Je to teď jeden z nejsledovanějších příběhů na ostrovech.
První velký transfer v nové éře amerických majitelů v čele s Toddem Boehlym. Pozoruhodný přesun mezi ambiciózními velkokluby.
Sterling už se s Chelsea podle několika britských serverů dohodl na podmínkách, má pobírat lehce přes 300 tisíc liber týdně (8,7 milionu korun), což z něj udělá neštědřeji placeného hráče v klubu.
Pokud sedmadvacetiletý reprezentant projde zdravotní prohlídkou, Manchester City získá až 47 milionů liber. Což přitom není ani nejvyšší přestup léta v rámci Premier League - Richarlison šel z Evertonu do Tottenhamu za 52 milionů.
Jenže Sterling je uznávaná osobnost, která přesahuje hranice sportu. Pomáhá dětem na Jamajce, kde se narodil, aby mohly studovat, přispívá na charitu. A je odhodlaným bojovníkem proti rasismu, jak připomíná respektovaný server The Athletic.
Před pár lety se veřejně ozval proti polarizujícím článkům britských bulvárních médií. Štvalo ho, jak odlišně referovaly o jeho mladých spoluhráčích - zatímco Phila Fodena, fotbalistu bělocha, pomalu oslavovaly za to, že koupil rodině dům, u parťáka tmavé pleti Tosina Adarabioya psaly o tomtéž činu jako o nezodpovědném rozhazování.
„Považuju to za nepřijatelné. Neudělali nic špatného, naopak – koupili dům matkám, které jim věnovaly spoustu času a lásky, aby jim pomohly dostat se tam, kde jsou. Ale podívejte se, jak noviny informují o mladém černém hráči a o mladém bílém hráči! Tím, jak článek formulují, dělají z černocha toho špatného. Rozdmýchávají tak rasismus a agresivitu,“ zlobil se.
K veřejné reakci vyburcoval Sterlinga mimo jiné incident, který se v prosinci 2018 odehrál na stadionu Stamford Bridge. Šest fanoušků - jeden z nich krátce nato dostal doživotní zákaz návštěv - anglického fotbalistu v dresu City rasisticky uráželi. A on se teď paradoxně chystá reprezentovat stejné barvy.
„Avšak zatímco Raheem se může stát novým králem stadionu Chelsea, zmíněný fanda už na Stamford Bridge nevstoupí. Je v tom jakýsi poetický pocit triumfu. Důkaz, že negativita nikdy nezvítězí a neměla by lidi brzdit,“ uvádí The Athletic.
Anglická zbraň číslo jedna. Sterling býval grázl, teď bojuje s rasismem |
O tom by Sterling mohl vyprávět.
Zažil nadávky a zlobu, když si ve dvaceti vytrucoval odchod z Liverpoolu do Manchesteru, tehdy jako nejdražší Angličan v dějinách. Nebo ve chvíli, kdy se národnímu týmu nedařilo na Euru 2016, ze kterého se pakoval už v osmifinále - Sterling patřil mezi nejkritizovanější a sám si vymyslel přezdívku „Pan Nenáviděný“.
Jindy do něj novináři šili za tetování na pravé noze. Sterling tam má vyobrazenou pušku, čímž měl podle médií schvalovat používání zbraní a nabádat k násilí. „Je to vzpomínka na mého tátu, kterého zastřelili, když mi byly dva roky. Připomínka slibu, že nikdy nevezmu zbraň do ruky, i toho, že střílím pravačkou,“ hájil se.
A mezitím zářil na fotbalovém hřišti.
V reprezentaci dosud odehrál 77 zápasů a byl jednou z klíčových postav na cestě do semifinále MS 2018 a finále posledního Eura.
V Manchesteru City za sedm let nasázel přes 130 gólů (jen Sergio Agüero jich dal za Pepa Guardioly víc), stal se vyspělejším, komplexnějším hráčem i lepším zakončovatelem, získával trofeje.
Zatoužil nicméně po nové výzvě. S koučem Guardiolou i brzy už bývalým klubem, kde v minulých dvou sezonách pomalu ztrácel hlavní roli, se ale rozchází v dobrém.
Cítí, že v ideálním věku toho má ještě spoustu před sebou. V londýnském celku se zase stane středobodem ofenzivy. Změnou prostředí se chce přiblížit ke splnění svých snů.
Zlatému míči. Vítězství v Lize mistrů.
Dokáže to v Chelsea?