„Důvodem nebyl nezájem, lidé tam chodili rádi. Ale majitelka už se blížila důchodovému věku a se zavedením elektronické evidence tržeb (EET) a další byrokracie už toho na ni bylo moc, tak si našla jinou práci,“ popisuje starostka Ladislava Hradilíková.
Od té doby prodejnu ve vesnici nemají. „A jednou z našich priorit je ji znovu otevřít,“ neskrývá starostka. Proto Vítonice koupily nemovitost, v níž by obchod mohl fungovat. Jenže potřebují zároveň získat peníze na nákladnou rekonstrukci, což nebude jednoduché.
„A také musíme sehnat provozovatele, samotná obec se do toho asi nepustí. Spíše vytvoříme podmínky a budeme doufat, že to vyjde. Ale ještě tak dva tři roky nejspíš budeme bez obchodu,“ odhaduje Hradilíková.
Podobných případů ve Zlínském kraji přitom neustále přibývá. Podle výzkumu společnosti GaREP skončilo nejvíce malých obchůdků na malých obcích v roce 2017, zřejmě na to mělo vliv i zmíněné zavedení EET. Další větší vlna nastala v roce 2021, patrně kvůli koronaviru.
Když je starosta také poštmistr a prodavač. Skočice i díky tomu žijí |
Celkově přišla o prodejnu v posledních deseti letech nejméně pětina malých obcí do 200 obyvatel. Maloobchodní síť výrazně prořídla také v obcích s 200 až 500 obyvateli. A nejhůře v celé zemi je na tom okres Zlín, kde se uzavřelo šest z osmnácti obchodů.
Například v Držkové obchod skončil předloni v červnu. Soukromník ho zavřel z ekonomických důvodů, navíc nemohl sehnat prodavače.
„Podle informací z obce sem dnes dvakrát týdne zajíždí pekárna a jednou za dva týdny pojízdná prodejna. Když pekárna nedojede, tak starosta nakupující naloží do tranzitu a zaveze do sousední Kašavy,“ poznamenal Jan Binek z GaREP.
V Podkopné Lhotě se zase pět let nedaří najít provozovatele opraveného obchodu, v Oldřichovicích nepomohl ani fakt, že prodejna fungovala v obecní budově a s nulovým nájmem. Podobně to bylo také v Tichově, kde obchod nemají od loňska.
Obchody jsou pro lidi místem setkání
Rušené prodejny nejčastěji provozovali místní obchodníci, obce ale přišly také o obchody družstevního řetězce COOP i provozovny vietnamských obchodníků.
„Z hlediska zásobování obyvatel venkova je ve většině případů zrušení obchodů nepříjemností, nikoli fatální záležitostí. Naprostá většina obyvatel využívá vedle různě častých nákupů v malých obchodech k nákupu supermarkety. To platí i pro seniory,“ řekl Binek. „Pokud tedy obyvatelé venkova svým nákupním chováním rozhodují o tom, že prioritou není udržení obchodu, potom se je nutné smířit s tím, že mnohé další venkovské obce nebudou mít obchod.“
Jenže to pak dopadá na obyvatele s omezenou mobilitou, seniory či lidi bez auta. I proto stát rozjel finanční podporu obchodů ve vesnicích do tisíce obyvatel v rámci projektu Obchůdek 2021+. Zlínský kraj mezi ně letos rozdělil šest milionů korun, z čehož dva miliony dal sám a čtyři přidalo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nemáme hospodu, proto si chceme udržet alespoň prodejny, zní z malých vesnic |
Jednou z podnikatelek, které uspěly se žádostí o dotaci, byla Ludmila Janováčová. Ve Stupavě už šestatřicet let provozuje smíšené zboží. Přitom jde o obec, v níž trvale žije pouze 152 lidí. „Jsem v důchodu a dělám v obchodě všechno sama. Je to pro mě náročné, otevřeno mám denně včetně soboty. Přitom mám 70 let, a kdybych onemocněla, tak obchod prostě musím zavřít,“ uvedla Janováčová.
V obci je také místostarostkou a rovněž ona vyzdvihuje, jak důležité je podobné místo hlavně pro starší obyvatele.
„Setkají se tady a povykládají. Na mnohých vidím, jak se sem těší, kolikrát koupí jen pečivo nebo nějakou drobnost, ale je to pro ně změna. Nesedí jen doma,“ uvažuje. „Ráda bych obchod udržela, jenže je to složité. Jen za energie platím 6 700 korun měsíčně. Aspoň že na to jde použít dotace od státu,“ dodala Janováčová.
V Měrotíně otestují možnou budoucnost vesnických obchodů, bude bez obsluhy |
Obce se tak uchylují k jiným způsobům, jak udržet obchod. Ve zmíněných Vítonicích i jinde uvažují o zřízení bezobslužné prodejny, která funguje například v Čeladné. Podobně fungují i některé prodejny COOP, jež mají samoobslužný režim mimo běžnou otevírací dobu.
„Je to zajímavý koncept, kdy stačí zakoupení prodejní buňky a specializovaná firma k tomu dodá potřebný software,“ podotkla starostka Hradilíková.
2. srpna 2022 |
