„Výsledky veřejných financí za rok 2021 v podstatě nejsou nijak překvapivé. Už samotné hospodaření státu v jednotlivých měsících roku dávalo jasný signál, že se rozpočet bude nacházet v hlubokém deficitu. K němu přispěly nejenom zvýšené výdaje na podporu ekonomiky v době opakovaných lockdownů, ale také zrušení superhrubé mzdy zasahující příjmovou stranu rozpočtu a v neposlední řadě i slabší výkon ekonomiky, která se ani v roce 2021 nevrátila na před-pandemickou úroveň,“ uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.
„Hospodaření vládních institucí za rok 2021 skončilo schodkem ve výši 359,4 miliardy korun,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková. Největší podíl na výsledku mělo i nadále především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 385 miliard korun. Naopak hospodaření místních institucí, tedy obcí a krajů, vykázalo přebytek 34,6 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven loni vykázaly deficit devět miliard korun.
Statistici zároveň upozornili, že revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 10,3 miliardy korun kvůli navýšení výdajů zdravotních pojišťoven na základě aktualizovaných účetních výkazů. V roce 2020 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 329,2 miliardy korun.
Celkový vládní dluh v absolutní částce loni stoupl o 417,3 miliardy korun na 2,567 bilionu korun. Z toho je převážná část tvořena vydanými dluhopisy.
Trend zadlužování je sám o sobě podle Dufka velmi nepříznivý a v krátké době jej lze jen obtížně zvrátit. „Ekonomika se sice už zřejmě oklepe od covidových komplikací, avšak nyní už čelí problémům novým. A to extrémně drahým energiím, rozpadajícím se dodavatelským řetězcům a v neposlední řadě také vyšší ceně peněz, která bude znamenat přece jen i vyšší náklady na zadlužování,“ upozornil.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Rozpočet za kvartál v deficitu 59 miliard
Ministartsvo financí zároveň v pátek informovalo i o schodku státního rozpočtu ke konci března. Deficit za první čtvrtletí vzrostl na 59,1 miliardy korun z únorových 45,3 miliardy korun. Loni ke konci března rozpočet vykázal schodek 125,2 miliardy korun, což byl nejhorší březnový výsledek od vzniku České republiky.
„O 66 miliard korun lepší výsledek než loni touto dobou je třeba vnímat optikou rozpočtového provizoria a zhruba z jedné čtvrtiny lepším inkasem daní a pojistného, které odpovídá očekávanému plnění rozpočtu. Rozpočtové provizorium skončilo k 21. březnu, jak jsme slíbili, a jasně se ukázalo, že veškeré opoziční strašení před kolapsem hospodaření státu bylo liché,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
