Svět devastuje sucho a požáry, ubývá lesa i pitné vody. Zejména africkým a blízkovýchodním státům hrozí kvůli nedostatku dodávek potravin z Ukrajiny a Ruska hladomor. Své domovy opouští kvůli zhoršujícím se podmínkám k životu desítky miliony lidí ročně, a počet se bude podle OSN dál zvyšovat.
Evropa tak znovu stojí nad otázkou, zda bude stačit, když se o svoje hranice postarají jednotlivé státy samy, nebo je třeba postupovat společně? Země, které jsou nejvíce „na ráně“, Itálie, Španělsko, Řecko a další, volají po pomoci od Evropy. Naopak ti více uvnitř včetně Česka vzkazují: zařiďte si to sami.
Vnitro chystá vylepšenou lustraci cizinců. Současná kontrola není stoprocentní |
EU na toto volání postupně reaguje: do evropské pohraniční stráže Frontex nabírá posily. A výrazně zefektivní kontroly totožnosti a potenciální rizikovosti lidí, kteří na území Evropské unie přijdou. 27 členských zemí EU včetně Česka má v tomto jasnou výhodu. Policisté a úředníci, kteří budou příchozí prověřovat, se totiž budou moci spolehnout hned na několik společných informačních databází a systémů včetně záznamů z evropského rejstříku trestů lidí pocházejících ze států mimo EU. Na jednom místě tak budou pohromadě otisky prstů, snímky obličeje a podrobnosti o lidech, kteří by potenciálně mohli Evropu ohrozit.
Klimatolog varuje: Stoupne hladina oceánů a smrtící horko způsobí migraci |
Jak nedávno varovali bezpečnostní experti ze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), důsledky toho, že se do pohybu dají další miliony lidí, pocítí i Česko, i když nepřímo. Nejvíc zjevným důsledkem bude posílená migrace směrem do Evropy, dojít může i k nárůstu teroristické aktivity. „Pokud bych měl zmínit hororový scénář, tak Česko a Evropa jsou prostě součástí bohatého světa, který bude terčem útoků,“ uvedl Dan Smith, ředitel SIPRI.
V červenci zveřejněné statistiky ukazují, že migrační čísla už začala stoupat. Do Evropy přišlo v první polovině roku 2022 bezmála 115 tisíc lidí bez povolení k vstupu, což je o 84 procent víc než o rok dříve. Nejvíc jich putuje přes západní Balkán, naopak uprchlíci z válkou zmítané Ukrajiny se do těchto čísel nezapočítávají.
Místo běžek horko, sucho a migranti. Budoucnost Prahy už dnes zažívá Gruzie |
Zpřísněné evropské kontroly budou mít na starosti jednotlivé členské země, zodpovídat za ně tedy bude mimo jiné i Česko. Spolehnout se přitom bude moct na stejný přístup v ostatních státech a také na to, že mu ostatní země vyjdou vstříc a pomůžou, kdyby bylo potřeba.
Společnou ochranu podporujeme, ale nevíme, že už existuje
Když se migrace v EU řešila naposledy, vedlo to k velkým sporům mezi členskými státy o povinné kvóty a přerozdělování migrantů. Změny, které evropské úřady zavedly teď, jednoznačně odpovídají tomu, co by si přála česká veřejnost, jak vyplývá ze sociologických dat výzkumného ústavu STEM. Zajištění obrany a bezpečnosti Evropy patří dlouhodobě mezi nejčastější požadavky, které Češi směrem k EU vysílají. Veřejnost také většinově podporuje, aby Evropa v tomto postupovala jednotně a společně. 82 procent lidí chce například společný boj proti terorismu. Tomu mají zpřísněné kontroly do budoucna pomoct.
Češi se sami ochotně zapojují do nelegální migrace, dělají řidiče |
Že je levnější a účinnější migraci řešit na evropských hranicích, zdůrazňuje i česká policie. Vlastní k tomu určený „tým“ už EU má. Příslušníci pohraniční stráže Frontex mimo jiné bojují proti pašování lidí a zbraní nebo se zaměřují na ochranu před terorismem. V této evropské stráži dlouhodobě působí i čeští policisté. To že Frontex vůbec existuje, ví ale v Česku málokdo, méně než čtvrtina obyvatel.
Migrační pravidla Evropa pořád hledá
Nová přísnější pravidla si vysloužila i kritiku. Podle některých expertů jdou ale příliš daleko, protože zvyšují pravděpodobnost, že někteří lidé nebudou v EU moci zůstat, i když skutečně prchají před válkami a hladem. Pokusy překonat hranici Evropy nelegálně, často s pomocí převaděčů, jsou jedním z důvodů, proč ve Středozemním moři i jinde po evropském obvodu neustále umírají lidé.
V Evropě proto panuje shoda na tom, že otázka migrace potřebuje systémové, dlouhodobé řešení. Na tom, jak by mělo vypadat, se ale členské státy zatím nedomluvily.
Systém pro registraci uprchlíků v EU už funguje. Hlásí se do něj i Švýcarsko |
Před několika lety se vyjednávání zaseklo právě na zmíněných kvótách a nový návrh vzniká jen pomalu. Členské země teď postupně hledají shodu na tom, jak zajistit vrácení odmítnutých žadatelů o azyl do zemí původu, jak se na péči o azylanty podílet finančně, aby to bylo co nejvíc fér, a také jak chránit osamělé dětské uprchlíky.
To je jedno z témat, které řeší i české předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Dokud Evropa tyto otázky nevyřeší, bude docházet k humanitárním katastrofám, jakou bylo umrznutí 20 lidí včetně jednoho ročního dítěte při pokusu o překročení bělorusko-polské hranice vloni na podzim a v zimě. Uprchlíky hlavně ze Sýrie a Afghánistánu do chladných lesů východní Evropy vyhnal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko za podpory Kremlu.
Co Češi nevědí o Evropské unii?Velmi povšechně dění v Evropě zajímá asi 40 procent Čechů, jen desetina ho ale sleduje blíže. Víc než polovina společnosti neví, že jsou to český premiér a ministři, kdo Česko zastupuje na jednání Rady Evropské unie a spolurozhodují tak o návrzích, které ovlivňují životy Evropanů. Víc než třetina veřejnosti neví, že o tom, kam nakonec potečou evropské peníze, rozhodují české úřady. Právě ty rozdělují dotace. 40 procent lidí neví, že ve všech klíčových oblastech, jako je zahraniční politika, bezpečnost nebo daně má každý z 27 států EU právo veta. Pokud členské země nenajdou shodu, nemůže návrh projít. V seriálu se na tyto „otazníky“ zaměřujeme. |
