V roce 1981 se objevil počítač, který poprvé zkombinoval grafickou plochu s ikonami a složkami. Jak se později ukázalo, šlo o revoluční počin. Dodnes totiž všechny tři prvky – i když v jistých obměnách – hojně využíváme. Víte, která složka je uživateli tou nejpoužívanější? Nebudeme napínat, je to pracovní plocha. Ano, samotná pracovní plocha často slouží jako odkladiště souborů či zástupců. Nezřídka tak dochází k tomu, že se plocha zaplní ikonami a přichází čas třídění. A potom na řadu přijde tvorba složek a podsložek v rámci datových úložišť.
Cílem byl návrh nového uživatelského rozhraní
V 60. a 70. letech byla většina počítačů velká a drahá zařízení provozovaná prostřednictvím dávkových zpracování s děrnými štítky nebo prostřednictvím interaktivních operačních systémů s příkazovým řádkem, které byly přístupné přes dálnopisy nebo terminály. Tyto počítače nebyly uživatelsky přívětivé a vyžadovaly specializované školení, aby je bylo možné správně obsluhovat.
Proto na začátku 70. let společnost Xerox začala experimentovat s novým grafickým rozhraním, které bylo završeno příchodem revolučního počítače Xerox Alto. Ten bylo možné obsluhovat myší a měl rastrovou grafiku. V rastrové grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných bodů (pixelů). Body jsou uspořádány do mřížky. Každý bod má určenu přesnou polohu a barvu v nějakém barevném modelu (např. RGB). Pro komerční použití bylo však zapotřebí víc. Nějaké uživatelské rozhraní, které by mohlo usnadnit používat počítače bez hlubších znalostí. Tento cíl dostal za úkol vyřešit David Canfield Smith. Ujal se práce a vymyslel desktopové rozhraní počítače Xerox Star 8010. Stalo se tak v roce 1981.
Složka (jinak se jí říká také adresář) slouží k třídění souborů (dat) v počítači. Kdyby neexistovala, byly by všechny soubory, ale i dokumenty a programy umístěny na jednom místě.
Co bylo předlohou pro složku
Smith při návrhu nového rozhraní vycházel ze své výzkumné práce, ve které lze počítač vizuálně programovat. V tomto procesu Smith vynalezl plochu a ikonu počítače, poprvé nastíněnou v jeho doktorské práci z roku 1975. Kromě toho si uvědomil, že k úspěchu nebude stačit pouze její označení slovem složka, ale musí vymyslet i nějaké přirovnání, aby všichni pochopili, k čemu slouží a jak funguje.
Něco, čemu by rozuměli běžní zaměstnanci v kancelářích. Ideálně něco, s čím denně pracují. A tak se jeho předlohou pro toto použití stala kartotéka. „Při návrhu jsem se doslova rozhlédl po své kanceláři a vytvořil ikonu pro všechno, co jsem viděl,“ řekl Smith. Díky tomu se zrodila nejen ikona složky, ale také plochy, koše, dokumentů a další prvky.
Xerox Star napodobuje prostředí běžného pracovního stolu. Soubory, úložiště a další funkce reprezentovaly a byly znázorněny jako ikony. V té době byly grafické ikony relativně novým pojmem a termínem na poli počítačů. Za profesionálním ztvárněním prvních ikon v historii počítačů stál Norm Cox. Složka se stala metaforou pro ve skutečném světě používanou kartotéku. Vzhledem byla inspirována manilskými papírovými složkami. Manilský papír je relativně levný typ papíru, obvykle vyrobený méně rafinovaným procesem než jiné druhy papíru. Manila má žlutou barvu a vlákna papíru jsou obvykle viditelná pouhým okem. Nejčastěji se používá k výrobě složek (to jsou ty dobře známe papírové složky) a obálek.
Po vypilování ikony následovala tvorba celého rozhraní a následné testování, které bylo přijato pozitivně. Star nebyl tak flexibilní jako některá jiná desktopová rozhraní, která přišla později, ale nepochybně šlo o průkopníka, který položil základy stolních počítačů a počítačů založených na ikonách, které dnes běžně používáme.
Tip Prozkoumejte historii a vývoj grafického počítačového uživatelského rozhraní na tomto odkazu. |
Specifikace systému Xerox Star 8010
Desktopový počítač Xerox Star 8010 byl výkonný, ale drahý stroj s monochromatickým rastrovým displejem s vysokým rozlišením (1024 × 808 pixelů), interním pevným diskem a síťovou podporou, kterou vynalezla právě společnost Xerox. Představen byl 27. dubna 1981. Tehdy stál 16 595 USD (přepočteno na dnešní ceny asi 51 500 USD). Jádrem byl vlastní procesor odvozený od AMD 2900, pro paměť sloužilo 384 KB až 1,5 MB RAM. Data se ukládala na HDD o kapacitě 10 až 40 MB či 8“ diskety (600 kB). Nechyběla dvoutlačítková myš a klávesnice.
Práce pro budoucnost odvedena
Díky vysoké ceně a zacílením na velké podniky Star nakonec nebyl nikdy předurčen k tomu, aby se stal spotřebitelským trhákem. Ale nakonec byl docela úspěšný. Prodalo se ho desítky tisíc a inspiroval následné systémy (mimo jiné ty od Apple a Microsoftu), které ještě více zdokonalily toto novodobé desktopové rozhraní.