Informují o tom investigativní organizace The Insider a Bellingcat, které prozkoumaly elektronické dokumenty obsažené v archivech ruských úřadů.
Na zvěrstva a rabování ze strany ruské armády si stěžují i občané Ruské federace žijící na území Doněcké lidové republiky, informuje The Insider.
Navzdory svému ruskému občanství pocítili brutalitu ruské armády třeba ti, kterým zničila tankem téměř celou garáž a ukradla nářadí v hodnotě 200 tisíc rublů, v přepočtu skoro 78 tisíc českých korun. Když se jich žena zeptala, proč to udělali, pouze odvětili: „Vrať se, odkud jsi přišla.“ „Přijeli nás chránit nebo loupit a zabíjet?“ ptá se tedy rodina.
Nevěděli jsme, že jdeme zabíjet. Ukrajincům se vzdal člen průzkumné čety Rusů |
S rabováním má zkušenost i mnoho dalších lidí. Jedna žena informovala o tom, že dům její zesnulé matky byl vydrancován, stejně jako mnoho dalších ve vesnici. Za vypleněním stojí podle jejích slov banda záškodníků, kteří se představili jako důstojníci a vojáci Luhanské lidové republiky. „Dva týdny bydleli v mém domě a pak vynesli veškerý majetek, dokonce i hračky a obnošené věci,“ píše smutně žena.
Jako rodiče se domníváme, že naše děti byly podvodně poslány k účasti na vojenské operaci a nyní jsou v ohrožení života. Žádáme, abyste našli naše pohřešované syny a urychleně je odvezli z hranic na bezpečné místo.
Mnoho apelů na úřady souvisí s pátráním po příbuzných z ruské armády, kteří zmizeli během bojů na Ukrajině. V mnoha případech vojenské vedení projevuje cynickou lhostejnost vůči pohřešovaným nebo mrtvým vojákům.
Stalo se, že i samotní příbuzní se rozhodli nepátrat po svém synovi, který byl pravděpodobně zajat, protože už za něj dostali peněžní náhradu. Jeho přítelkyně se však s finanční částkou nespokojila a snaží se i nadále svého milého najít. Informace se však liší, jelikož někdo tvrdí, že zemřel na následky popálenin celého těla, ale neexistuje vůbec žádný dokument o provedení vyšetření DNA. Možné je tedy i to, že je nezvěstný voják v zajetí.
Další stížnost zaslal otec syna, který nyní válčí na Ukrajině. Podle jeho informací nemají vojáci základní hygienické prostředky, mají málo jídla a nedostatek pitné vody. „Chápu, že je to armáda, ale ne do takové míry, aby se k našim dětem chovali jako ke psům,“ píše rozhořčený otec.
Do armády silou a hrozbami
Branci, kteří nepodlehli trikům a nesouhlasili s podpisem kontraktu, k tomu byli nakonec nuceni násilím a výhrůžkami. „V únoru můj syn, branec, oznámil, že byl povinně nucen podepsat protokol o trvání cvičení na polích ve městě Kursk. Žádnou smlouvu nepodepsal, ale byla zjevně vystavena na něj,“ píše otec, jehož syn nyní válčí na Ukrajině.
Jeden z vojáků žádá o propuštění z řad ozbrojených sil, který měl být původně poslán do Sýrie na cvičení. Místo toho byl ale podvodně poslán na Ukrajinu, aniž by se ho zeptali, zda má zájem zúčastnit se takzvané speciální vojenské operace. „Od prvních dní byla moje brigáda v přední linii, na palebné pozici. Ztratil jsem všechny své blízké kamarády. Je mi 21 let a opravdu chci žít. Můj velitel odmítá přijmout hlášení. Svoji žádost jsem posílal velení Baltské flotily. Co mám v této situaci dělat?“ píše voják v nesnázích.
Sabotáž není důvodem k propuštění
Několik desítek smluvních důstojníků z různých regionů a vojenských jednotek podalo stížnost (zřejmě na radu stejných právníků), ve které uvedli, že porušili všechny podmínky smlouvy, nedostavovali se na službu, dostávali důtky, zveřejňovali informace o sobě a místě výkonu služby na sociálních sítích... Přesto nedostanou výpověď. „Opakovaně jsem deklaroval svoji neochotu sloužit v ozbrojených silách Ruské federace. Opakovaně jsem psal vysvětlení pro nelegální nepřítomnost v práci a také podal zprávu o propuštění z důvodu nedodržení podmínek smlouvy z mé strany,“ píše jeden z poručíků.
Přišli nás Rusové zabít? Vzali mi mámu. Střípky hrůzy napadených Ukrajinců |
Další stížnosti na prokuraturu potvrzují, že mnoho vojáků se neúčastnilo avizovaného cvičení, ale agresivní války. Dozvěděli se to až ve chvíli, kdy už byli na území Ukrajiny. Navíc ani předtím a ani potom nebyli požádáni o souhlas. Případ zaznamenal i velitel 2. motostřelecké čety vojenské jednotky 31134 a více než 20 vojáků. „Nejprve jsme byli transportováni do ruské Belgorodské oblasti na cvičiště. Po skončení jsme dostali v noci zbraně a střelivo, vydali jsme se pro mě neznámým směrem. Na první zastávce nám bylo oznámeno, že jsme na území Ukrajiny. Během pobytu jsme nežili v lidských podmínkách,“ popisuje v dopise velitel čety.
Léčte pouze citramonem
Mnohé stížnosti na státní zastupitelství jsou spojeny s tím, že vyslaní vojáci jsou vrženi do války bez jakéhokoli zajištění a lékařské pomoci. K léčení jejich zranění se používá pouze lék Citramon (lék s antipyretickou, protizánětlivou vlastností, který pomáhá při bolestech hlavy, horečce, projevech hypertenzní krize, pozn. red.). Vojákům nebyla provedena vyšetření a předepsána řádná léčba, i když se jednalo někdy i o velmi vážná zranění. Lékaři pouze říkají, že „je mnoho dalších jako vy, ale to je jen psychické trauma, ruce a nohy jsou celé, tak můžete pokračovat v boji.“
I ti, kteří mají zjevné zdravotní problémy, budou posláni zpět na frontu.
Poté, co jsou vojáci zajati, tak nemohou jejich příbuzní celé měsíce dostávat žádné informace. Často se o dopadení nebo smrti svého syna či manžela dozvědí až od Ukrajinců. Někteří se i se svými nejbližšími na frontě spojí pomocí mobilních telefonů a zjistí, v jakém jsou stavu. „Někdo z ukrajinské armády mi řekl, že můj manžel je v zajetí a prostřelili mu obě nohy. Poté mi poslali fotku, na které můj manžel leží se svázanýma rukama a zraněnou, zakrvácenou nohou obvázanou hadrem. Ptala jsem se, kdy ho nechají jít a bylo mi řečeno, že nikdy. Dále v korespondenci trvali na tom, abychom my (ruský lid) a já osobně chodili na protesty proti ruské vládě a proti válce,“ sděluje svoji zkušenost manželka zajatého vojáka.
Mami, já sem nechtěl. Ukrajinci publikují videa zajatců, některé už doma poznali |
Jedním z posledních problémů je to, že se těla mrtvých z Ukrajiny neodvážejí. Rodiny se tedy marně snaží zjistit, jak je vyzvednout a pohřbít. Co se stalo se synem, se snaží také zjistit jistá matka, která s ním mluvila naposledy 21. března. O týden později bylo matce oznámeno, že její syn zemřel. „Podle kolegů byl tank vyhozen do povětří, tělo nebylo nikdy odvezeno. Zůstal v hořícím stroji na území Ukrajiny. Žádám vás, abyste se na to podívali, nikdo neví, co dál. Uplynul více než měsíc, vraťte alespoň pozůstatky, abychom ho mohli pohřbít,“ píše zdrcená matka.
