Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Vojáčka teď proti sobě ve válce stojí podobně početné armády. Ukrajinci mají k dispozici na západě 50 tisíc a na východě až 200 tisíc vojáků. Ruská armáda měla na začátku konfliktu k dispozici zhruba 200 tisíc lidí a podle posledních odhadů jich k hranicím mohla přesunout dalších 50 tisíc.
Důležitou součástí ukrajinské obrany jsou také lidé, kteří se v posledních dnech vrátili do vlasti ze zahraničí. Spolu s dobrovolníky mohou dát dohromady celkem až 150 tisíc lidí ve zbrani. „Ti mohou určitě vyztužit obranu v místech, která jsou nejblíže prolomení. Problém je ten, že Rusové intenzivně bombardují i komunikační linie. Vlaky jezdí jen velmi sporadicky a cesty i dálnice jsou velmi bedlivě monitorovány ruským letectvem.“
„Myslím si, že značná část těchto vojáků, kteří se vrací ze zahraničí, bude nasazena na jihozápadě země, aby pomohli bojovat proti Rusům v Oděse, případně, aby pomohli odrazit útok z moldavského Podněstří,“ míní analytik.
Podle posledních informací se má do bojů zapojit také zahraniční legie. Jde zatím o 20 tisíc lidí. „Může to mít vojenský vliv, ale také propagandistický. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má totiž velký problém. Snaží se do konfliktu zapojit co možná nejvíc zemí, které by byly na jeho straně. To se zatím nedaří a západní politici se drží stranou. Dodávají sice Ukrajině zbraně a uvalují na Rusko sankce, ale přímo zapojit do konfliktu se zatím nehodlají.“
Putin hledá pomoc, kde může
„Takže ve chvíli, kdy padne první západní voják, kdy padne první Čech, Polák, Brit, Dán nebo Američan, tak Ukrajinci udělají všechno pro to, aby tuto skutečnost široce medializovali. A pak se dá předpokládat, že taková věc by mohla mít poměrně zásadní vliv na veřejné mínění v postižených zemích,“ upozorňuje Vojáček.
Pro Putina se konflikt podle analytika nevyvíjí dobře. Důkazem je podle něj to, že i on se snaží do války zapojit vojáky z oblastí, ze kterých by se to nečekalo. „Putin požádal o pomoc Ramzana Kadyrova, dále prezidenta Kazachstánu, který jeho žádost odmítl. Mluví se o bojovnících ze Sýrie. To všechno napovídá tomu, že se operace nevyvíjí pozitivně. Třeba kolem bojovníků Ramzana Kadyrova z Čečenska se vytvořila jakási aura neporazitelnosti. Ale ta se v posledních dnech dost rychle rozplývá.“
Putin teď má podle Jiřího Vojáčka tři základní cíle. Prvním z nich je dobytí Kyjeva, ne však ve stylu druhé světové války. „Jde o to, aby se Rusové dostali do vládní čtvrti a aby přinutili vládu a prezidenta, aby opustili Ukrajinu. Případně aby je zajali nebo zabili.“
Druhým cílem je podle analytika Charkov, druhé největší město v zemi a největší město východní Ukrajiny. „Charkov je i ekonomickým cílem. Nachází se tam charkovský tankový závod, který by se Rusům hodil při opravách tisíců tanků, které byly vyrobeny na Ukrajině a Rusové je velmi těžko udržují v chodu.“
Rusko Ukrajinu neovládne
Třetím cílem je pak vytvoření pozemního spojení mezi Krymem a povstaleckými republikami na východě. Na jihu pak Rusko usiluje o ovládnutí Oděsy. V této oblasti se poprvé zapojilo do války na straně Ruska Podněstří, Putinův vazal na hranicích s Moldávií. Z této enklávy bylo během pondělní noci vystřeleno několik raket a Rusko se zřejmě pokusí ovládnout celé ukrajinské jižní pobřeží, čímž by Ukrajině odřízlo přístup k Černému moři.
A podaří se podle analytika Rusku ovládnout celou Ukrajinu? „Na obsazení Ukrajiny, která disponuje se všemi mobilizacemi armádou o počtu zhruba 350 tisíc ozbrojenců, by bylo zapotřebí určitě více vojáků. Hovořilo se o půl milionu, ale i to je podle mě příliš nízké číslo.“
„Myslím si, že o klasické vojenské obsazení celé Ukrajiny už se v současné době nehraje,“ konstatuje analytik. „Myslím si, že je zjevné, že Vladimir Putin už nebude chtít dobývat západní Ukrajinu, protože na to nemá zdroje. Hraje teď o to, jaká bude budoucnost východní Ukrajiny. Tam ruské jednotky postoupily nejvíce a zdá se, že na východní Ukrajině leží i většina politických cílů Vladimíra Putina.“
„Velký bordel“ v ruské armádě
Jiří Vojáček tvrdí, že ruská armáda na tom není zdaleka tak dobře, jak se předpokládalo. Je v pravém slova smyslu „Potěmkinovou vesnicí“. Je zjevné, že Rusům dochází technika, zejména nejmodernější rakety. Používají z nouze archaickou munici z éry studené války.
Srovnává to se stavem československé armády z éry normalizace. „Tehdy to byl, musím použít to slovo, velký bordel. Početně mohutná armáda, skvěle vyzbrojená, relativně moderní, ale když se jde do akce, tak se zjistí, že půlka strojů nefunguje. Takhle je na tom dnes ruská armáda. Je roky hluboce podfinancovaná. Má přes milion vojáků, nicméně valná většina z nich jsou branci. Na Ukrajině vidíme zbraně, které Rusové tahají ze skladů a podle toho kvalita jejich použití také vypadá.“
Rusko žádá uznání Krymu a Donbasu. Vyviňte tlak na Kyjev, vyzval Putin EU |
Současná situace, kdy se na Ukrajině armádě nedaří tak, jak se čekalo, podle analytika rozkývala židli Vladimira Putina. „Putin je udržován u moci ruskými oligarchy a válka vždycky škodí byznysu. Jednoduchá otázka zní, jestli ruští oligarchové jsou schopni vydělat na tom, co se teď děje. Odpověď je jednoznačně ne. Ruské podniky a ruské firmy prodělávají, a to oslabilo Putinovu pozici.“
Puč? Generálové, Kadyrov či Lukašenko
Proti invazi se podle uniklých zpráv z FSB ozvali i někteří pracovníci ozbrojených sil i tajných služeb. Po internetu kolují zprávy pracovníků FSB, které varují před tím, že pro Rusko může skončit válka katastrofálně a existují i zprávy o tom, že se připravuje puč proti Putinovi, v jehož čele by mohl být například ministr obrany Sergej Šojgu.
„Ano, dalo by se říci, že Šojgu je jeho přirozeným nástupcem, i když si myslím, že na případné uvolněné křeslo bude těch zájemců více. Například by se mohl pokusit získat jeho křeslo Ramzan Kadyrov, případně by chtěl do ruské politiky více promlouvat Alexandr Lukašenko. Ale Šojgu je asi první na řadě v případě, že by Vladimír Putin padl,“ zamýšlí se analytik.
„Vladimír Putin se měl dokonce velmi tvrdě pohádat s Valerijem Gerasimovem, náčelníkem ruského generálního štábu. Dokonce některé zdroje tvrdí, že Gerasimov už byl odvolán. Pokud by se tak stalo, tak Vladimír Putin získá mnoho velmi vlivných nepřátel v ruských ozbrojených silách. A ruská společnost je organizována tak, že ozbrojené síly v ní hrají historicky velmi silnou úlohu. Proto taková věc by se Vladimiru Putinovi skutečně nemusela vyplatit,“ pokračuje Vojáček.
A byl by schopen Putin v rámci zoufalé snahy o svou vlastní obranu použít i jaderné zbraně? „Vladimiru Putinovi nikdo nevidí do hlavy. Uniklé zprávy z FSB mluví o tom, že stále zachovává klidnou hlavu. Ale už jenom to, že spustil tuto válku s tak zjevně nedostatečnými silami, hovoří o tom, že buď je odtržený od reality, anebo má kolem sebe lidi, kteří ho od té reality filtrují a kteří mu dodávají informace, jež jsou od ní vzdálené.“
ANALÝZA: Jak moc stojí Západu Ukrajina za to, aby riskoval válku s Ruskem |
„Ale myslím si, že k nasazení jaderných zbraní nedojde, a to z jediného prostého důvodu. Putin reálně není jediný člověk, který o tom rozhoduje. Procedura odpálení jaderných zbraní je poměrně složitá a já jsem stoprocentně přesvědčen, že lidé z jeho okolí, například generál Gerasimov nebo ministr obrany Šojgu by něco takového nikdy nedovolili,“ uzavírá Jiří Vojáček.
Zastaví se Putin na Ukrajině? Jsou v nebezpečí i další země? Například Gruzie, pobaltské státy nebo Moldávie? A nemá se obávat také střední Evropa? I o tom hovořil vojenský analytik v pondělním Rozstřelu.
