Šestačtyřicetiletý Woods tam seděl a jen stěží zadržoval slzy.
Když se následně zvedl, aby vyšel na pódium za dcerou, bylo vidět, že stále viditelně kulhá. Pořád se ani zdaleka nezotavil z hororové havárie před rokem.
Důležité ale bylo, že stál na vlastních nohou. I to je svým způsobem zázrak.
„Jen to ukazuje, jaký jsi bojovník. Vždycky jsi byl. Vždycky jsi bojoval proti přesile. Jsi první černošský a asijský golfista, který kdy vyhrál major. Své páté Masters jsi vyhrál po operacích zad. Jen pět měsíců po té šílené havárii jsi byl schopný chodit,“ oceňovala ho v tu chvíli jeho dcera.
Sam - dcera Tigera Woodse - dojala svého otce během uvedení do golfové Síně slávy k slzám.
A to už Woods nevydržel a přes slzy neviděl.
Když ji dlouze objal, sám se postavil k mikrofonu a po pár vteřinách konečně taky něco řekl.
„Nedostal jsem se sem sám,“ prohlásil. „Měl jsem neuvěřitelné rodiče, mentory a přátele, kteří mě podporovali v nejtemnějších dobách a oslavovali se mnou ty nejlepší časy. Je to vlastně týmová cena. Všichni jste mi umožnili se sem dostat a já vám chci z celého srdce poděkovat.“
Na kontě má 15 triumfů na majorech – jen Jack Nicklaus má o tři víc. Se Samem Sneadem také drží rekord v počtu 82 výher na PGA Tour.
Jeho seznam herních úspěchů je asi podobně dlouhý jako most Akaši-Kaikjó. Neuvěřitelných 683 týdnů strávil v pozici světové jedničky.
I proto mu ke vstupu mezi velikány mnozí blahopřáli.
„Poprvé jsem ho viděl, když mu bylo asi třináct. Sledoval jsem, jak to hubené dítě odpálilo pár míčků, a bylo mi řečeno, že bude dobrý. Říkal jsem si: Uvidíme… Tak jsme viděli,“ smál se ve videovzkazu právě Nicklaus.
Připojil se i Rory McIlroy, který momentálně zápolí na Players Championship v Sawgrass, kde by za normálních okolností byl i Woods.
„Měl být členem Síně slávy už v pěti letech. Pro tolik z nás byl Tiger inspirací. Všichni, kteří tady tento týden hrajeme, musíme Tigerovi poděkovat za to, kde se momentálně golf nachází,“ řekl McIlroy.
Stále nejoblíbenější
Nelze jinak než se severoirským golfistou souhlasit.
Vždyť Woods za poslední rok neodehrál jediný turnaj PGA Tour, přesto vyhrál cenu za popularitu v hodnotě osmi milionů dolarů, tedy nějakých 185 milionů korun. Tigeru Woodsovi prostě stačí, že existuje.
A mimochodem, ještě si díky tomu stačil udělat legraci ze svého dlouholetého rivala Phila Mickelsona.
Právě jeho totiž těsně v ceně PGA Player Impact Program porazil.
Šestačtyřicetiletá superstar získala prémii přesto, že celý rok nehrála závodně golf a přesto, že Mickelson ještě v listopadu soutěž vedl poté, co se stal nejstarším vítězem golfového majoru v historii.
Dokonce pak sám předpokládal, že cenu vyhraje. I proto na svůj Twitter pověsil zprávu: „Rád bych poděkoval všem šílencům a taky skutečným podporovatelům, že mi pomohli vyhrát.“
Když bylo jasné, že se přepočítal, Woods jeho zprávu jen zkopíroval a napsal k ní „whoops“ se dvěma smajlíky, co krčí rameny.
PIP je jediná golfová cena, která se neuděluje za hraní, ale za to, jak dotyčný dokáže zapojit fanoušky. Jak je dokáže ke golfu přitáhnout a jak moc o něj fanoušci stojí.
A přestože Woods neodpálil na profesionálních turnajích ani jeden míček, jeho další pokus o návrat prostě fanoušky baví. Baví je o tom číst, baví je sledovat pokroky jejich boha na videích, které se občas na internetu objeví, baví je prostě Tiger Woods.
Když se těsně před Vánocemi Američan ke golfu vrátil v exhibičním turnaji se svým synem, právě v tu chvíli Mickelsona v pořadí přeskočil.
Ten turnaj totiž sledovalo o 53 procent více lidí než v předchozím roce. Všichni byli zvědaví na to, jak to Woodsovi zase půjde.
Emoce tě oslabují
Odmala pozornost přitahoval.
Jistě, byl výjimečný, ale zároveň byl také prvním Afroameričanem, který dostal šanci bojovat s nejlepšími na světě. I když i na juniorských turnajích se pořád setkával s rasismem.
„Do kluboven mě nepustili. Určovala to barva mé pleti. Musel jsem se přezouvat v autě. Jak jsem stárnul, hnalo mě to ještě víc,“ líčil.
I proto do něj otec pumpoval armádní výcvik.
„Emoce? Ty tě akorát oslabují. Musíš být neustále silný, soustředěný, nesmíš myslet na nic jiného než na další ránu. Nic jiného tě nezajímá,“ říkával mu táta Earl.
Tiger mu dlouhé roky dělal radost.
Jen málokdy na greenech ukázal emoce. Málokdy se usmál, nebo se nechal rozhodit.
Často spíše připomínal robota naprogramovaného na vítězství. Až v pozdějších fázích kariéry se změnil. Plakal při prvních turnajích po smrti otce, plakal, když po těžkém zranění dokázal zase vyhrát turnaj, a plakal, když mohl slavit se svými dětmi.
Tiger Woods během uvedení do golfové Síně slávy.
Zažil i těžké časy, kdy se mu rozpadlo manželství s Elin Nordegrenovou, přiznal se k sexuálním aférám, závislosti.
Zlidštěl, přestal se emocím bránit. I nyní na galavečeru ho přemohly.
Vždyť před rokem málem přišel o život. Těžká havárie mu rozdrtila nohu a zpřelámala tělo. Z totálně zničeného vozidla musel být vystříháván poté, co se několikrát převrátilo ve 135kilometrové rychlosti.
„Měl štěstí, že zůstal naživu,“ uvedla tehdy policie.
Woods jen o vlásek unikl amputaci nohy, učil se znovu chodit a po většinu minulého roku o něm málokdo cokoliv věděl.
Když pak koncem listopadu přidal na sociální sítě příspěvek, v němž odpaluje golfové míčky, zhlédlo ho osm milionů fanoušků.
Tiger Woods se synem Charliem,
O měsíc později se synem Charliem poprvé stál na odpališti turnaje, byť exhibičního. I tak odhalil, že už nikdy nebude stoprocentním profesionálem. Že už nikdy nebude hrát golf na plný úvazek.
„To už se vážně nikdy nestane. Sem tam se na nějaké akci objevím, zahraju si turnaj, ale celý rok hrát už golf nikdy nebudu,“ má jasno.
Momentálně mu prý nedělá problém krátká hra, putty, ale dlouhé údery zatím vynechává.
„A taky si musím zvyknout na chůzi. Dokážu se ve vozíku projíždět po golfovém hřišti, ale chodit po něm celý den, to zatím nezvládnu. Mám před sebou dlouhou cestu. V tomhle věku už se člověk neléčí tak rychle, což je frustrující,“ řekl.
Ale odepisovat ho? Tigera?
To už si nikdo nedovolí.
