První fáze války skončila patem. Ruské speciální jednotky se pokusily dobýt letiště Hostomel u Kyjeva, které se mělo stát nástupním místem podobného typu operace, které sovětské jednotky předvedly už v letech 1968 v Československu a 1979 v Afghánistánu.
Po obsazení letiště na něm měly začít přistávat mohutné svazy výsadkových jednotek i s technikou, které by se poté probily do centra hlavního města, kde by zajaly, zabily, nebo donutily k útěku legální ukrajinskou vládu v čele s prezidentem Voldomirem Zelenským. V letech 1968 a 1979 se jim to podařilo, nyní nikoli.
Ukrajinci si byli dobře vědomí toho, že nesmí Hostomel Rusům pustit, proto do boje urychleně poslali 4. brigádu rychlého nasazení, která vrtulníkový výsadek zničila a letiště znovu obsadila na dostatečně dlouhou dobu, aby se zformovala obrana Kyjeva. Stejně tak Charkov nepadl z chodu, ačkoli je od hranic mezi oběma státy vzdálený pouze 25 kilometrů. Proběhly zde těžké boje, které stály obě strany mnoho mrtvých i zničené techniky.
Nový úder
Na linii dotyku uvnitř povstaleckých republik vznikly dlouhé linie polních opevnění, které vyztužily již existující zákopový obranný perimetr, táhnoucí se od severu až k obleženému Mariupolu. Ruská vojska důležitý přístav v Azovském moři obešla a vytvořila spojení mezi povstaleckými republikami a okupovaným Krymem. Už to může prezident Vladimir Putin ohlásit jako úspěch. Ani domácí publikum mu však asi neuvěří, že právě kvůli tomu šel do války. Právě proto zahajuje druhý úder. Po měsíci příprav se dá odhadnout, kudy budou Rusové útočit.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuská strategie v této chvíli patrně počítá se třemi údery. Jedním bude tlak na obránce Donbasu. Zde je nutné upozornit, že Rusové nedrží celý Donbas, ani celé povstalecké republiky. Je tedy možné, že části, které nadále drží Ukrajinci, budou chtít nyní Rusové dobýt. Od tohoto cíle je již však jen krůček k mnohem většímu úspěchu.
Přesně za tři týdny bude 9. květen, ruský státní svátek, kdy na Rudém náměstí v Moskvě probíhá velkolepá vojenská přehlídka, kterou sleduje celý svět. Rusové si při ní připomínají vítězství ve druhé světové válce. Očekává se, že právě tuto příležitost chce Vladimir Putin využít k tomu, aby ohlásil nějaký velký úspěch.
Když se podíváme na mapu, pokud by se Rusům podařilo spojit jednotky ze severu a z jihu, obejitím nebo dobytím Charkova, a útokem z Krymu by mohli vytvořit gigantický kotel, ve kterém by zůstali obránci jihovýchodní Ukrajiny.
V takovém případě by ruská armáda obklíčila minimálně padesát tisíc ukrajinských vojáků, což by byla největší obkličovací operace od druhé světové války. Politický osud Ukrajiny by poté byl nesmírně těžký, protože Rusko by drželo nemalou část jejího území a velkou průmyslovou základnu (např. Záporoží).
Je také nutné poznamenat, že obranné zbraně, které doposud Ukrajině dodával Západ, již nebudou stačit. Ukrajinci nyní budou muset podnikat protiúdery, vyprošťovat lokální obklíčené jednotky a k tomu potřebují dělostřelectvo, letectvo, bojová vozidla a tanky.