I přesto, že Vladimir Putin před třemi týdny zahájil útok na Ukrajinu a na Rusko od té doby míří balíky sankcí, stále je v platnosti bilaterální smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací. V té se obě strany v devadesátých letech zavázaly ke vzájemné spolupráci při vyhledávání, evidenci, údržbě a úpravě válečných hrobů.
V této věci existuje i závazná právní úprava v podobě zákona o válečných hrobech a pietních místech a zákona o pohřebnictví. Na tuto skutečnost upozornilo právní oddělení krajského úřadu, aniž by výslovně zmiňovalo některé z měst či obcí v kraji.
„Zákon podmiňuje přemístění, zrušení a jiné změny jakéhokoliv válečného hrobu bez ohledu na jeho vlastnictví písemným souhlasem ministerstva obrany. V případě změny vzhledu, obsahu textu na náhrobku nebo pamětní desce je souhlas ministerstva obrany nezbytný,“ upozornil v tiskové zprávě Daniel Trtík z krajského právního oddělení.
I když se vyloženě nejedná o hrob, pomník obětem světových válek stojící v parčíku v jihovýchodní části přibyslavského Bechyňova náměstí je v Centrální evidenci válečných hrobů zanesen. Zvlášť jsou v ní evidovány i dva hroby po stranách pomníku. Ty ale nejsou jeho přímou součástí a odstranění sochy se jich netýká.
Město resort jen informovalo
Pískovcový památník měl podobu velkého podstavce s nápisy a reliéfy. Na něm až do úterního večera v minulém týdnu stála socha rudoarmějce. Voják stál v pozoru, v rukou svíral samopal.
Radnice ministerstvo obrany sice kontaktovala, ale o písemný souhlas s odstraněním sochy nežádala.
„Město Přibyslav informovalo ministerstvo obrany o tom, že socha byla na přechodnou dobu uložena do depozitu, a o důvodech, které město k tomuto mimořádnému opatření vedly. Informaci jsme vzali na vědomí,“ potvrdil mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka.
S tím se ovšem ministerstvo nespokojilo. Po Přibyslavi žádá další informace.
„Pokud hodláme sochu rekonstruovat a vrátit zpět, dotazují se, kdy se tak stane. A pokud o vrácení neuvažujeme, požadují vyřízení písemného souhlasu, tedy podání oficiální žádosti,“ konstatoval přibyslavský starosta Martin Kamarád.
„Odpovím v tom smyslu, že v tuto chvíli o budoucnosti pomníku ještě nemáme rozhodnuto. Nyní necháme provést restaurátorské práce, pak se uvidí. Předběžně počítáme s návratem, ale architekt může prostor navrhnout i bez oné sochy,“ dodal starosta s tím, že konečnou podobu pomník dostane při plánované rekonstrukci náměstí. Zvažuje se ale i přemístění pomníku jinam.
Pietní místo se stalo symbolem, víří emoce
Odstranit sochu nechalo město zejména z důvodu bezpečnosti. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se pietní místo stalo symbolem. Jedni lidé rudoarmějce oblékali do ukrajinských vlajek, druzí je opakovaně strhávali. Když zmizel i ochranný obal sochy, rada města schválila odstranění plastiky.
„Chtěli jsme tím v první řadě uklidnit situaci a zároveň místo učinit bezpečnějším. Lidé na pomník museli vylézt a, jak jsme až při sundávání zjistili, socha byla na podstavec postavena, aniž by byla nějak zajištěná. Dost možná jsme tak zabránili i případné tragédii,“ vysvětloval přibyslavský místostarosta Michael Omes.
O záměru sochu odvézt informovala radnice před dvěma týdny. Tehdy Martin Kamarád přidal ještě jeden důvod. „Nepovažujeme za vhodné, aby po příchodu do Přibyslavi ukrajinské uprchlíky vítal sovětský voják se samopalem v ruce,“ vysvětloval. Od zahájení bojů přišlo do čtyřtisícového města téměř šest desítek lidí z Ukrajiny, polovinu z nich tvoří děti.
Původní pomník komunisté uklidili za kostel
Památník s rudoarmějcem stál na Bechyňově náměstí od roku 1948, kdy umělecké dílo nahradilo původní sochu matky se synem v náručí. Ta na náměstí stála od roku 1928, po nástupu komunismu byla přesunuta do parčíku za kostel. Rudoarmějce chtělo vedení města několikrát odstranit už v minulosti, vždy ale pro jeho zachování zvedla ruku těsná většina zastupitelů.
Upozornění vydalo právní oddělení krajského úřadu v návaznosti na to, jakým způsobem se s obdobnými pietními místy po zahájení ruské války na Ukrajině zachází. Pomníků připomínajících padlé vojáky Rudé armády je v celém kraji více než stovka. Do ukrajinských vlajek se v posledních týdnech zahalily sochy například v Jihlavě nebo Žďáře nad Sázavou.
