„Můžeme potvrdit, že čeští stíhači měli několik desítek ostrých vzletů,“ uvedla pro natoaktual.cz mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
V Litvě působí od dubna čeští letci s pěti stroji JAS-39 Gripen v rámci takzvaného „Air policingu“ NATO. Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají od roku 2004 spojenci.
Dvořáková připomněla, že o vzletech pohotovostních stíhaček rozhoduje vždy nadřízené alianční velitelství v německém Uedemu, které podle potřeby zalarmuje české, španělské nebo francouzské stíhače, kteří za ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska od počátku dubna zodpovídají.
Podle litevského ministerstva obrany, které případy pečlivě eviduje, podnikli letci NATO od 1. dubna do 19. června už 89 ostrých startů, z toho 55 přímo k „němým“ ruským vojenským letounům.
Za „němé“ jsou označovány stroje, které se objeví blízko vzdušného prostoru spojenců a nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače a nebo vše dohromady. To může být nejen předzvěst možného útoku v tom nejhorším případě, ale také problém pro civilní stroje na letových trasách.
Pohotovostní stíhačky mají za úkol neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti.
Kolik z takových startů mají na kontě přímo čeští letci, ale není zatím zřejmé. Generální štáb Armády ČR totiž už dříve avizoval, že celkové počty ostrých vzletů a typ plněných úkolů nelze blíže specifikovat kvůli utajení a ochraně české jednotky v Pobaltí. Fotografie a videozáběry však potvrzují, že čeští letci startovali, identifikovali a doprovázeli i ruské vojenské letouny.
#NATO Allies based in have been busy training alongside improving readiness and interoperability
At the same time they are maintaining a constant vigilance by #SecuringTheSkies over the Baltic Sea region under @NATO Air Policing
@BeAirForce @ObranaTweetuje https://t.co/shBX1wzlo4
„Alianční letouny střežící vzdušný prostor v Pobaltí startují ke všem nealiančním vojenským letounům, které se pohybují v blízkosti hranic nebo výsostných vod baltských států. Čeští stíhači za dobu nasazení startovali k desítkám různých vojenských strojů,“ uvedla pouze Dvořáková.
Už v květnu generální štáb potvrdil, že počet cvičných i ostrých vzletů je v porovnání s posledním nasazením v roce 2019 vyšší. Tehdy zaznamenali čeští letci celkem 13 ostrých vzletů, ale to bylo za celé čtyři měsíce jejich působení.
Zbývajících 34 ostrých startů z celkových 89 pak podle údajů litevského ministerstvo obrany připadlo na zvláštní hlídkové lety podél ruských a běloruských hranic, které alianční velitelství zavedlo bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu 24. února a které vzhledem k situaci na Ukrajině řadí do kategorie ostrých pohotovostních startů, takzvaných „Alfa Scramble“.
Rušný červnový týden
Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska. A ruské letouny nyní také operují v běloruském prostoru, odkud odpalovaly střely na cíle na ukrajinském území.
Kromě například těžkých transportních strojů Il-76 šlo dosud ve valné většině o starty k ruským průzkumným letounům v doprovodu ruských stíhaček, které testují připravenost a reakční časy spojenců.
Zatím asi nejrušnějším pro alianční letce v Pobaltí byl týden od 6. do 12. června, kdy museli kvůli ruským letounům do vzduchu třináctkrát.
V pondělí 6. června museli identifikovat nejprve zcela němý ruský výzvědný stroj Il-20, který odstartoval z Kaliningradské oblasti a pohyboval se nad Baltským mořem. Později pak stíhačky NATO musely vzlétnout k průzkumnému a protiponorkovému stroji Il-38, který letěl z Ruska do Kaliningradu a dopravnímu vojenskému stroji Tu-154.
Hned druhý den se rozezněly poplašné sirény třikrát a to k formacím průzkumných letounů s doprovodnými stíhačkami Su-27. Podobně také v dalších dnech, kdy letci NATO navíc identifikovali dva stíhací bombardéry Su-24.
Nejhektičtější pak byla sobota, kdy stíhači NATO museli „nahoru“ postupně čtyřikrát k ruským stíhačkám, bombardérům i transportnímu letounu.
