„Vřídelní síň se vrací do původní podoby,“ řekl na kontrolním dni stavby náměstek primátorky Petr Bursík.
 |
Současnou podobu vtiskl Vřídelní kolonádě v polovině sedmdesátých let architekt Jaroslav Otruba. Na jeho práci navázal autor vizuální podoby po rekonstrukci, architekt Jiří Janisch. Celkový obraz vřídelní síně bude podle něj identický s tím Otrubovým.
Podle Janische ovšem nebyla práce jednoduchá. „V archivu jsme hledali původní dokumentaci. Ta se ale dost často lišila od reálu,“ vysvětlil architekt.
Náročné podle něj bylo i hledání materiálů do vřídelní síně. „Například mramor na podlahy je z Itálie a v prakticky stejném designu,“ podotkl Janisch.
Obnova Vřídelní kolonády stála město v první etapě celkem 46 milionů korun. „V jejím rámci jsme opravovali havarijní stav stavby i technologie v podzemí,“ řekl náměstek Bursík.
Aktuální druhá etapa má rozpočet 26,5 milionu korun. „V současné době je hotová hrubá podlaha. Na ni přijde ještě izolace a mramorová dlažba,“ popsal stav rekonstrukce Bursík.
Vřídelní síní se zatím prohání vítr
Vřídelní síní se ale zatím prohání vítr. Chybí totiž skleněné stěny. „Ty bude dodavatelská firma osazovat, jakmile to povětrnostní podmínky dovolí,“ vysvětlil náměstek.
Pro osazení skel je totiž nutná stabilní teplota minimálně pět stupňů nad nulou. Součástí rekonstrukce bude i nové prosklení vrcholu vřídelní síně. Na tom pracují skláři z Nového Boru. Demontáž původního je v plánu na začátku března.
Město ještě čeká důkladná rekonstrukce zbylých prostor Vřídelní kolonády. Ta bude finančně nejnáročnější. Podle Petra Bursíka by se měl rozpočet na ni pohybovat mezi 100 a 130 miliony korun.
„Městu jsme předložili dvě varianty řešení. Tu preferovanou nyní dopracováváme,“ řekl Karel Adamec, ředitel Kanceláře architektury města. Studie včetně prováděcích detailů, která bude výchozím materiálem pro projektovou dokumentaci třetí etapy rekonstrukce, bude podle něj hotová na jaře.
Vřídlo od roku 2016 vyvěrá v provizorních podmínkách před budovou kolonády, kde kdysi stávala socha prvního kosmonauta Jurije Gagarina. Provizorní betonová mísa je ovšem prasklá, takže je její budoucí využití problematické. Pokud se podaří ji bez problémů odvézt, mohla by podle záměrů vedení Karlových Varů v budoucnu sloužit jako netradiční poutač na lázeňské město u příjezdu od Prahy.
