Tchajwanský viceprezident Lai, který je favoritem lednových prezidentských voleb v ostrovní zemi, sice v USA nebyl na oficiální návštěvě a nesetkal se s vysoce postavenými americkými politiky, ale Čína přesto pohrozila „tvrdou odpovědí“ na jeho cestu. Tou se stejně jako v podobných případech v minulosti staly vojenské manévry, které Peking označil za „vážné varování tchajwanským separatistickým silám“.
Tchajwanské ministerstvo obrany vojenské cvičení kritizovalo a poznamenalo, že nepřispívá k míru a stabilitě v regionu. Manévry také podle něj svědčí o militaristické mentalitě Pekingu. Ministerstvo rovněž informovalo o desítkách případů sobotníhonarušení tchajwanské zóny protivzdušné obrany čínskými letadly.
Tchaj-pej uvedla, že tchajwanský lid je odhodlán se bránit a nepodlehne násilným hrozbám. „Tchaj-wan je suverénním státem a má zákonné právo na běžné diplomatické kontakty s přátelskými zeměmi,“ zdůraznila tchajwanská vláda. Čína by podle ní měla přestat používat sílu a zastrašování a místo toho zahájit dialog.
Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu obvinil Čínu, že se snaží ovlivnit volby na Tchaj-wanu, které se budou konat začátkem příštího roku. „Je na našich občanech, aby rozhodli, ne na sousedním tyranovi,“ prohlásil. „Čína byl měla uspořádat své vlastní volby. Jsem si jistý, že její obyvatelé by byli nadšení,“ dodal.
Tchaj-wan hlásí největší narušení vzdušného prostoru. Desítkami letadel z Číny |
Tchaj-wan podle AFP od 03:00 SELČ zaznamenal 42 vniknutí čínských letadel do své zóny protivzdušné obrany, z toho ve 26 případech letadla překročila střední linii dělící Tchajwanský průliv, kterou Tchaj-pej považuje za neoficiální hranici mezi oběma zeměmi.
Čínské manévry však podle agentury Reuters nevedly k žádným známkám znepokojení na Tchaj-wanu, který je na čínské hrozby zvyklý. „Nemyslím si, že bude válka, nebojím se,“ cituje Reuters jednoho z obyvatel ostrova.
Lodě tchajwanského námořnictva se účastní vojenského cvičení na Tchaj-wanu. (10. dubna 2023)
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany. Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně.
Admirál před útokem varoval
Před masivním útokem již před dvěma lety varoval nejvyšší představitel armády USA pro oblast Asie a Pacifiku admirál Philip Davidson. „Obávám se, že Čína zrychluje své ambice nahradit do roku 2050 Spojené státy a jejich vůdčí roli v mezinárodním řádu založeném na sdílených pravidlech,“ řekl admirál.
„Tchaj-wan je jednoznačně jednou z jejich tužeb ještě před tímto termínem. Myslím, že se tato hrozba projeví ještě v tomto desetiletí, v příštích šesti letech,“ citoval ho dále list The Guardian.
10. dubna 2023 |
