„Potřeba tohoto typu profesionálů roste. Ať už pro instituce typu Paměť národa, Post Bellum, Ústav pro studium totalitních režimů, specializované portály, které produkují podcasty a další formy prezentace, ale také v oblasti klasických novin, televize a rozhlasu,“ uvedl Miloš Zapletal z Ústavu historických věd Slezské univerzity.
Absolvent oboru bude historikem s podrobnou znalostí faktografie a metod historické práce, ale místo působení v akademické sféře se zaměří na zprostředkovávání svých zjištění a znalostí veřejnosti, ať už audiovizuálně, prostřednictvím podcastů, či nových médií. A bude to umět, protože si během studia všechno v praxi vyzkouší.
Až pět tisíc za koleje a 150 za oběd. Život se studentům v Ostravě prodraží |
„Zdálo by se, že historie je něco akademického, ale vezměte si, kolik vášní pořád vzbuzuje. Třeba spory o sochu maršála Radeckého nebo Koněvův pomník v Praze, to všechno v nás pořád žije a potřebujeme se s tím vyrovnat. Je potřeba, aby k lidem historie více pronikla i vzhledem k sílícím dezinformacím a hoaxům,“ konstatoval Zapletal.
Na oboru, který se zatím otvírá v bakalářském programu, se podílejí opavský Ústav historických věd s tamním Ústavem filmové, televizní a rozhlasové tvorby.
