Iniciátoři záchrany někdejší šatny muklů představili studii architektky Terezy Kabelkové, která ukazuje, jak může objekt vypadat a co vše by se v něm dalo dělat. „Nikde není napsáno, že takto bude řetízkárna vypadat. Ale je to materiál pro konzultace například s památkáři či se stavebním úřadem,“ uvedl Tomáš Bouška, předseda spolku Političtí vězni.cz.
Autorem architektonické studie je Tereza Kabelková, její manžel Jiří a tým studia Cosmo, které manželský pár založil. Řetízkárna v jejich podání je vlastně budova v budově.
„Je to historický artefakt, memento doby. Chceme ho zachovat v současné podobě,“ konstatovala Tereza Kabelková. Budovu tak čeká sanace a vnitřní vestavba. „Ta má i ryze praktický význam. Menší prostor se snáze vytopí než celý objekt,“ řekl k návrhu Jiří Kabelka.
Spolek získal řetízkárnu loni na podzim
Sama Tereza Kabelková má k historii pracovních lágrů na Jáchymovsku i osobní vztah. Její pradědeček byl totiž v jednom z nich vězněný. I proto jako svou diplomovou práci na fakultě architektury ČVUT vypracovala návrh památníku politických vězňů u Rudé věže smrti. Je také autorkou památníku, který má vyrůst v sousedství ostrovského Domu kultury.
Kabelková je členkou spolku a řetízkárna je tak dalším projektem, který se úzce pojí s temným obdobím historie regionu. Spolek Političtí vězni.cz získal řetízkárnu na podzim loňského roku. Společně s objektem, který má sám o sobě 400 čtverečních metrů, získal spolek i osmitisícovou parcelu. I s jejím využitím Tereza Kabelková ve své studii počítá.
Pomůže Destinační agentura Krušnohoří
„Místo je v územním plánu vedené jako pozemky pro individuální rekreaci. Komunitní a vzdělávací centrum, které chceme z řetízkárny vybudovat, do toho moc nesedí,“ popsal Bouška drobnou potíž, na jejímž napravení už pracuje. „Vše je na počátku, může se stát cokoliv. Nezískáme povolení, může přijít vichřice a vše zničit, nebo naopak seženeme vše potřebné a celý projekt zrealizujeme,“ podotkl předseda spolku.
Ve svých snahách se může spolehnout na pomoc Destinační agentury Krušnohoří. Její ředitel Štěpán Javůrek tvrdí, že dokonale zapadá do koncepce, jakou chce agentura Krušné hory prezentovat. „Chceme Krušné hory představit jako krajinu s příběhem. A řetízkárna má velice silný příběh,“ řekl Javůrek.
Dobrovolníci zatím vyklízejí areál
Iniciátorům záchrany objektu nabízí hlavně metodickou pomoc. „Můžeme jim pomoct otevřít dveře různých institucí. Ať už krajského úřadu nebo třeba ministerstev. A pokud v řetízkárně opravdu vznikne vzdělávací centrum, rádi se zapojíme i do jeho činnosti,“ naznačil ředitel destinační agentury.
Zatím oživení někdejších šaten dolu Rovnost běží na dobrovolnické bázi. Uskutečnila se tady už třetí brigáda. „Vyvezli jsme z objektu nepořádek a zajistili jej tak, aby nehrozily další škody,“ popsal Tomáš Bouška dosavadní postup prací.
Na místě Rovnosti stojí chatová osada
Projekt má i přeshraniční rozměr. Iniciátoři rekonstrukce chtějí najít partnera na německé straně hranice, aby mohli dosáhnout na evropské dotační peníze z programu Interreg. Lokalita láká i německé studenty umění ze Schneebergu, partnerského města Jáchymova.
„Chtěli by se zapojit do tvorby. Potenciál tady je,“ řekla Kristýna Šoukalová, krušnohorská koordinátorka projektu Česko-německého fondu budoucnosti Rok na hranici.
Důl Rovnost patřil k největším pracovním lágrům v Československu. V roce 1960 byl srovnán se zemí a na jeho místě stojí chatová osada. Poslední stavbou, která přežila do dnešních dní, je právě řetízkárna.
Jen několik metrů vedle ní je další připomínka éry pracovních táborů, takzvaný Palečkův hrad. Miniaturu gotického hradu si podle legendy nechal v padesátých letech od vězňů postavit ředitel tábora Rovnost František Paleček.
