„Nejsou zásadní důvody, proč bychom měli tuto úmluvu ratifikovat,“ řekl iDNES.cz předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Lidovečtí ministři Istanbulskou úmluvu ve vládě nepodpořili.
„Některé strany se domnívají, že je to prioritní úmluva o násilí na ženách, takže má být podpořena. Čemu já bych rozuměl, kdyby to byla úmluva o násilí na ženách. Ale vzhledem k tomu, že si to nemyslím a mám pocit, že to je ideologický dokument, který směřuje někam jinam a my s násilím na ženách z pohledu našeho zákonodárství žádný problém nemáme, tak jsem skeptický k tomu, abychom tuto úmluvu přijímali. Dá se očekávat, že minimálně značná část poslanců ODS bude mít stejný názor,“ řekl iDNES.cz Benda.
Poslanci vládních stran nebudou nijak vázáni, že mají podpořit Istanbulskou úmluvu, kterou se rozhodla vláda poslat do Sněmovny. „Myslím, že to z vlády odchází jako koaličně nedohodnutý dokument. Část ministrů naší koalice SPOLU ruku pro nezvedla,“ vysvětluje Benda. Zdržel se dokonce ministr spravedlnosti, i když byl spolupředkladatelem návrhu.
„Bereme to více jako otázku nějakého vnitřního postoje. Možná se pár hlasů pro zvedne, ale většinově budeme spíš proti.“ prohlásil Benda. Proti úmluvě vystupoval už v roce 2018. Vadí mu článek 60 úmluvy Žádosti o azyl z důvodů genderu. A výhradu k němu má stále.
Článek 60 – Žádosti o azyl z důvodů genderu1. Smluvní strany přijmou nezbytná legislativní nebo jiná opatření, která zajistí, aby genderově podmíněné násilí na ženách mohlo být uznáno jako forma pronásledování ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. A. Úmluvy z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a jako forma závažné újmy, která zakládá potřebu doplňkové/dodatečné ochrany. 2. Smluvní strany zajistí, aby každý z důvodů pronásledování uvedených v úmluvě byl vykládán genderově citlivě, a tam, kde bude zjištěno, že obavy z pronásledování obsahují jeden nebo více těchto důvodů, bude žadateli přiznán status uprchlíka v souladu s příslušnými souvisejícími dokumenty. 3. Smluvní strany přijmou legislativní nebo jiná opatření nezbytná k zavedení genderově citlivých postupů, které se týkají přijetí žadatele o azyl a podpůrných služeb pro něj, stejně jako genderově zaměřených instrukcí zaměřených na rovnost pohlaví a genderově citlivých postupů v rámci řízení o azylu, včetně rozhodování o statusu uprchlíka a žádosti o mezinárodní ochranu. |
„Zatím jsme to měli tak, že pokud člověku doma hrozí nějaké nebezpečí, tak jsme povinni mu poskytnout azyl nebo aspoň dočasnou ochranu. Pokud to takto dramaticky rozšíříme, tak se obávám, že si azylovou politiku jenom bouráme, tohle mi nikdo nevyvrátil,“ řekl iDNES.cz ve čtvrtek Benda.
S Istanbulskou úmluvou mají dlouhodobě problém i lidovci a jejich místopředseda Petr Hladík dokonce ještě ve středu doufal, že se smlouva ani nedostane do programu vlády.
Skeptická, a to je ještě mírné slovo, je k úmluvě opozice. SPD je kategoricky proti a mnozí poslanci z ANO ji považují za přinejmenším zbytečnou.
„Ad Istanbulská úmluva (IÚ), kdy se za legitimní a správný boj za prevenci a potírání násilí (nejen) na ženách schovává něco jiného. Potřebujeme změnit zákony, změňme je. Potřebujeme zpřísnit tresty, udělejme to. K tomu ale nepotřebujeme IÚ,“ napsal na Twitteru poslanec ANO Patrik Nacher.
Úmluvu podporují Piráti, STAN i TOP 09. Vláda si vyhradila právo její část neaplikovat
Z toho, že Istanbulská úmluva prošla zatím vládou, se radovali politici Pirátů, STAN i TOP 09, kteří ji ve vládě podpořili. Jejich hlasy ale k většině ve Sněmovně ani v Senátu nestačí.
„Boj proti násilí, proti potírání domácího násilí na dětech, na ženách, na seniorech je zásadní,“ uvedl ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš.
„Jakýkoliv krok, který pomůže v předcházení sexualizovaného násilí a násilí na ženách, je dobrým krokem. Úmluva by měla také přispět k citlivějšímu zacházení s obětmi. Doufám, že brzy projde i Sněmovnou,“ uvedl šéf STAN Vít Rakušan.
„Násilí v rodině je nepřijatelné a je správné, že se k tomu česká vláda takto symbolicky přihlásila. TOP 09 byla pro a bude i v parlamentu,“ uvedl místopředseda TOP 09 a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Vláda si vyhradila právo dva články Istanbulské úmluvy, a to ustanovení článku 44 odst. 1 písm. e) a odst. 3 a článek 59, neaplikovat do českého práva.
DOKUMENT: celý text Istanbulské úmluvy, o kterou se přou politici i sousedé |
„Jsme v souladu s názory paní zmocněnkyně. Na ustanovení 59 pamatuje zákon o pobytu cizinců, ustanovení č. 44 zase obsahuje koncept obvyklého bydliště, které náš právní řád nezná, proto jsme tyto výhrady podpořili,“ uvedl pro iDNES.cz šéf Pirátů Bartoš.
Ministerstvo spravedlnosti navrhlo, aby se Česká republika nezavazovala, že bude stíhat za trestný čin spáchaný v zahraničí a související s násilím na ženách ty osoby bez českého občanství, které mají v Česku obvyklé bydliště.
„V článku 59 je důvodem výhrady fakt, že český právní řád pokrývá všechny situace, které jsou vyjmenovány v tomto ustanovení, ale činí tak odlišným způsobem,“ uvedl ministr Rakušan.
Článek 59 se týká povolení k pobytu. Podle tohoto článku Istanbulské úmluvy „smluvní strany přijmou nezbytná legislativní nebo jiná opatření, která zajistí, aby obětem, jejichž povolení k pobytu závisí na povolení k pobytu manžela nebo partnera, jak je uznává vnitrostátní právo, bylo v případě zániku manželství nebo partnerství a za zvláště obtížných okolností uděleno na jejich žádost samostatné povolení k pobytu, bez ohledu na dobu trvání manželství nebo partnerství.“
Rozložení sil v parlamentu ale zatím spíš naznačuje, že Česká republika nakonec nebude ratifikovat Istanbulskou úmluvu jako celek.