Bývalý premiér Andrej Babiš promluvil na mimořádném jednání Sněmovny k situaci...

Bývalý premiér Andrej Babiš promluvil na mimořádném jednání Sněmovny k situaci na Ukrajině. (24. února 2022) | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Ukrajinci potřebují zbraně, ne lidské posily, tvrdí expremiér Babiš

  • 50
Největší lídr „tažení“ proti Rusku v rámci NATO bylo vždy Polsko, říká bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Nedomnívá se, že by se drolila visegrádská spolupráce, protože Maďarsko odmítlo, aby se před jeho území vozily zbraně na pomoc Ukrajině proti ruské agresi. „Myslím, že vláda udělala zatím maximum možného,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Babiš.

V souvislosti s agresí Ruska proti Ukrajině jste ocenil aktivity vlády Petra Fialy. Řekl jste, že to řeší skutečně dobře. Blízký spolupracovník premiéra František Cerha na Twitteru napsal, že lídry tlaku na Rusko v rámci NATO jsou pobaltské státy, Polsko, Česko a Velká Británie. Byla i o tomto řeč při jednání s vládou o zahraniční politice, že jsme v roli „jestřába“?
Já myslím, že postupujeme v souladu s evropskými státy. Jestli jsme jestřáb, nebo nejsme, to neumím posoudit. Samozřejmě pan premiér Fiala je nový, potřebuje se zorientovat i komunikovat přímo s německým kancléřem, ne přes polského premiéra, ale do toho se dostane. Největší lídr tažení proti Rusku bylo vždy Polsko a my jsme to dělali společně.

Vy jste jako premiér dost sázel na dobré kontakty s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Není pro vás zklamáním, že Maďarsko na rozdíl od Polska odmítlo, aby se přes jeho území převážely zbraně na pomoc Ukrajině? Maďarsko se také původně nepřidalo k výzvě osmi prezidentů, aby byla Ukrajina přijata do Evropské unie. A původně se stavělo zdrženlivě k vylučování Ruska ze systému SWIFT.
Vycházím z informací v médiích a pokud vím, tak Maďarsko akceptovalo všechny sankce i SWIFT. Aktivně pomáhá ukrajinským uprchlíkům, aby se dostali na území Maďarska.

Nemám pocit, že by Maďarsko něco brzdilo, říká bývalý premiér

Maďarsko ale řeklo, že z bezpečnostních důvodů odmítá účast na převozu zbraní na Ukrajinu, zatímco česká vláda poslala přes Polsko zbraně Ukrajině. Nehroutí se trochu visegrádská spolupráce?
To si nemyslím. Visegrád zásadní věci dělá společně a pokud Maďarsko v konkrétním případě má nějaké stanovisko, tak je to jejich záležitost. V4 základní věci dělá společně a spolupracuje dobře a když byla běloruská krize, tak jsem první volal Angele Merkelové a až potom jsme organizovali společně s polským premiérem Morawieckým mimořádnou Evropskou radu. Teď jsem četl, že pan premiér Fiala volal přes Morawieckého německého kancléře Scholze. V záležitostech Běloruska i teď Ukrajiny je V4 velice aktivní a Polsko je v tom lídr. Nemám pocit, že by Maďarsko něco brzdilo.

Vidíte osobně prostor, jak ještě víc utáhnout sankce vůči Rusku nebo jak víc pomoci Ukrajině?
Myslím, že vláda udělala zatím maximum možného. Humanitární pomoc leží hlavně na lidech, ale teď to stát začíná organizovat. Co je velice pozitivní, dnes máme druhé výročí covidu, a všechny digitalizace, které jsme dělali, se použijí na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Mimochodem, když se NATO do přímého konfliktu s Ruskem nepouští, ale  jsou v Česku i dalších zemích lidé, kteří chtějí jít jako dobrovolníci pomáhat Ukrajině, vy byste prezidentovi Miloši Zemanovi doporučil, aby nebyli trestáni za to, že půjdou bojovat za jinou zemi, což v současnosti české zákony neumožňují?

Pane redaktore, my jsme to diskutovali v pondělí, ale ani vláda na to nemá jednotný názor. Bylo řečeno, že pan premiér to projedná s panem prezidentem, ale já myslím, že naši vojáci se nepodílejí na boji, a ukrajinská armáda ani nepožaduje lidské posily. Ukrajinci potřebují zbraně, teď potřebuje Kyjev potravinovou pomoc. Mluvil jsem o tom s panem Pánkem (ředitelem organizace Člověk v tísni Šimonem Pánkem – pozn. autora), co všechno je tam potřeba dodat. V této chvíli je to hlavně o zbraních, ne že by Ukrajinci potřebovali posílení armády.

Ukrajinci jsou největší národnostní menšinou v Česku a nepochybně sem další přijdou. Budou potřebovat ubytování, práci, teď také stát pomáhá Ukrajině zbraněmi. Myslíte, že bude třeba zvyšovat daně?
Nemyslím, že bychom museli zvyšovat daně. Já myslím, že je dobré to, že všichni, kteří k nám přijdou, se mají registrovat. Bylo by dobré, aby stát zrychlil registraci. Do tří dnů se mají registrovat a mohou požádat do devadesáti dnů o roční pracovní vízum. Myslím, že to je i příležitost, aby se zlegalizoval pobyt ukrajinských dělníků, kteří u nás pracují nelegálně, protože Polsko vždy bylo flexibilnější na vydávání pobytových víz.

Kdyby to bylo na vás, byl byste pro to, aby se zjednodušily podmínky pro udělování českého občanství Ukrajincům, kteří neplánují vrátit se do vlasti a chtějí žít tady?
To není o občanství. To je o tom, že máme nejnižší nezaměstnanost. My tady máme nezaměstnané, ale firmám chybí lidi, a já bych odpovědnost dal na firmy. Měly by být zodpovědné za to, že když získají zahraničního dělníka, že se postarají o ubytování, eventuálně i očkování. Měly by dostat i peníze na rekvalifikaci a garantovat zaměstnání.

Zajímá mě pomoc volyňským Čechům, ne prezidentská volba, říká šéf ANO

Zeptám se vás na jednu věc, o níž nerad mluvíte. Ruská agrese vůči Ukrajině a změněná bezpečnostní situace v Evropě může mít dopad i na blížící se volbu nové hlavy státu. Vy jste připustil možnost, že budete kandidovat. Další, kdo se hlásí o Hrad, je generál Petr Pavel. Nevnímáte to tak, že rostou „akcie“ pana Pavla a vaše mohou oslabovat?
To jste mě pobavil. Největší hrdina války je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. A on je herec. Takže já to takhle nevnímám a bez ohledu na to, jestli budu kandidovat, tak skutečný hrdina je herec, žádný voják.

Necítíte tedy, že teď bude větší poptávka pro jasně prozápadně a kriticky k Rusku vystupujících politicích?
Naše vláda byla ta, která měla odvahu vyhostit tolik ruských diplomatů, a byla vyloženě prozápadně orientovaná. Ano, pan Pavel je údajně favorit, dělá kampaň dlouho a uvidíme, já to neřeším. Mě zajímá to, že se nám povedla skvělá věc. A to, že se nám povedlo ze Žytomyru dopravit na slovenskou hranici 88 volyňských Čechů. Je tam 46 dětí, teď jsou v Čopu a překračují hranici na Slovensko. Mám z toho velkou radost. To jsou věci, které řeším. A jestli bude nějaká volba prezidenta, to mě nezajímá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video