Jedním z hlavních geopolitických dopadů ukrajinské války je nucený přesun Ruska do gravitace Číny. „Rusko se spálí, ale bude muset být Číně zavázané. Čína vyjde z ukrajinské války jako příkladný globální lídr a mírotvůrce,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Rudolf Fürst, odborník na Asii z Ústavu mezinárodních vztahů.
Jak vlastně čínské vedení ruskou agresi na Ukrajině vnímá? Na jednu stranu ji neodsoudilo a vyhýbá se i tomu, aby ji označilo za invazi. Na druhou stranu na Valném shromáždění OSN nehlasovalo proti rezoluci odsuzující ruskou invazi. Peking považuje konflikt na Ukrajině za geopolitický střet mezi USA a NATO a Ruskem. Čína ruské nároky na Ukrajině potichu akceptuje a částečně přejímá ruské narativy, na mezinárodní scéně však vystupuje rezervovaně.
Jednak je spor o Ukrajinu příliš senzitivní s ohledem na základní principy čínské zahraniční politiky, které staví na nedotknutelnosti státní suverenity a územní integrity. Současně nechce explicitně podpořit ruskou vojenskou invazi a tím čelit morálním, politickým a ekonomickým dopadům. Kromě toho, Čína má na Ukrajině vlastní pozoruhodnou agendu. Co Číňany spojuje s Rusy, je určitě sekuritizační chápaní západních liberálních hodnot a politických modelů a nechuť k americké dominanci. Číňané jsou v teoretickém přístupu realisté, vždy silně vnímají rozložení hard power, což je v asijském politickém uvažování běžné.
Čína nepotřebuje Tchaj-wan dobývat násilím. Stačí si počkat, až se samovolně prohloubí vzájemná ekonomická pouta.
Rudolf Fürstodborník na Asii z Ústavu mezinárodních vztahů
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
