„Za aktuálním vysokým růstem průmyslu stojí především automobilky, kterým se dařilo zvyšovat produkci, nicméně jejich výsledek se poměřoval s velmi nízkým srovnávacím základem z loňského roku, kdy na tuto část odvětví doléhal čipový hladomor,“ vysvětlil Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Zvýšená produkce se týkala celého segmentu automotive. Například ve výrobě elektrických zařízení rostla zejména produkce elektrických osvětlovacích zařízení pro dopravní prostředky.
Průmysl čeká náročné období
Útlum byl naopak znát v oborech citlivých na ceny energií a surovin, jako je například výroba kovů nebo stavebních materiálů. „Ty už nyní indikují, že domácí i zahraniční poptávka začínají zadrhávat, takže je pravděpodobné, že v dalších měsících už od průmyslu nemůžeme očekávat tak silná čísla jako doposud,“ doplnil Dufek s tím, že na průmysl teprve dolehnou drahé energie.
„Samotná zářijová čísla z průmyslu lze interpretovat jako poměrně pozitivní, ale výhled na další měsíce již zdaleka tak optimistický není. Automobilový sektor se začíná opět potýkat s nedostatkem komponent a částečným omezováním směn,“ uvedl Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
„V neposlední řadě na řadu průmyslových podniků stále citelnější doléhá prudký růst cen energií a slábnoucí poptávka. V souhrnu za letošní rok lze počítat s růstem průmyslové produkce o necelá dvě procenta,“ dadal Novák.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v září 2022 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 21,9 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 17,2 procenta, tuzemské nové zakázky vzrostly o 32,2 procenta.
„Údaje o nových zakázkách mají nižší vypovídací hodnotu, a to jak kvůli srovnávací základně, ta i kvůli vysoké inflaci. Nové zakázky jsou totiž uváděny v běžných cenách,“ vysvětlil Novák.
Stavebnictví klesá. Zlevní byty?
Oproti srpnu klesala stavební produkce v tuzemsku o 1,7 procenta, meziročně klesla o 3,7 procenta.
„Nové bydlení se kvůli vyšším cenám, drahým energiím i růstu úrokových sazeb hypoték stává stále nedostupnějším. České domácnosti ale chtějí bydlet lépe, proto letos rezidenční trh potáhnou hlavně rekonstrukce, kde se prostaví zhruba o 20 procent více než loni,“ vysvětluje Peter Markovič, generální ředitel frimy Xella, která vyrábí stavební materiál, pro ČR a Slovensko.
Stavební úřady vydaly o 9,9 procenta méně stavebních povolení než loni. „Orientační hodnota stavebních povolení dosáhla 41 miliard korun a meziročně rostla o 16,2 procenta. Tento meziroční růst byl ovlivněn povolením velkých staveb dopravní infrastruktury. Pokud bychom odečetli stavby nad miliardu korun a zohlednili cenový vývoj, dostaneme pokles o pět procent,“ vysvětluje Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.
Horší výsledky v oblasti stavebnictví by mohly vyústit ke zlevňování nemovitostí. Myslí si to hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Tím, že z hypotečního trhu míří na realitní trh méně peněz, klesá poptávka po nákupu nemovitostí. To se zatím projevuje snížením počtu uskutečňovaných transakcí. V případě, že tato situace bude přetrvávat delší dobu, může docházet k poklesům cen nemovitostí,“ očekává ekonom.
„V segmentu rezidenčního bydlení čekáme, že ceny nemovitostí budou v nejbližším horizontu celkově stagnovat, pokles cen by měly především zaznamenat kategorie energeticky náročných a rekreačních nemovitostí,“ uvedl Kevin Tran Nguyen, ekonom Komerční banky.
Zahraniční obchod je poosmé v deficitu
Zahraniční obchod Česka skončil v září schodkem 13,9 miliardy korun, meziročně byl o 2,6 miliardy menší. V deficitu je obchodní bilance osmý měsíc v řadě. Negativní vliv na zářijový výsledek měl opět větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem kvůli jejich zdražení na světových trzích.
„Celková obchodní bilance skončila v červených číslech osmý měsíc v řadě. Naposledy jsme podobnou situaci zažili v únoru 2009,“ komentoval výsledky zahraničního obchodu vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Vývoz v září meziročně vzrostl o 25,8 procenta na 409,9 miliardy korun a dovoz o 23,8 procenta na 423,7 miliardy. Letošní září mělo stejný počet pracovních dní jako to loňské.
