„Z lidí se stalo zboží. Lidská důstojnost byla pošlapána strašným způsobem. Omlouvám se za to,“ řekl Rutte nejprve v nizozemštině. Omluvu poté zopakoval také anglicky a v jazycích Surinamu a karibské části království.
„Nizozemský stát a jeho představitelé po staletí umožňovali a podněcovali otroctví a profitovali z něj,“ citovala z projevu agentura Reuters.
„Je pravda, že nikdo, kdo dnes žije, nenese osobní vinu za otroctví... nicméně nizozemský stát nese odpovědnost za nesmírné utrpení, které bylo způsobeno těm, kteří byli zotročeni, a jejich potomkům,“ dodal Rutte.
ANALÝZA: Nizozemská ztráta paměti a léčba hříchů na úkor střední Evropy |
Způsob omluvy však kritizoval Roy Kaikusi Groenberg z nizozemské afro-surinamské Nadace cti a obnovy. Haag podle něj vyslovil svou omluvu, ale způsob přednesu působí jako „neokoloniální chrlení“.
Omluva ani její načasování totiž nebyla konzultována s představiteli bývalých nizozemských kolonií, což nakonec připustil jako nešetrné i sám Rutte.
Nizozemsko hrálo důležitou roli v celosvětovém obchodě s otroky od 17. století až do zrušení otroctví v 2. polovině 19. století.
Nizozemský král přestane používat Zlatý kočár. Oslavuje prý kolonialismus |
S blížícím se výročím zrušení otroctví v příštím roce se například ze Surinamu ozývá stále silnější volání po odškodnění potomků zotročených lidí. Haag rok 2023 považuje za 160. výročí zrušení otroctví, to ale v praxi mnohde trvalo ještě deset let, a aktivisté tak hovoří o 150. výročí.
Nizozemská východoindická společnost provozovala lodě, s jejichž pomocí bylo podle odhadů za staletí odvezeno do otroctví na 600 tisíc lidí. Zotročení lidé byli násilím nuceni k práci v drsných a nelidských podmínkách na plantážích v zámořských nizozemských koloniích v Karibiku a Jižní Americe.
