Tréninkové aktivity posádky mise Polaris Dawn započaly v polovině května 2022 na pobřeží Kalifornie, kde se všichni věnovali lékařskému a potápěčskému výcviku. Ten by měl posádce pomoci lépe spolupracovat během plánovaného výstupu do volného kosmického prostoru. Pod mořskou hladinou nejde totiž komunikovat hlasem, takže je zde více dbáno na neverbální komunikaci a podporu sestupujícího.
Celý tento výcvik zabral dva dny, přičemž během prvního dne se posádka hlavně sžívala s vybavením a osvěžovala si potápěčské návyky. Druhý den byl důraz kladen na vyrovnávání se s nepříjemnými situacemi a také s fyziologickými změnami, které přináší změna tlaku.
Koncem května 2022 se přípravy přesunuly na jižní polokouli. Aby zlepšil spolupráci celé posádky a posílil jejího ducha, rozhodl se Jared provést pár výstupů v ekvádorských Andách. Posádka pochopitelně nešplhala na tyto hory sama, doprovázeli je místní průvodci a na pomoc si také vzali své staré známé z RMI Expeditions, kteří Jareda doprovázeli v roce 2021 při výstupu na horu Mt. Rainier. Horolezectví se členové posádky věnovali přibližně týden. Nejdříve se vydali na vrchol sopky Illinizas Norte, který se nachází ve výšce 5 126 metrů. V podstatě šlo o aklimatizační výstup, který je měl připravit na náročnější výstup, při kterém bylo potřeba používat jisticí lana a cepíny.
From 19,347 feet — the incredible view at the summit of the Cotopaxi volcano in Ecuador with members of the Polaris Dawn team, @RMIExpeditions and @EdViesturs, and local Ecuadorian guides https://t.co/76USpiyWsl
Poté už zamířili ke svému hlavnímu cíli, kterým byl stratovulkán Cotopaxi, jehož vrchol se nachází ve výšce 5 897 m. Tuto akci následně vyhodnotila druhá specialistka mise Polaris Dawn, Anna Menon, když uvedla, že výstupy byly náročné pro každého člena posádky, nicméně, právě když tyto útrapy prožívají s ostatními, má to za následek, že se celý tým spojuje. Prožili si prý během výstupů slabé i silné chvíle, a tím se naučili více i jeden o druhém.
Po těchto horolezeckých dobrodružstvích se obě specialistky mise, Anna Menonová a Sarah Gillisová, přesunuly do texaského Houstonu. Zde podstoupily intenzivní týdenní trénink, který byl zaměřen na zvládání lékařských dovedností. Celý proces byl navržen tak, aby byly nuceny řešit řadu zdravotních problémů, kterými může být vystavena celá posádka během pobytu na oběžné dráze. Obě tak získaly možnost naučit se tato možná rizika zvládat pod dohledem zkušených zdravotníků.
Po zdravotnickém výcviku a návštěvě nemocnice St. Jude Children’s Research Hospital přišel čas, aby se celá posádka začala již vážně připravovat na svůj vesmírný let. Trénink se odehrával v kalifornském Hawthorne, kde má své sídlo firma SpaceX. Protože o jeho podstatě ani času, který při něm strávili, nejsou k dispozici žádné přesnější informace, budete v tomto bodě muset vzít za vděk pouze fotkami.
Pokud jde o obsah výcviku, lze snad s jistotou konstatovat, že v případě Jareda Isaacmana šlo spíše jen o oživování znalostí, které nabyl v roce 2021 při přípravě na misi Inspiration4. Jedním z bodů tréninku pak bylo určitě i to, aby se svým způsobem sehrál se svým pilotem Scottem Poteetem při ovládání kosmické lodi Crew Dragon.
Dalším krokem v přípravě pak bylo zvládání přetížení, kterému budou všichni vystaveni během cesty na oběžnou dráhu a zpět. Nácvik byl prováděn v NASTAR centru v Pensylvánii počátkem srpna 2022. Během pobytu zde se posádka především točila na centrifuze, ale došlo i na focení selfíček s trpícím, jak je vidno na fotografii níže.
I během tréninku Jareda Isaacmana na centrifuze si Scott Poteet a Sarah Gillisová našli čas na selfíčko.
Vybavení NASTAR centra umožnilo připravit posádku i na další záludnost, kterou s sebou kosmický let může přinést. Všichni čtyři byli v centru vystaveni sníženému tlaku, aby tak v budoucnu dokázali lépe rozpoznat hypoxii, tedy stav, který s sebou přináší nízký obsah kyslíku v dýchané atmosféře.
Počátkem loňského podzimu pokračoval výcvik v lodi Crew Dragon. Opět se mi nepodařilo dohledat žádné podrobnosti, jen z popisu fotek na instagramu lze odhadnout, že šlo o zkoušku výstupu z kosmické lodi či nácvik nouzového opuštění rampy LC-39A pomocí únikových košů.
Hned poté vzal Jared celou posádku, aby si procvičila přetížení nikoliv jen na centrifuze, ale přímo na palubě tryskových letadel. Podle fotografií si všichni zalétali na strojích Mig-29, Dassault/Dornier Alpha Jet a českém Albatrosu L-39.
A když už měla posádka za sebou dvakrát výcvik zvládání přetížení, přišel čas i na opačné pocity. V říjnu 2022 si proto všichni zalétali na palubě letounu, který je díky speciální letové trajektorii schopen pasažérům nabídnout na několik desítek sekund stav mikrogravitace.
Další trénink podstoupila posádka Jareda Isaacmana v Johnsonově kosmickém centru v Houstonu. Zde koncem prosince 2022 absolvovala dvoudenní pobyt v šestimetrové podtlakové komoře, který je měl všechny seznámit s riziky dekompresní nemoci. Proč je potřeba se s těmito riziky seznámit? Důvod je prostý, astronauté, kteří vystupují do volného prostoru, mají totiž ve svých skafandrech snížený tlak a při sníženém tlaku dochází k tomu, že dusík, který je za atmosférického tlaku rozpuštěný v tkáních a tekutinách, by se mohl začít uvolňovat ve formě bublinek. Bylo proto potřeba prakticky ověřit, zda tlakové podmínky, kterým bude posádka během mise vystavena, nezpůsobí pasažérům právě dekompresní nemoc, známou též jako kesonová nemoc.
Ani nový rok nepřinesl členům posádky žádnou úlevu v rámci příprav na jejich kosmickou misi. Jared Isaacman si pro ně přichystal další překvapení. V polovině ledna 2023 podstoupili v zasněženém Coloradu na Akademii vzdušných sil USA základní parašutistický kurz. Co Jareda k takovémuto kroku vedlo? „Lezli jsme po horách, lítali ve stíhačkách, potápěli se, ale seskok padákem je pro naši misi asi tím nejlepším výcvikovým analogem. Ve chvíli, kdy vyskočíte z letadla, máte totiž jen několik sekund na stabilizaci, otevření padáku a posouzení, zda se jedná o nominální průběh, či zda je čas zahájit nouzové procedury. Musíte také vyhodnotit vítr a nakonec i bezpečně přistát.“
Také parašutistický kurz byl částí tréninku, který posádka mise Polaris Dawn podstoupila v rámci příprav na svůj letošní kosmický let, jehož start byl posunut na poslední čtvrtletí tohoto roku.
Seskok z letadla během výcviku na misi Polaris Dawn
Když porovnáme aktivity, které podstoupil Jared Isaacman před misí Inspiration4 a nyní, zdá se, že tato příprava je rozsáhlejší a náročnější. Není se co divit, mise Inspiration4 byla pro všechny účastníky spíše jen nakouknutím do vesmíru a celá akce nezahrnovala výraznější změny oběžné dráhy či výstup do volného prostoru. Je však vidět, že Jared Isaacman bezpečně ví, co dělá, a také, že se ho SpaceX snaží v přípravách co nejlépe podpořit. Je přece jen i ve firemním zájmu, aby se nový skafandr pro výstup do volného prostoru osvědčil a mohl být v budoucnu nabízen pro případné výstupy do volného prostoru i jiným platícím zákazníkům, či dokonce americké NASA.
Text byl převzat ze serveru ElonX. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
