Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvSochu rudoarmějce, kterému však nikdo neřekne jinak než Ivan, stojící na návrší ve žďárském parku mezi ulicemi Strojírenská, Nádražní a Sadová zahalili zástupci města už minulý pátek do žlutomodrých barev. Vlajku umístěnou na čtyřmetrový podstavec však kdosi už v sobotu sundal.
„Už při umisťování ukrajinské vlajky jsem zaslechl nadávky do fašistů a banderovců, počítal jsem s tím, že tam vlajka dlouho nevydrží,“ reagoval vedoucí městského odboru školství Petr Sedlák, který vlajku v pátek instaloval.
Vedení města odsouhlasilo, že Ivana v úterý ráno zahalí do modrožluté vlajky znovu, pokus vytvořit z vlajky plášť rudoarmějci pomocí vysokozdvižné plošiny však nevyšel. Zástupci města se proto k obří soše vrátili ve středu. Tentokrát už vše s pomocí lezce a teleskopického žebříku vyšlo.
Podle vyjádření radnice vyvěšením ukrajinské vlajky na pomník bezejmenného vojáka dává město najevo sounáležitost nejen s Ukrajinci, ale se všemi vojáky, kteří musí bojovat a umírat v další nesmyslné válce.
„V žádném případě se nejedná o protest proti Rusku nebo jeho obyvatelům. I samotný pomník není věnován jen Rusům, ale všem vojákům Rudé armády mnoha národností, kteří pomohli osvobodit naši vlast od nacismu,“ sdělil mluvčí radnice Matěj Papáček. Ukrajinské vlajky vlají také na městském úřadu a na Staré radnici.
Čestný občan
Jak v této souvislosti připomněl historik Regionálního muzea Stanislav Mikule či starosta Martin Mrkos, první rudoarmějec, který vstoupil na území Žďáru dne 10. května 1945 (město bylo osvobozeno se zpožděním), byl jízdní průzkumník Ivan Grigorijevič Lukašenko, národností Ukrajinec z města Sumy. V roce 1963 se dokonce stal čestným občanem Žďáru nad Sázavou a byl s městem dlouhou dobu v kontaktu.
„Je to další pojítko mezi Žďárem a Ukrajinou, kde máme partnerské město Chust,“ připomněl starosta s tím, že město také spustilo materiální sbírku pro Ukrajinu.
I po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se žďárský pomník, vytvořený v roce 1955 k desátému výročí osvobození, stal středem zájmu a barometrem nálad ve společnosti.
Kdosi na podstavec v roce 1968 napsal: Vidíš je, Ivane? Na archivním snímku byl vidět i jasný vzkaz v azbuce: Sovětští okupanti, běžte domů.
Neúspěšný pokus o svržení
Podle oslovených pamětníků také došlo k neúspěšnému pokusu svrhnout tuto sochu s pomocí kovového lana či řetězů a traktoru, nemohou se však shodnout, zda to bylo bezprostředně po začátku okupace, nebo až poté, co v březnu 1969 českoslovenští hokejisté v čele s Dzurillou, Suchým, Golonkou či bratry Holíkovými dvakrát slavně porazili Sovětský svaz na mistrovství světa ve Stockholmu a vyvolali tím doma vlnu nadšení.
Aktuální dění na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda, reflektují i v Jihlavě. V krajském městě někdo zahalil část pomníku rudoarmějců na náměstí Svobody.
Pískovcovou plastiku uctívající vojáky sovětské Rudé armády nechalo město, které je jejím majitelem, před dvěma lety opravit. Autorem sousoší je Antonín Kalvoda.
Pomník byl na místě odhalen v roce 1951 a je zanesen v centrální evidenci válečných hrobů. Na náměstí Svobody se v minulosti vystřídaly různé pomníky. Byla zde například socha Josefa II. či Jana Husa.
