Belek (Od našeho zpravodaje) -
Kdysi se o pár kilometrů dál zúčastnila kondičního soustředění prostějovské tenisové mládeže. Později v turecké Antalyi čtyřikrát postoupila do semifinále menšího podniku ITF. Teď se sem Barbora Krejčíková vrátila coby grandslamová šampionka, hvězda WTA Tour a hlavní trumf českého družstva v kvalifikaci BJK Cupu.
V Megasaray Clubu na pobřeží Středozemního moře si teď oprašuje dávné vzpomínky. Ráda aspoň brouzdá v chladné slané vodě. Mastí s ostatními členkami týmu karty. A piluje formu na utkání s Ukrajinou, která vzhledem k tragickým událostem na jejím území přesunula akci na neutrální půdu.
„Areál je hezký. Líbí se mi domácké prostředí. Jsem zdravá,“ referuje sedmadvacetiletá Krejčíková, dvanáctá žena na světě, pod dřevěným přístřeškem mezi dvěma kurty.
„Volíme program tak, abych se nezranila jako loni. Daří se mi taky přechod z betonu na antuku. Zvykám si rychle. První tři měsíce sezony se mi docela povedly, což všechno usnadňuje.“
Co vás stále láká do reprezentace? Pořád je pro mě výjimečné mít u svého jména vlajku, hrát za zemi, ve které jsem se narodila a na kterou jsem hrdá.
Hezká slova. Pojí se s nimi i nějaký nevšední pocit? Ano! Jen se s ním člověk musí naučit zacházet. Vnímám větší odpovědnost. Předloni jsem do dvouhry naskočila rovnou jako jednička, navíc doma v Praze. Ta role pro mě byla dost těžká. Chtěla jsem až moc, což se neblaze podepsalo na mém výkonu. Věřím, že teď se dokážu se vším snáz vyrovnat a předvést svůj nejlepší tenis.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
