„Ukázal, kdo je současným králem můstků,“ hodnotil Granerudovo vystoupení expert norského webu NRK Anders Bardal.
„Byl skvělý. Předvedl velkou sílu a soustředění,“ chválil Sigurd Pettersen, který Turné ovládl před 19 lety.
A nemýlili se. Vždyť Granerud v pátek při posledním závodě stylově doskočil do vzdálenosti 143,5 metrů a byl jen metr a půl od rekordu můstku. Na Turné si počínal suverénně: tři klání ovládl, jednou byl druhý.
„Celý život jsem snil o tom, že budu v této pozici. Na jednu stranu je to stresující, ale na druhou něco skutečně výjimečného,“ dojímal se po závodě, kdy ho radostně zalehli jeho reprezentační kolegové, aby svého šampiona přivítali.
Po novoročním vítězství v Garmisch-Partenkirchenu Granerud slavil meditační pózou, kterou zavedl jeho fotbalový krajan Erling Haaland. V pátek v Bischofshofenu takto usedl celý zbytek norského týmu, zatímco Granerud stanul na stupních vítězů.
Slavil meditací. Jako Haaland. Čekal jsem na to dva roky, směje se lídr Turné |
„Byl to fantastický zážitek. Že si Halvor domů odnese orla... (cenou pro vítěze Turné je zlatý orel) Zejména poslední skok dokazuje, že si vítězství opravdu zaslouží,“ vyprávěl reprezentační trenér Alexander Stöckl.
Granerud přiznal, že mu bude chvíli trvat, než celý zážitek vstřebá: „Abych byl upřímný, přijde mi to trochu neskutečné. Orel je možná naše nejikoničtější cena, když mi ji předávali, nevěřil jsem tomu.“
Výhrou v Turné ukončil šestnáctileté norské čekání na triumf, posledním vítězným krajanem byl v sezoně 2006/2007 Anders Jacobsen. Granerud se zároveň stal jedenáctým Norem, který čtyři můstky ovládl.
„Je fér ho nazvat legendou. Vyhrál celkové hodnocení Světového poháru (v sezoně 2020/2021), nyní Turné a zajisté ještě letos uloví nějaké zlato,“ věří expert Bardal s výhledem na mistrovství světa na přelomu února a března.
Na cestách po Oberstdorfu, Ga-Pa, Innsbrucku a Bischofshofenu Graneruda podporovali i jeho rodiče.
„Vidět vaše dítě, jak vítězí fantastickým závěrečným skokem, je naprosto úžasné,“ líčila matka Marit se slzami v očích.
A sám Granerud, jako správný milovník humoru, i po takto výjimečném okamžiku s chutí zavtipkoval.
„Skákání vezme spoustu energie, musíte umět hodně věcí. Mám výhodu, že žiju extrémně nudně a můžu jen trénovat. Teď jsem za to velmi rád.“
Šampion ze školky
Granerud je nyní uznávaným šampionem, jenže ještě před necelými čtyřmi roky pracoval ve školce v Trondheimu.
Protože se už věnoval závodění, nemohl do práce s dětmi investovat sto procent času. Výhry v Kontinentálním poháru mu ale účty nesplatily, a tak si musel často půjčovat.
„Život se mi obrátil vzhůru nohama,“ popisoval své nejtěžší období. „Přes rok jsem si půjčoval všude možně. Až pak jsem mohl všechny dluhy splatit a konečně se živit sám.“
Norský skokan na lyžích Halvor Egner Granerud se raduje z triumfu v Turné čtyř můstků.
Práci ve školce však nedělal jen pro peníze – bavilo ho děti aktivně zapojovat a přiznal, že odpočinek od profesionálního sportu mu pomohl stát se lepším skokanem.
„Dny vrcholového sportovce jsou všechny velmi podobné – neustále pracujete na stejném cíli.“
Co je tedy těžší, den se sportem, nebo den s dětmi?
„Když trénuju, unaví se tělo,“ líčil pro skiforbundet.no. „Nohy ztěžknou a vyjít po schodech nahoru se stává dřinou.“
„Po dni ve školce ale máte opotřebované tělo i hlavu!“
I díky této průpravě se však Granerud vyškrábal na skokanský vrchol.
