1 Nádraží a sad Svobody, odpudivá vizitka
Autobusové nádraží ve Zlíně (únor 2023)
To první, co uvidí neznalý cestující vlakem či autobusem po příjezdu do Zlína, ho nejspíš vyděsí. Zlínské vlakové a autobusové nádraží vypadají nedůstojně. Skvělou vizitkou krajského města není ani sousední park Svobody. Alespoň prozatím.
Když cestující vystoupí z vlaku, spatří nízkou ošuntělou budovu s nádražní restaurací a čekárnou. Prostor, který „zdobí“ výtvory sprejerů, nepůsobí útulně ani kvůli zápachu. Sousední autobusové nádraží vypadá jen o něco málo lépe. Jeho hlavní budova je stará a nevzhledná, ačkoliv ji její majitel průběžně upravuje. Naposledy loni vyměnil fasádu a natřel okna.
Město, které vlastní parčík za budovou autobusového nádraží, tamější zeleň proklestilo a kolem přilehlé zídky postavilo nízký pevný plot, aby na něm nesedávali bezdomovci. Ti se ale přesunuli na jiná místa. Mimo jiné do sadu Svobody, který leží na druhé straně Gahurovy ulice a s autobusovým nádražím je spojený nevzhledným podchodem.
„Celý prostor na mě působí depresivním dojmem,“ postěžovala si obyvatelka města Marie Končáková.
Firma Z-Group miliardáře Zdeňka Zemka, která autobusové nádraží vlastní, do úprav svého majetku nechtěla investovat více peněz, protože zde má vzniknout dopravní terminál a celý prostor se má významně zkulturnit. V plánu je výstavba nové sedmipatrové vlakové výpravní budovy, která by stála poblíž té současné, jež by šla k zemi.
„Máme hotový projekt výpravní budovy pro stavební povolení,“ hlásil mluvčí Z-Group Miroslav Slaný.
Práce by mohly začít příští rok, trvat by měly dva roky. Tato investice je však provázána se záměrem státu na modernizaci železniční trati z Otrokovic do Zlína a Vizovic. Správa železnic však nemá ještě ani územní rozhodnutí na celý záměr.
Nové autobusového nádraží se má oproti stávajícímu posunout blíž k nadjezdu. Opodál má vyrůst ještě jedna budova, v níž by měly být obchody, restaurace i ubytovací kapacity.
Na proměnu sousedního sadu Svobody chce město vypsat architektonickou soutěž. Mohla by se odehrát během následujících čtyř let.
2 Budova bývalého soudu hyzdí centrum
Chátrající budova bývalého soudu v centru Zlína (2023)
Když se z budovy v centru Zlína v roce 2003 odstěhoval okresní soud, začala bez využití chátrat. A to se děje až do dnešního dne. Přestože zpočátku nepatřila městu, posledních pár let ji už radnice vlastní. Ale její stav nedokáže změnit. Přitom jde o vybydlený dům, u něhož stojí nedokončená přístavba a zeleň, kde tráví čas hlavně bezdomovci. Částečně objekt zakrývají i billboardy. A odsud na centrální zlínské náměstí Míru je to jenom několik desítek metrů.
Ačkoliv to tak možná nevypadá, jde o třetí nejstarší budovu ve Zlíně, která vznikla v 16. století. Býval v ní pivovar, což prozrazují klenbové sklepy, které jsou památkově cenné. Dům pak prošel přestavbou za baťovské éry podle návrhu architekta Františka Lýdie Gahury.
Do ní by se mohl vrátit po další přestavbě, kterou město plánuje. Ovšem nejprve musí vyřešit potíže s majitelem sousedních pozemků, které dům obepínají ze tří stran. Vlastní je firma Eko-Unibau podnikatele Jaroslava Čecha. A vede kvůli nim i vleklé soudní spory.
Město se loni chtělo dohodnout s potenciálním investorem, který by sporné plochy získal a potom by je částečně směnil s městskými s tím, že by vedle budovy bývalého soudu postavil nový komerční objekt. To se zatím nepodařilo dotáhnout do konce.
„Druhá možnost je, že si to město opraví bez dalších stran. Řešíme, jak bychom to mohli udělat. Je velmi důležité, aby se nám podařilo dát budovu do pořádku, aby mohla dobře fungovat,“ nastínil náměstek primátora Pavel Brada, který má majetek města na starosti.
Město si na budovu nechalo zpracovat statický posudek. Ve finále by ji chtělo opravit tak, aby v přízemí byly gastroprovozy a v dalších podlažích kanceláře magistrátu, který má nedostatek.
„Bude jen dobře, pokud dojde k obnově budovy. Její nejstarší částí jsou sklepy, nadzemní část je novodobá, ale už je to historie města. Navíc je situovaná v nejcennější části města, v blízkosti zámku,“ zmínil před časem Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
3 Šmoulí město jako nechtěná památka 90. let
Areál restaurací a prodejen působí uprostřed největšího zlínského sídliště Jižní Svahy jako zjevení už řadu let. (2023)
Když člověk prochází částí zlínského sídliště Jižní Svahy, jíž se lidově říká Šmoulí město, může si na stěně přízemního domu všimnout nastříkané obrovské modré postavičky z kdysi populárního kresleného seriálu. Tento šmoula je však asi tím jediným, co je na tomto místě veselé.
Shluk několika přízemních budov byl v 90. letech i ještě řadu let později centrem víkendového dění pro mladé obyvatele Jižních Svahů. Bary byly vedle restaurací. Nechyběly diskotéky, zavíralo se nad ránem.
Dnes je situace jiná, řada provozoven je zavřená, funguje tady cukrárna, hospoda, módní salon, prodejna oděvů, šicí dílna či kasino. Všechny v neutěšeném prostředí, když před zavřenými podniky jsou zahrádky, v rozích se válejí odpadky.
„Desítky let se tady pořádně neinvestovalo, takže baráky vypadají hrozně. Město by s tím mělo něco dělat. A pokud možno, co nejdříve,“ přeje si Vlastimil Malý, který bydlí nedaleko odsud.
Město má plány, které by mohly zdejší obyvatele potěšit. Prostor by se využitím příliš nezměnil. Stály by zde restaurace, kavárny či cukrárny, ovšem v diametrálně rozdílném prostředí. Zlín se inspiruje v pražském gastronomickém centru Manifesto Market Anděl. Jde o stylový prostor, kde se dá trávit volný čas.
„Šlo by o živoucí společenský prostor, na tom nějakým způsobem pracujeme,“ sdělil Brada. Podle něho by město mohlo mít letos v dubnu studii, která by nové využití ploch řešila. „Souhlasím s tím, že prostor je nevábný a zaslouží si upravit,“ ujistil Brada.
4 Podchod i po opravě čeká na zkulturnění
Podchod u náměstí Práce ve Zlíně radnice před devíti lety zrekonstruovala. Vzhled ale budí kritiku. (únor 2023)
Podchod u náměstí Práce prošel v roce 2014 přestavbou za více než
50 milionů korun. Ačkoliv vítězný návrh vzešel z architektonické soutěže, výsledek nebyl přesvědčivý. Důvodem byl fakt, že obchody v útrobách podchodu zůstaly v původním stavu, protože se majitelé s městem nedohodli na jejich opravě.
Podchod má dnes jednu stranu ze šedivého betonu, zatímco druhou tvoří nevzhledné krámky. Zvláště po setmění působí prostor nevlídně. Dojem nezlepšuje ani věžička, která stojí před vstupem do podchodu ve směru od průmyslového areálu.
I s toto místo chce město vylepšit. Už se mu podařilo vykoupit první dva obchody na straně k náměstí Práce. Původně je chtělo opravit a zprovoznit v nich galerii, z níž by se mohl na protější stěnu promítat videoart. V severní části podchodu pak uvažovalo o výstavních panelech. Teď má plány smělejší. Chce vyřešit celou vnitřní část podchodu.
„Měli jsme něco navrženého, ale budeme to muset zrevidovat. Chtěli bychom využít poměrně velký potenciál podchodu, protože v něm chodí spousta lidí, a udělat v něm nějakou formou výstavní prostor,“ naznačil hlavní zlínský architekt Jindřich Nový.
Celý prostor by se měl zkultivovat a projasnit, aby nepůsobil tak temně, což by obnášelo také výměnu osvětlení. Své krámky by město mohlo pronajmout třeba pro provoz bistra.
Zástupci radnice se také budou průběžně snažit přesvědčit k prodeji stánků i zbývající vlastníky. Pokud se nedohodnou, budou s nimi jednat alespoň o tom, aby si je natřeli a prostor se barevně sjednotil. Magistrát se bude muset výhledově zabývat také zatékáním do podchodu.
5 Areál Družba připomíná betonovou ruinu
Bývalé kino Družba ve Zlíně bylo kdysi hojně navštěvovaným kulturním střediskem. Poslední roky jen chátrá. (únor 2023)
Před rokem 1989 to bývalo velmi navštěvované místo. Ve velkém sále se konaly koncerty, diskotéky, tehdy hodně populární burzy a bylo tam také oblíbené kino. Kulturní areál Družba, který stojí u třídy Tomáše Bati ve směru z centra na Vizovice, však dnes vypadá jinak.
Z většího souboru budov je zaplněno jen část přízemí, kde sídlí supermarket. Pozdější patrová přístavba se proměnila z Hotelu Sole na bytový dům Sole, kde je skoro 90 garsonek. Dokončeny byly v roce 2019. Zbytek komplexu ale připomíná spíše sešlou betonovou ruinu.
„Když jsem koupil hotel, chtěl jsem koupit i zbývající část a spojit to dohromady. Zrenovoval bych to a nadstavěl, ale majitel to prodat nechtěl,“ uvedl Michal Malaník, zástupce developerské firmy Downtown Invest, která byty postavila. Podle něho tamním obyvatelům vadí, že se Družba neopravuje.
„Ale je to soukromé vlastnictví a na hlavu to nikomu nepadá,“ doplnil.
Majitel Družby, jímž je zlínská společnost AV Engineering, chtěla budovy už dříve opravit a využít jako své nové sídlo. Stavební úřad na to v roce 2010 vydal dokonce povolení. Rekonstrukce se však nakonec nekonala, což platí do dneška.
„Je to problematické místo, které hyzdí okolí. Jde o velký objekt a my nevíme o tom, že by tam jeho majitel něco aktivně podnikal. Je to škoda, protože město přišlo historicky o zajímavé společenské sály, které jsou nevyužité,“ řekl Brada.
Podle něho město vycházelo majiteli opakovaně vstříc, když mu na základě smlouvy poskytlo do výpůjčky některé pozemky. Podmínky smlouvy však neměl dodržet. „Měl povinnost objekt v nějakém čase zrekonstruovat, ale nedošlo k tomu. Táhne se to už řadu let a neustále nás ujišťuje, že budovu opraví,“ zmínil Brada.
Redakce MF DNES oslovila i zástupce firmy AV Engineering, jejímž šéfem je Vladimír Hoferek. Nikdo však na dotazy nereagoval.
6 Vybydlený hotel pro starostu není prioritou
Hotel Podhoran sloužil jako ubytovna pro sociálně nepřizpůsobivé obyvatele, dnes je zcela vybydlený. (září 2022)
Nikdy nepůsobí dobře, když největší ostuda města stojí na náměstí a to přímo vedle radnice. Jenomže přesně to je příklad Bystřice pod Hostýnem. Hotel Podhoran, kdysi vyhlášené ubytovací zařízení, je dnes opuštěným, šedivým a vybydleným objektem, s nímž si město už několik let neví rady.
„Je to pro nás danajský dar,“ říká starosta Bystřice Zdeněk Rolinc. Stavbu koupilo město za vedení jeho předchůdce Zdeňka Pánka v roce 2017. Mělo to k tomu důvod. Tehdejší vlastník totiž z budovy udělal ubytovnu pro sociálně nepřizpůsobivé, kteří v centru Bystřice působili potíže.
„Z pohledu dnešních cen se to jeví jako dobrá koupě. Budova nepůsobí dobře, ale stavebně je v poměrně dobrém stavu. Tehdy jsme navíc jiné možnosti v podstatě neměli,“ upozornil Pánek.
Radnice dnes pracuje se studií, která navrhuje přeměnit Podhoran tak, aby v něm sídlila podatelna s infocentrem, některá pracoviště městského úřadu a přestěhovala se tam knihovna. Město by na rekonstrukci chtělo čerpat dotaci určenou na obnovu brownfieldů. I tak to však pro město bude ekonomická zátěž.
„Dnes se můžeme bavit o 150 až 200milionové investici. I kdyby nám polovinu pomohla pokrýt dotace, stále by to znamenalo velkou ekonomickou zátěž a nutnost vzít si významný úvěr,“ poznamenal Rolinc. Zatímco bývalý starosta označoval rekonstrukci Podhoranu za prioritu, ten současný odkazuje na jiné důležité investice. Je tak možné, že Podhoran si na své využití ještě další roky počká.
7 Dezolátní bazén v Kroměříži
Krytý bazén v Kroměříži se stavěl v 70. letech a dnešním nárokům už nevyhovuje.
Postavili jej v 70. letech v rámci takzvané „akce Z“, dnes už je však za zenitem. Přestože kroměřížský krytý bazén stále navštěvují plavci, komfortně se tu rozhodně necítí. „Je to tam fakt v dezolátním stavu, jako by se člověk vrátil v čase. To už se dneska nediví,“ podivoval se jeden z návštěvníků bazénu Martin Duda.
Ve městě se přitom o nápravě mluvilo už dlouho, ale plány vždy zůstaly jen na papíře. Město mělo studii, která nastiňovala opravu objektu včetně dostavby malého bazénku a přidání nových atrakcí. Před dvěma lety pak tehdejší vedení radnice vyslovilo myšlenku výstavby nového bazénu. Jedním z argumentů bylo ušetřit provozní náklady v energeticky náročné budově.
Nový bazén měl mít tobogan, skluzavku, parní saunu a další novinky. „Nejednalo by se o obrovské akvacentrum, ale atrakce zejména pro děti by v bazénu chybět neměly,“ popsal tehdy starosta Jaroslav Němec.
Jenomže stavba by vyšla na několik set milionů a město by pro ni muselo získat financování. Současné vedení radnice už s k výstavbě nového bazénu nekloní a upřednostní novou sportovní halu. „U bazénu je ekonomičtější varianta provést rekonstrukci. Existuje studie výstavby nového, kdy předběžný odhad mluví o částce 500 milionů a více. Chceme ji zaktualizovat a připravit projekt na opravu,“ naznačil stávající starosta Tomáš Opatrný.
Město tak aktuálně bude řešit jen drobnější úpravy, ale s razantnější proměnou bazénu jeho návštěvníci zatím počítat nemohou.
