Čelůstka naváže na rodinnou tradici. Ve Zlíně váleli jeho táta Rudolf i o dva roky starší bratr Ondřej.
Takže pocity jsou příjemné?
Je pravda, že když jsem vycházel z dorostu, bojoval jsem, abych mohl nastoupit za áčko. Čeká mě to po třicítce. Jsem rád, že jsem zpátky doma a můžu na Letné nastoupit za A tým před našimi fanoušky. Na to se moc těším. Tenhle okamžik pro mě hodně znamená. Nečekal jsem takový příval zpráv.
Neztrácel jste už naději, že to vyjde?
To víte, že ano. Ani moje kariéra nevypadala moc růžově. Spíše to byly pády než vzestupy. Ale když je člověk úplně na dně, pozná, kolik v něm je síly a kolik jí ještě může dát. Sen a cíl, který jsem si dal, abych se mohl jednou vrátit do Zlína a zahrát si za áčko, ve mně zůstal. Dnes se mi to vrátilo.
Třetí posila podepsána, Tomáš ČELŮSTKA opět ševcem!
Vítej zpět doma, Čeldo!
Článek na našem webu >> https://t.co/CpJKpYZwCL
#novaposila #vitejzpet https://t.co/9pdSM0MRPv
Kdy se začala vaše kariéra otáčet k lepšímu?
V Pardubicích. Také v Opavě jsem zažil krásná léta, ale neskončilo to pro mě dobře. Opava postoupila do ligy a znovu jsem byl nechtěný. Musel jsem zase ukázat, že mám na první ligu. Naštěstí se to v Pardubicích celé nakoplo. Sešla se výborná parta lidí. Cítil jsem se tam jako doma.
Když jste přecházel ve Zlíně z dorostu do mužů, cítil jste křivdu, že jste nedostal v áčku větší šanci?
Jste mladý. Máte velké oči. Myslel jsem si také, že jsem hotový fotbalista. Ale prostě to tak nebylo. Křivdu jsem necítil. Když jsem poznal, že nemám možnost se dostat do áčka, zvolil jsem odchod na hostování a pak přestup.
Jednu dobu to přitom vypadalo, že se ani nebudete živit fotbalem.
Přesně tak. Podrželi mě rodiče a brácha. Díky nim jsem to nevzdal a dnes jsem jim za to moc vděčný. Řekl jsem si, že mám svoje pozitivní vlastnosti pro fotbal, které můžu dát do hry. Zároveň jsem pracoval na odbourání těch negativních. Další bod byl, když jsem potkal svoji ženu. S tou řeším fotbal každý den. Pak už to stoupalo nahoru.
Čelůstka se ve Spartě nedohodl na smlouvě, po třech letech odchází |
Je velká fanynka?
Manželce jsem za všechno vděčný. Potkal jsem ji v době, kdy jsem přišel do Pardubic. Více než ona to ale prožívá její maminka, moje tchyně, která je do fandění neuvěřitelně zapálená. Tímto bych ji chtěl pozdravit.
Jste třetím z rodinného klanu Čelůstků, který nastoupí za zlínské áčko. Je to zavazující?
Rozhodně. A to byl také v dobrém slova smyslu můj hnací motor. Taťka i brácha hráli za zlínské áčko. Nechtěl jsem to nechat jen tak. Když jsem viděl, že už zase stoupám nahoru, měl jsem jasný cíl a makal jsem, abych se sem jednou mohl vrátit. Ten čas přišel.
Jak jste vnímal srovnávání s bratrem?
Věděl jsem od začátku, že brácha má lepší kariéru. Lidi se vždycky první ptali na něj. Nebývalo mi to úplně příjemné, ale o to větší jsem měl motivaci se k němu aspoň trošku přiblížit, což se mi, myslím, povedlo. Brácha ale moc dobře ví, že jsem mu vždycky fandil a přál jen to nejlepší.
Nabízelo se, že po konci ve Spartě by mohl zamířit do Zlína. Měl jste od něj náznaky, že to nevyjde?
Věděl jsem to dopředu. Chtěl si ještě zkusit zahraniční angažmá. Podařilo se a já mu přeju hlavně zdraví po tom všem, čím si musel projít.
Bratři Ondřej a Tomáš Čelůstkové
Přemlouval jste ho?
Často jsme se o tom bavili. Zvažoval i to, kam se rozhodnu jít já. Ve finále ale převládla touha vrátit se do Turecka, kde si udělal jméno a kde má silnou pozici.
Nemrzí vás, že se tak nemusí splnit váš dávný společný sen zahrát si v jednom týmu?
To už bychom asi chtěli moc. (usmívá se) Ale trošku mě to mrzí, protože to bylo teď blízko. Fotbal je takový. Mění se velice rychle a těžko říct, jestli se ještě potkáme v jednom mužstvu. Určitě se ale znovu sejdeme. Pořídili si ve Zlíně bydlení.
Minulou sezonu jste strávil v kyperské Karmiotisse. Jedna stačila?
Po fotbalové stránce to byl dobrý rok. Odehrál jsem spoustu zápasů, měl jsem nějaké asistence, cítil jsem, že se mi daří. Fotbal na Kypru je ale specifický. Po každé sezoně se mění hodně hráčů, teď jich z našeho týmu odešlo určitě přes deset. Čekal jsem do poslední chvíle. Když jsem věděl, že nebudu pokračovat, moje myšlenky směřovaly k tomu, že půjdeme do jiné země.
Čelůstka a Souček ne, Fila v Teplicích kývl: Návrat do Slavie by smysl nedával |
Vrátil byste se, i kdyby Zlín sestoupil, k čemuž měl velmi blízko?
I tak bych to zvažoval. Dal jsem si chvíli čas, kdyby byla možnost pokračovat v zahraničí. Ale nic mi nedávalo smysl. Pak jsem řešil jen nabídky z Česka. Stály o mě také Pardubice a Teplice, ale měl jsem jasno, chtěl jsem se vrátit domů. Mluvil jsem s trenérem Vrbou, že bych šel rád do Zlína. Říkal, že by byl rád. Hlavně jsem ale nepochyboval, že by se nezachránil. V jeden moment to vypadalo špatně, byli v klinické smrti. Ale ukázali charakter a bojovného ducha.
Nestraší vás, že Zlín hraje poslední roky víceméně jen o záchranu?
Takhle o tom nepřemýšlím. Pevně věřím, stejně jako celý mančaft, že budeme hrát v klidném středu tabulky a všechno pošlape, jak má.
Přicházíte do Zlína v době, kdy se tlačí do týmu spousta mladíků. Jak na vás mužstvo působí?
Zlín má velký potenciál, má na čem stavět, může z toho těžit. Je jen dobře, že mladí dostanou šanci, celý svět se ubírá tímhle směrem. Jsou šikovní. Mohla by se nastartovat úspěšnější éra, která může nějaký čas trvat.
