„Na začátku sedmdesátých let nebyla technologie na takové úrovni, jako je dnes. Nově použité materiály zaručí, že nová konstrukce bude odolnější proti agresivnímu prostředí v podzemí Vřídla,“ uvedl statik Petr Hampl, který rekonstrukci Vřídelní kolonády dozoruje.
Jednou z výhod nosníků z tvrzené ocele, které se po zalití betonem stanou spřaženou konstrukcí, je podle Hampla snadná montáž.
Kompletní sanace havarijního stavu přijde městskou pokladnu na 42 milionů korun. Podle náměstka Petra Bursíka je v současné době proinvestovaných přibližně 28 milionů korun.
„V rozpočtu jsou ale i peníze na tři nové jímací vrty vřídelní vody. Ty stávající byly původně pouze průzkumné, časem se ale staly trvalými,“ konstatoval Bursík.
Po přesunutí jedné z jímacích nádrží, která zatím stojí vedle objektu kolonády, zpátky pod zem a zabetonování podlahy bude technologie jímání vřídelní vody hotová.
Dvě jímací nádrže zaručí lázeňským domům dostatečnou rezervu množství vřídelní vody. Každá z nich má 40 kubíků. „Pak v zásadě nezáleží na tom, co bude stát nad ní,“ podotkl náměstek v narážce na tlaky změnit podobu kolonády.
Město podle něj naplnilo požadavky na vypsání mezinárodní architektonické soutěže. Z té by měla vzejít nová podoba Vřídelní kolonády. Nová stavba by podle Bursíka měla stát stovky milionů korun. Jenom navrhovaný projekt výstavby repliky původní litinové kolonády by podle něj stát 800 až 850 milionů korun.
„I současná podoba Vřídelní kolonády má ale svou hodnotu. Myslím si, že zde bude dalších několik desítek let,“ doplnil Bursík.
Vřídlo, jeden ze symbolů Karlových Varů, aktuálně tryská z improvizovaného vývěru mimo objekt kolonády. Zpět do proskleného pavilonu by se mělo vrátit za ideálních podmínek do tradičního květnového zahájení lázeňské sezony v příštím roce.
Do té doby musí město jako investor vyřešit ještě řadu problémů. Jedním z nich je několik divokých vývěrů termální vody v podzemí Vřídelní kolonády.
