ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: ČTK

Změny DPH pocítí lidé s nízkým příjmem, vzroste inflace, míní ekonomové

  • 912
Plánovaná revoluce DPH nadzvedává ze židle české ekonomy. Upozorňují na to, že by šlo o silně proinflační krok, který může silně ovlivnit dosavadní snahy České národní banky i vlády ve vztahu ke zkrocení inflace. Plánované změny navíc případně dopadnou hlavně na nízkopříjmové skupiny. Na finální podobě zatím ve vládní koalici nepanuje shoda.

„V zásadě se tento krok jeví jako snaha, jak narychlo zacelit část vysokého strukturálního schodku. Celkově řešení ale není úplně šťastné. Bojujeme s jednou z nejvyšších meziroční inflací v rámci Evropské Unie. Tu jsme si nejdříve navýšili zrušením superhrubé mzdy a nyní ji znovu podpoříme úpravou DPH,“ uvedl pro iDNES.cz analytik Vratislav Zámiš z bankovní společnosti Raiffeisenbank.

Případná reforma DPH je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. Ministerstvo financí v tomto ohledu navrhuje dvě sazby daně z přidané hodnoty, základní ve výši 21 procent a sníženou čtrnáctiprocentní. Nahradit by měly nynější tři sazby ve výši 21, 15 a 10 procent.

Souhlasíte s chystanými změnami DPH?

celkem hlasů: 16907
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 úterý 18. dubna 2023. Anketa je uzavřena.

„Jde o výrazné inflační tlaky. Přitom teď se míč v boji s inflací nachází na straně vlády, jež by měla snížit rozpočtové výdaje, čímž i tlak na další cenové vzestupy. Místo toho ale zvýší daň, čímž se zvedne právě i problematická inflace,“ myslí si ekonom Vladimír Pikora.

Poslední statistická data však ukazují na relativně silný meziroční pokles maloobchodních tržeb. Analytici tak i proto upozorňují, že výrobci nemusí po nějaký čas zvyšovat své ceny, aby alespoň z části vykompenzovali negativní dopady růstu DPH a udrželi si tak své zákazníky. To ale podle nich zároveň nemění nic na tom, že tlak na další růst inflace tu v případě aplikace těchto změn do praxe bude.

„Směr je jasný. V současných snahách o rychlé snížení inflace to představuje další brzdu. Pořád platí, že větší pozornost by měla být mířena na stranu výdajů, kde na Ministerstvu financí zatím chybí odvaha pustit se do méně populárních, za to podstatně více potřebných kroků, které povedou ke snížení strukturálního deficitu,“ doplňuje Vratislav Zámiš.

Dohoda o změnách DPH není, říká Fiala. Teď jsou jen analýzy, nejsou to závěry

Přesun DPH z 10 na 21 procent plánuje vláda u ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, opravy obuvi, kožených výrobku a kol a také u sportovních a kulturních akcí. Zvýšit DPH z 10 na 14 procent pak chce ministerstvo například u léků, veřejné dopravy, stravovacích služeb, knih, novin a časopisů a bezlepkových výrobků.

Analytici ale také upozorňují, že tyto změny vyšší měrou dopadnou hlavně na nízkopříjmové skupiny, v jejichž případě se zdražení základních potřeb projeví větším negativním dopadem na jejich celkový nákupní koš. „Některé skupiny lidí, jako jsou třeba důchodci, kteří užívají třeba více léků než zbytek populace, najednou pocítí vyšší růst výdajů,“ komentuje důsledky Pikora.

Podobně to vidí i Petr Bartoň, který je hlavním ekonomem společnosti Natland. „Po Dánsku, které nemá sníženou sazbu žádnou, se staneme zemí s druhým největším zdaněním té spotřeby, která dominuje v košíku sociálně slabších občanů; takzvaných nezbytností. Jde o jídlo, energie nebo třeba léky. Situace je tak extrémní, že naše snížená sazba bude vyšší nejen než nejnižší sazba, ale dokonce i než obě snížené sazby v ostatních zemích Evropské unie,“ uzavírá Bartoň.