V sobotu na chvíli Hanáci poskočili na čtvrté místo, jež může zaručovat evropské poháry. A to je na Andrově stadionu pro všechny tuze lákavá představa.
„Chce to každý v klubu,“ neskrývá brankář Matúš Macík. „Máme své cíle i ambice a partu na to, abychom na to dosáhli. Hrajeme o nějaký úspěch.“ Trenér Václav Jílek kývne: „Mužstvo je nachystané bojovat o horní příčky.“ Není však samo.
4. Bohemians 38 bodů, překvapují, včera klokani vyhráli i v Plzni.
5. Slovácko 38 bodů, organizované, zkušené a má o zápas méně.
6. Sigma 36 bodů. Jaká vlastně je? Na jaře sice posbírala otravných šest remíz v řadě, ale nepadla se Spartou ani v Plzni a poslední duely nad Českými Budějovicemi a Mladou Boleslaví vyhrála bez obdržené branky se skórem 5:0. Kurážní i dobře organizovaní sigmáci si zaslouží respekt a pozornost.
Olomouc - Mladá Boleslav 2:0, góly jen na začátku poločasů. Domácí dál neporažení |
O víkendu sice dopředu proti Boleslavi předvedli nejslabší jarní výkon, ovšem pomohli si dvěma skvělými standardními situacemi na začátku poločasů a výhru 2:0 díky kvalitní defenzivě v pohodě kontrolovali. I v taktické připravenosti je síla Hanáků.
Jílek vypozoroval, že v minulých kolech nechali soupeři tahovým hráčům Boleslavi jako Kušej, Ladra či Jawo hodně prostoru k brejkům, a tentokrát nastoupila defenzivní linie modrých v nižším, bezpečnějším postavení. „Vůbec jsme neměli místo na brejky,“ posteskl si Kušej při cestě z trávníku Jílkovi.
I bez zraněného lídra Beneše, který se po zlomenině lícní kosti může s maskou vrátit za měsíc, defenziva Olomouce vedená tišším Pokorným fungovala spolehlivě.
A co měl, to pochytal urostlý Macík, jenž se vrátil do kasy po sedmiměsíčním laborování.
Mladoboleslavský záložník Marek Matějovský vymýšlí, co s míčem, v utkání proti Olomouci.
Hráči perfektně znají svou roli v týmu a pokyny – i pro ně nezvyklé – plní bez remcání.
Třeba poctivý křídelník Jan Navrátil znovu s přehledem odehrál pravého beka, třebaže by mohl namítat, že zatažení sestavou přišlo zrovna v období jeho kariéry, kdy byl výjimečně produktivní a nebezpečný. Kapitán Breite, brousek ve středu pole, odběhá všechno přesně podle pokynů trenérů v nižší i vyšší pozici, zleva, zprava, jak je třeba.
Mančaft je zkrátka víc než jednotlivci, což prokazuje i sběratel asistencí Růsek nebo s devíti góly nejlepší střelec Chytil. Desátý zásah v ročníku mu utekl doslova o vlásek, když ve třetí minutě nedoskočil na báječný centr Slámy, kamaráda z ročníku 1999, ale mladoboleslavský kapitán Karafiát balon za něj učísl do sítě nešťastně sám.
„Bylo to skvěle kopnuté,“ uznal. Slámova levačka stojí za vypíchnutí. Ač na podzim spíše seděl na lavičce, zaznamenal jeden gól a šest přihrávek. Jako levý bek má velký vliv na výsledky týmu; moc fotbalistů v lize levou lépe centry nekroutí.
Jílek mu musel domlouvat, aby udržel v hlavě nastavení, kopací techniku má báječnou.
Minář udržel Chytila, přivedl Pospíšila
Fanoušky Sigmy často kritizovaný svérázný sportovní manažer Ladislav Minář, kterému nemohou zapomenout například neuctivý konec legendárního obránce Hubníka, poskládal společně s realizačním týmem silný kádr. Ještě ho vyšperkoval návratem z Polska odchovanec Pospíšil, jenž k triumfu nad Boleslaví přispěl rohovým kopem na hlavu stopera Vraštila.
„Chtěl bych, aby Sigma byla klub, který by v šestce hrál pravidelně. Když to tak může dělat Slovácko, tak nevidím důvod, proč ne Sigma. Vrátil jsem se i proto, abych každou sezonu bojoval o nejvyšší příčky,“ prohlásil středopolař Pospíšil. Jílek má z čeho vybírat.
Vodháněl, Pospíšil, Růsek, Chytil, to je zajímavá útočná kvalita, o čemž svědčí i reprezentační pozvánka pro Chytila, jenž má po sezoně přestoupit do Slavie. Mohl v ní být už od zimy, jenže Minář miliony navíc oželel, protože větří sportovní úspěch. A zase sklidil kritiku.
Driblér Růsek je mezi reprezentačními náhradníky, uzdravuje se sparťan Fortelný... „Konkurence se ještě zvýšila příchodem Pospíšila. Je na nás, abychom vždycky vybrali nejlepší hráče,“ kvituje Jílek.
Dobře poskládaný je i trenérský tým vyžadující maximální intenzitu v každém cvičení. Jílkovou pravou rukou je osobitý Jiří Saňák. Standardky, které naposledy rozhodly, má na starosti bývalý obránce Milan Kerbr, jenž dodává zapáleným trenérům poznatky z profesionální kariéry, v níž se učil i od slávistického kouče Trpišovského. Brankáře zlepšuje slovenský pohodář Lovásik, také někdejší ligový gólman.
 |
Jediné, co dělá sigmákům dlouhodobě hluboké vrásky, je marné shánění silného majitele a zřejmě i s tím související divácký nezájem v Olomouci o fotbal, který si přitom rozhodně zájem zaslouží. Je poctivý a hráči přidávají i pohledné gólové akce, přesto poslední dvě výhry v součtu neviděly ani čtyři tisícovky lidí, což je ostuda pro všechny a námět k hlubokému zamyšlení.
Třeba náročný fanoušek ještě dorazí, napínavá sezona jde do finiše.
Po reprezentační pauze Olomoučtí zavítají na Slavii, kterou doma porazili. Natáhnou impozantní sérii i proti třetímu uchazeči na titul?
„Dva dny volna a jdeme pracovat, hráči dobře ví, o co hrají,“ těší Jílka.
