Mladou Francouzku si zamilovala celá Letenská pláň. „Neskutečné, kolik přišlo lidí a jakou vytvořili atmosféru,“ žasla Bertoneová, kterou v cestě za vysněným triumfem hnalo potleskem téměř dvanáct tisíc diváků. Prožívali s ní každý chyt, každý krůček směrem k topu.
K tomu úvodnímu potřebovala osmnáctiletá Francouzka dva pokusy. „První boulder byl poměrně snadný, ujistila jsem se, že by to mohlo jít,“ vyprávěla nadšeně. A opravdu to šlo. Další dva zdolala Bertoneová fantasticky na první pokus, a když se za zvuků hudby z djského pultu a ještě hlasitějších ovací fanoušků vyšvihla na posledním do zóny, věděla, že zažívá něco neuvěřitelného.
Hvězdná Garnbretová totiž nedokázala pokořit druhý ze čtyř boulderů, a jelikož na ostatních potřebovala více pokusů než Francouzka, nepomohla si na posledním ani fleší, tedy okamžitým překonáním.
Světový pohár v boulderingu v Praze vyhrála osmnáctiletá Bertoneová |
„Koukla jsem na svého kouče, který mě podporoval ze všech nejvíc. A když jsem se zachytila? Nepopsatelný pocit štěstí,“ rozplývala se Bertoneová. V semifinále totiž skončila až šestá, na posledním postupovém místě. „Upřímně jsem ani neměla žádná velká očekávání, prostě jsem si to jen chtěla užít a ukázat, co umím.“
A předvedla se v tom nejlepším světle. Garnbretová se sice vrátila po delší pauze zaviněné zraněním, ale do Prahy přijela o jedno olympijské zlato a šest titulů mistryně světa zkušenější než Francouzka.
„Porazit Janju je asi výhra všech výher,“ neskrývala Bertoneová obdiv. „Můžete být první, když zrovna nesoutěží, ale zvítězit proti ní? Mnohem složitější než cokoliv jiného, protože nikdo není tak nadaný, silný a prostě tak skvělý jako ona,“ vysvětlila.
Janja Garnbretová během finále Světového poháru v lezení
Emoce neskrývala ani při přebírání medaile. Když stála na stupních vítězů a poslouchala tóny francouzské hymny, otáčela se, jako by pořád nemohla uvěřit, že je to opravdu ona, komu se na krku houpe premiérové zlato. „Dochází mi to všechno nějak postupně, jsem plná emocí, budu to ještě dlouho vstřebávat.“
Dojemnou chvíli si užívala společně s francouzskými fanoušky uvnitř velkého davu před podiem. Hloučky lidí s vlajkou svislé trikolory zpívající slova písně La Marseillaise sledovaly mladou hrdinku na nejvyšším stupínku. A co víc, Bertoneová výjimečný moment sdílela s krajankou Flavy Cohautovou, která po dvou dokončených boulderech skončila třetí.
„Moc jsem jí to přála. Je to moje kamarádka, byla jsem nadšená, že se jí to podařilo,“ zářila. I to byl důvod, proč Světový pohár s kulisami Pražského hradu označila za jeden z nejlepších životních zážitků.
Flavy Cohautová z Francie nakonec skončila na Světovém poháru v lezení třetí
„Nikdy předtím jsem v Praze nebyla, překvapilo mě, kolik přišlo lidí a jak nám fandili,“ chválila podporu diváků. „Semifinále i finále jsem si díky nim užila na maximum.“
Přízeň rozjásaných nadšenců si získala okamžitě. Jen udělala pár krůčků, hned ji někdo zastavil a zvesela gratuloval. „Čekají, abych se jim podepsala a mohli se se mnou vyfotit,“ nevěřícně koukala. „Promiňte, za chvíli jsem u vás,“ volala Bertoneová na zástupy lidí, zatímco rozdávala vítězné rozhovory.
Sice právě v pouhých osmnácti letech uzmula parádní vítězství, stále ale plná pokory reagovala na slovy chvály s úsměvem a vděkem. Že má talent dokazovala Francouzka už odmala. Ve dvanácti letech se stala nejmladší lezkyní, která zvládla boulder obtížnosti 8B+.
Nejen stříbrný fenomén Ondra. Praha zblízka poznává sport gentlemanů |
A co bude závodnice, která ostatním vyslala vzkaz, že si dokáže vydobýt místo i mezi dospěláckou špičkou, dělat nyní? „Tak to fakt nevím. Asi pojedu domů, budu si to užívat a… opravdu nevím,“ smála se.
Jedno je ale jisté. „Určitě nebudu spát. Ne proto, že bych někam šla, ale budu si dokola opakovat: ‚Vážně jsem to právě dokázala?‘“
