Západ vyzbrojuje ukrajinské obránce vyspělými protitankovými a protiletadlovými střelami. Kyjev ale opakovaně volá po dodávkách stíhaček, aby mohl čelit každodenním ruským náletům na města.
Polsko už plánovalo své staré stroje MiG-29 předat Ukrajincům přes americkou základnu v Německu, Washington to ale odmítl jako riskantní krok.
Severoatlantická aliance má obavy, že by přílišné angažmá na Ukrajině vedlo k reakci Ruska, po níž by se mohla válka rozšířit i do dalších zemí. Například při vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou by bylo samozřejmě nutné ji i vynucovat a to by vedlo přímo k sestřelování ruských letounů.
Jak ale dál vojensky pomoci ukrajinským obráncům, aniž by to vedlo k přímé válce NATO-Rusko? Co Kyjevu dodávat?
Analytici prestižního amerického Scowcroftova centra pro strategii a bezpečnost Tyson Wetzel a Barry Pavel oslovili 37 expertů, aby vyhodnotili rizika u 11 identifikovaných možností, jak nyní Ukrajině vojensky pomoci. A především účinně.
„Je jasné, že pokud se Spojené státy a jejich spojenci a partneři chystají zvýšit svou podporu Ukrajině, musí se tak stát okamžitě. Ale i taková akce musí být pečlivě zvážena a její relativní přínosy z hlediska účinnosti musí být porovnány s potenciálními riziky eskalace konfliktu do války mezi Ruskem a NATO,“ shodli se analytici.
Oslovení experti měli u každé z jedenácti možností vojenské pomoci přezkoumat její užitečnost pro obranu Ukrajiny a zároveň nebezpečnost pro další vyhrocení konfliktu. Výsledný strategický kalkulátor rizik tak dává zemím NATO celkem jasnou odpověď, co Kyjevu poslat a co si raději rozmyslet.
Nejlepší volbou jsou nyní drony
Jako nejvýhodnější v poměru účinek/riziko se nyní možná trochu překvapivě jeví dodávky úderných dronů na Ukrajinu.
Na zcela opačném konci je pak bezletová zóna, která by sice měla pro ukrajinské obránce největší vojenský přínos, ale zároveň je nejrizikovější a s největší pravděpodobností by vedla k přímému konfliktu NATO s Ruskem.
Možná vojenská pomoc Ukrajině znázorněná v poměru vojenský přínos/riziko eskalace: 1. kyberútoky na ruské vojenské síly, 2. poradní mise speciálních sil, 3. přímá operace speciálních sil, 4. humanitární asistence, 5. dodávky úderných dronů, 6. dodávky systémů elektronického boje, 7. dodávky raketometů a systémů detekce palby, 8A. dodávky protivzdušných systémů CIWS, 8B. dodávky prvků systému Iron Dome, 8C. dodávky systému Patriot, 9. letecký most do Lvova, 10. američtí piloti v ukrajinských službách, 11. bezletová zóna
Druhé místo, hned po dronech, přisoudili experti dodávkám zařízení pro elektronický boj a detekci palby a systémům protivzdušné obrany krátkého dosahu (CIWS), které by mohly přispět k obraně proti ruským letadlům a raketovým útokům. Mohlo by jít například o rychlopalné kanóny Centurion.
Dodávky prvků izraelského protiraketového deštníku Iron Dome jsou podle kalkulátoru už rizikovější a ještě ve větší míře to platí o střelách protivzdušného systému Patriot.
Z výsledků dále vyplynulo, že jakákoliv fyzická přítomnost vojáků NATO na Ukrajině a jejich zapojení do operací, byť humanitárního charakteru, by měla spíše eskalační než vojensky přínosný charakter. Vůbec nejrizikovější by pak byly operace speciálních sil, ať už v rámci přímé akce, nebo jen v poradní roli.
Jako nejzajímavější z humanitárních možností označili experti vytvoření leteckého mostu do západoukrajinského Lvova. Podle hodnocení by byl vojensky středně přínosný a přitom by představoval pouze mírné riziko pro další eskalaci.
Pokud by byl úspěšný, mohl by takový krok poskytnout nejen humanitární výhody, ale měl by také významný odstrašující účinek na ruské vojenské síly a potenciálně by mohl dokonce nabídnout bezpečné útočiště v případě, že by okupanti obsadili Kyjev.
Rusko může použít chemické zbraně pod falešnou vlajkou, obává se NATO |
Vysoké riziko eskalace konfliktu by s sebou podle expertů neslo také zvažované zapojení amerických stíhačů, kteří by mohli létat ve službách ukrajinských vzdušných sil.
Minimální přínos s příliš vysokým rizikem by představovalo nasazení amerických nebo aliančních sil pro zajištění humanitární či zdravotnické pomoci přímo na Ukrajině nebo v jejích teritoriálních vodách Černého moře, kam by USA mohly například vyslat plovoucí nemocnici USNS Mercy.
Jako relativně málo eskalační, ale zároveň s průměrným vojenským přínosem se pak jeví kyberútoky proti ruským silám. Naopak vysoké riziko eskalace by zřejmě představovaly dodávky vyspělých raketometů a radarů, pro jejichž obsluhu by museli ukrajinští obránci nutně projít výcvikem.
