větším výletu s dalšími čtyřmi českými kolegy v Jeruzalémě. Okamžitě začal řešit, jak odsud. Dnes, deset minut před půl čtvrtou ráno, přistál na letišti v pražských Kbelích a vrátil se ke své rodině - manželce a tříletému synovi.
