Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvTen výčet je úctyhodný: 100 tanků, 200 obrněných vozidel různých druhů, 50 dělostřeleckých systémů, 20 velitelských vozidel, 3 protiletecké systémy, 40 nákladních automobilů a servisních vozidel. K tomu je potřeba přičíst tisíce kusů tankové a dělostřelecké munice nalezené v dobrém stavu. To vše uvádějí ukrajinské zdroje.
Největším překvapením ukrajinské protiofenzivy je kvantum techniky, a to z velké části moderní, kterou po sobě prchající ruští vojáci zanechali. Množství této techniky bylo označena symbolem kruhu v trojúhelníku, který označoval nově vytvořený třetí armádní sbor.
Ukrajinští vojáci zprvu nevěřícně koukali na první tanky ponechané netknuté na místě. Po několika dnech se pak videa opuštěné ruské techniky stala běžnou součástí „pozdravů z fronty“. Ukrajinští vojáci v této souvislosti obvykle vtipkují, že každý si teď může vybrat svůj transportér nebo tank. A další videa opuštěné techniky nebo muničních skladů stále přicházejí.
Ruská dělostřelecká munice schovaná pod kobercem zřejmě proti útoku dronů
226 tankových projektilů ráže 125 mm nalezených v muničním skladu v Izjumu
Kořist však může ukrývat smrtonosné pasti v podobě nástražných výbušných systémů. „Některé neopatrné chlapy to rozmetalo. Mysleli si, že si odvezou ruský tank, nastartovali a „bum“, tank vylétl do povětří. Nadšení z vítězství občas převáží nad opatrností a zdravým rozumem,“ uvedl pro iDNES.cz jeden z českých vojáků od Izjumu.
 |
Nejčastějším úlovkem ukrajinských vojáků jsou obrněné transportéry, ať už BMP-1 nebo modernější verze BMP-2, které již dříve využívala ukrajinská armáda. Hodnotnou kořistí jsou kolové transportéry BTR, a to dokonce ve velitelských verzích. Zajímavý je pak příběh několika transportérů, o které ukrajinská armáda přišla v březnu, jež byly nyní nalezeny v garážích a zákopech v okolí Izjumu se symbolem „Z“. Nyní se moderní transportéry BTR-4E s velkými bílými kříži účastní dalších bojů na ukrajinské straně.
Pohled do jednoho z muničních skladů u Izjumu s dvěma transportéry BVP-2 a samohybnou houfnicí Msta
Z tanků jsou kromě zastaralých T-64 nebo nejběžnějších typů T-72 cennou kořistí zejména moderní kusy T-80. Zcela mimořádné je pak ukořistění tanku T-90M, který je tím nejlepším, čím ruská armáda v rámci obrněné techniky v současné době disponuje. První z těchto tanků nalezených v zákopech u Izjumu zanechala posádka na místě zřejmě z důvodu poškozeného pásu. Podle dostupných informací byl tento exemplář vyrobený letos v květnu a obsahuje moderní prvky, hned na první pohled zaujme plachta, která má redukovat infračervené, tepelné a radarové odrazy. Technologické vybavení tanku je na vysoké úrovni a s důrazem na ruskou výrobu všech součástek. Obsahuje již běžné prvky, jako je termovize nebo aktivní ochrana proti řízeným střelám. Nový typ tanku obsahuje především modernizovanou věž s pokročilým systém řízení palby, zlepšeným pancířem v místě karuselu s municí, nový motor a také nové komunikační systémy.
Vypadá to, že se počet kusů tohoto moderního typu tanku v ukrajinské armádě rozšíří, další dva byly v posledních dnech natočeny opuštěné po zapadnutí do bahna a další „úlovky“ jsou hlášeny v posledních dnech při ruských pokusech o protiútoky u Lymanu.
Nejmodernější ruský tank T-90M ukořistěný v rámci charkovské protiofenzivy
Pohled do interiéru nejmodernějšího ruského tanku T-90M, který byl ukořistěný v rámci charkovské protiofenzivy.
#Ukraine: Another T-90A in good condition was abandoned by Russian forces in the East. https://t.co/zbheT1zJat
Russian forces failed to counterattack and fled leaving their two T-90 Tanks in Kharkiv. Soon these 2 tanks will be captured by AFU.
#Russians #Russia #Ukraine #Ukrainian #UkraineWar #UkraineRussiaWar #RussiaIsATerroristState https://t.co/XTUkqKZdyx
Ukrajinští dělostřelci si polepší o řadu kořistních houfnic nebo protitankových děl, ale důležité bude doplnění mobilních jednotek o samohybné houfnice s velkým dostřelem 2S3 Akacija a 2S19 Msta-S. Zde je dobré dodat, že Ukrajina na začátku konfliktu disponovala 40 samohybnými houfnicemi Msta. Za půl roku pak získala dvojnásobek, tedy přes 80 kořistních houfnic včetně nejmodernější verze 2S33 Msta-SM2 s dostřelem až 43 kilometrů. Bylo nalezeno také větší množství raketometů Grad nebo Uragan. Raritní je nález několika samohybných houfnic 2S5 Hyacint, které se do té doby Ukrajincům ukořistit nepodařilo.
Opuštěná samohybná houfnice 2S3 Akacija
Nejmodernější ruská samohybná houfnice Msta-SM2
Zoufalost ruské propagandy, která v prvních dnech ukrajinské protiofenzivy opakovala informace o mohutných posilách na charkovskou frontu, ilustruje zbraň hromadného ničení – termobarický raketový systém TOS-1 na podvozku tanku T-72. Záběry osamoceného raketometného tanku jedoucího plnou rychlostí na frontu přes opuštěnou vesnici byly tehdy opakovaně vysílány ruskými kanály. Tento raketomet byl však o několik dní později natočen již bez své „vražedné“ bojové nástavby, která mu „upadla“ při těžkých bojích, pravděpodobně při dělostřeleckém útoku na ruské pozice. Poté, co se ukrajinští pyrotechnici vypořádali s nebezpečným nákladem termobarických raket, slouží onen tankový podvozek na frontě jako podpůrné vozidlo.
Zbytky termobarického raketometu TOS-1
Pokud se budeme bavit o opravdu velkých zbraních, tak kořistní „jaderné“ dělo 2S7 Pion, údajně nalezené u Izjumu, je z pozemních děl tím největším, co dnes vůbec existuje. Ukrajina měla na začátku války v záloze 99 těchto obřích dalekonosných děl, z nichž většina byla reaktivována a nyní slouží pro strategické ostřelování například komunikačních a logistických uzlů nebo opěrných bodů.
Třešinkou na pomyslném ruském dortu je nález zcela nepoškozeného dělostřeleckého radaru Zoopark-1 1L219, protileteckých systémů 2K22 Tunguska, 9K33 Osa či ZSU-23-4 Šilka nebo automatické rušící stanice pro rádiovou komunikaci R-934BMV, což je podle výrobce Rosoboronexport unikátní vysokorychlostní systém pro provádění rádiového průzkumu pro elektronické potlačení civilní a vojenské radiokomunikace pracující v pásmu VHF. Jak je vidět, jestliže posádka uteče, ani moderní zbraňové systémy příliš nepomohou.
Systém protivzdušné obrany SA-8 Osa
Opuštěná ruská rušička R-934BMV
Pro doplnění zmiňme ještě různá ukořistěná ruská servisní vozidla, vyprošťovací nebo odminovací tanky. Většina získaných zbraní bude snadno integrována do ukrajinské armády a bude cenným příspěvkem, který zvýší její bojeschopnost.
Bez západních zbraní by to nešlo
Při ukrajinské protiofenzivě nešlo přehlédnout změnu v dosavadní běžné vojenské praxi, kdy nyní v prvních liniích postupovaly rychlé oddíly na obrněných transportérech a teprve za nimi je jistily tanky doprovázené samohybnými houfnicemi poskytujícími drtivou palebnou podporu a likvidaci míst odporu.
Možná ani tak nešlo o nový typ taktiky jako o bojovou improvizaci poté, co se ruská fronta zhroutila a ukrajinské jednotky tak využily momentu překvapení, kdy rychlost postupu hrála zásadní roli. Tanky postupujícím jednotkám zkrátka nestačily. Při protiofenzivě hrály významnou roli samohybné houfnice, především německé PzH 2000 a polské houfnice Krab, kterých na Ukrajině bojuje celkem asi třicítka. Na řadě autentických záběrů z postupu ukrajinských jednotek jsou vidět právě tyto dělostřelecké systémy, jak se vysokou rychlostí pohybují po prašných polních cestách.
Ukrajinští vojáci na obrněném vozidel Bushmaster během charkovské protiofenzívy
Nedávná úspěšná protiofenziva byla také jakousi přehlídkou západních zbraní, které byly Ukrajině v posledních měsících dodány z celého světa. Zejména kolové a pásové transportéry byly k vidění v opravdu širokém spektru – od pásového obrněného transportéru M113 či YPR-765 po britská nebo australská obrněná vozidla kategorie MRAP Mastiff a Bushmaster. Odhaduje se, že v ukrajinské armádě celkem slouží 300 až 500 obrněných vozidel všech druhů.
#Ukraine: The Australian supplied Bushmaster MRAP found a new role as a armoured recovery vehicle; this time pulling a captured Russian BTR-80 back from the front lines. https://t.co/m027rV3KfK
Kde jsou polské tanky a česká děla?
Naopak při protiofenzivě v Charkovské oblasti nebyly některé z dodávek moderních zbraní západní výroby vidět, zejména pak polské tanky PT-91 nebo české raketomety RM-70 Vampire či samohybné houfnice DANA. Přitom polská modifikace tanku T-72 s moderními západními prvky, jako jsou systémy řízení palby atd., byla na Ukrajinu dodána ve velkém množství (odhaduje se až 200 kusů).
Czech RM-70 "Vampire" makes a difference in Ukraine to keep russians inside their Mordor.
#StandWithUkriane #Ukraine #NFT #NFTs #NFTDonation #乌克兰 #烏克蘭 #यूक्रेन https://t.co/z7p7gYnSdm
Takové množství tanků spolu s moderními raketomety a samohybnými houfnicemi by pak vydalo na samostatné silné armádní uskupení. Zdá se tedy, že v průběhu charkovské operace si ukrajinská armáda své nejlepší tanky záměrně šetřila.
Současné snahy připojit, de facto anektovat, okupované části Ukrajiny k Ruské federaci jsou pak hysterickou reakcí na nedávné úspěchy ukrajinské armády. Po nabytí desítek kusů ruské těžké obrněné techniky doplněné o další moderní západní zbraňové systémy se dá očekávat do příchodu zimy ještě alespoň jedna významnější protiofenziva nebo úspěšné pokračování té současné.
Zastírací manévr u ChersonuKoncem srpna vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij velkou protiofenzivu na jihu u Chersonu. Požádal jsem proto ukrajinské důstojníky o podrobnější informace a zvažoval jsem možnost jižní frontu opět osobně navštívit. Odpověď ukrajinské armády mě překvapila: „Na frontu novináři nesmí! Od 1. září platí zákaz vstupu pro novináře do všech bojových zón.“ Dosud se novináři účastnili všech významných akcí včetně prvních kritických týdnů při obléhání Kyjeva a bojů na řece Irpiň. „Jakákoli vojenská operace vyžaduje ticho. V podmínkách hybridní války jakékoliv zprávy z fronty poškozují ozbrojené síly Ukrajiny,“ řekla Natalia Humeniuková, vedoucí Sjednoceného koordinačního tiskového střediska Jižních obranných sil a dodala: „V Chersonské oblasti skutečně probíhá protiofenziva, ale nepřátelské síly jsou poměrně silné.“  Cherson (zvýrazněný červeným bodem) leží na jihu Ukrajiny. Poté se objevilo prohlášení „vysokého amerického představitele“, který se údajně vyjádřil ve smyslu, že na základě simulací Pentagon nedoporučil, aby Ukrajina rozšířila protiofenzivu i v jiných směrech. Informaci převzala všechna světová média. Ruský prezident Vladimir Putin se zřejmě chytil na lep a 2. září při návštěvě Kaliningradu vyhlásil zahájení nové ofenzivy na Donbase s cílem do poloviny září ovládnout (z ruského pohledu osvobodit) celou Doněckou oblast. Tento cíl si tak určil v době, kdy již byla značná část ruských sil vázána na jižní frontě. „Nepřítel nadále ovládá okupované části Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské, Chersonské a Mykolajivské oblasti a také se snaží vytvořit si příznivé podmínky k obnovení ofenzivy. Ruská okupační vojska znovu korigují své plány a akce v souladu s Putinovým rozkazem dosáhnout administrativních hranic Doněcké oblasti do 15. září,“ potvrdil v reakci na Putinova slova situaci na bojištích zástupce náčelníka hlavní operační správy ukrajinského generálního štábu Oleksij Hromov. Přitom se očekávalo, že k obnovení ruské ofenzivy v této oblasti měl posloužit nově vytvořený třetí armádní sbor. Operace začíná Zatímco se jižní fronta příliš nepohnula, začaly začátkem druhého zářijového týdne přicházet první zprávy o bojích v Charkovské oblasti. Fronta zde byla předchozích týdnech stabilní. Rusové trvale ostřelovali města a vesnice v dosahu svého frontového dělostřelectva. Teprve ráno v pondělí 5. září ukrajinský generální štáb informoval o úderech na shromáždění ruských jednotek nedaleko Semenivky a Kupjansku. Následující den se letecké a raketové útoky na ruská vojska v oblasti opakovaly. Navíc se objevily první fotografie a videa ukrajinských vojáků postupujících u města Balaklija. Po prvním dni intenzivních bojů tak bylo jasné, že ukrajinská armáda zahájila překvapivou protiofenzivu v Charkovské oblasti a směřuje na Izjum.  Ukrajinské jednotky na předměstí Izjumu, v pozadí opuštěné ruské tanky T-80BVM a T-72B3 před plakátem „My s Ruskem! Jeden národ!“ Ukrajinské jednotky dosáhly předměstí Izjumu již čtvrtý den protiofenzivy (9. září) a samotné město bylo pak zcela osvobozeno za několik dní. Podle mých informací byl Izjum jedním z mála míst, kde se ruské síly bránily. Údajně šlo o profesionální složky ruské armády včetně výsadkářů a speciálních jednotek Specnaz. Protiofenzivy se na ukrajinské straně účastnila (a stále účastní) 25. výsadková brigáda, 80. letecká útočná brigáda a 92. mechanizovaná brigáda spolu s dalšími jednotkami z jiných úseků fronty. Působí tu desítky českých dobrovolníků, zejména v jednotce Karpatská Sič. Ruskou obranu tvořily převážně jednotky národní gardy oslabené přesunem části sil na jižní frontu. Ukrajinské jednotky u Charkova se podle mých informací dozvěděly o chystané akci od svých velitelů tři dny před začátkem operace. Na druhou stranu asi žádnému z vojáků neuniklo hromadění techniky a přísun nových jednotek do oblasti. Zejména západní obrněná vozidla se nedala přehlédnout. S tím zřejmě souvisel onen zákaz přítomnosti novinářů na frontě. Každopádně je potřeba zdůraznit, že panuje poněkud zkreslená představa o tom, že se Rusové vůbec nebránili. Když ukrajinské jednotky zahájily překvapivý útok na ruské pozice, výsledek celé akce byl podle vojáků, kteří se účastnili těchto bojů, v první linii nejistý. Obránci stříleli na postupující Ukrajince z tanků, kulometů i dělostřelectva. Rusové akci ze začátku považovali za lokální útok nebo průzkum bojem, kterých již předtím zažili mnoho. Teprve poté, co ukrajinské dělostřelectvo zahájilo zničující palbu po celé délce fronty, si Rusové uvědomili, že všechna jejich opevnění, tanky a obrněná technika mohou být velmi přesně zaměřeny a hrozí jim likvidace. Raději tak svou techniku urychleně opustili a začali hromadně ustupovat – pěšky nebo v kradených civilních autech.  Opuštěné ruské pozice se třemi tanky T-72B3 |
