Dlouholeté dilema připadlo v Česku k vyřešení dalšímu kabinetu. A ten nový by ho měl ukončit jednou provždy, alespoň tak požádal senátor Michael Canov v dopise premiérovi Petru Fialovi a ministru vnitra Vítu Rakušanovi. Canov se problematice územního dluhu dlouhodobě věnuje.
„Jsem připravený o věci diskutovat a vyslechnout si všechny argumenty, které se k tomu za tu dobu nashromáždily. Pokusíme se tento problém během funkčního období vlády definitivně vyřešit,“ nechal se následně slyšet Rakušan.
Jste pro úpravu hranic, jak chce Polsko?
Portál iDNES.cz kontaktoval i další představitele politického spektra s otázkou na jejich postoj ve věci vrácení území. „Bez ohledu na současné vztahy s Polskem to je zapotřebí dořešit, tento problém tu je od roku 1990. Je třeba vypořádat dlouholeté neuzavřené majetkové spory,“ reagoval ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
S Rakušanem by o případu měl debatovat zejména ministr zahraničí Jan Lipavský, naznačila jeho mluvčí Lenka Do. Podle ní si nyní Lipavský postupně přebírá agendy resortu včetně této. „O otázce územního dluhu ví a s agendou je detailně obeznámen. Další kroky bude konzultovat s ostatními členy vlády, zejména pak s ministrem vnitra,“ řekla mluvčí pro iDNES.cz.
Vrácení odmítá SPD či Přísaha
Představitelé některých z dalších stran byli ve svých vyjádření konkrétnější. „Při pohledu do historie jsme v souvislosti s tímto územím fakticky přišli o víc než Poláci, takže Polsko nemá důvod být nespokojeno. Poláci vytáhli tuhle kartu v souvislosti se sporem ohledně dolu Turów. Měli bychom se umět se svým sousedem dohodnout v míru a bez diktátu Bruselu,“ míní předseda SPD Tomio Okamura.
Odveta Polska: chce půdu. Malý Mnichov, volají Češi v příhraničí |
S navrácením půdy nesouhlasí také lídr hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Obce podle něj během posledních 64 let na půdě hospodaří, zvelebují ji a stojí na nich budovy. „Znovuotevření otázky půdy z padesátých let vnímáme jako odvádění pozornosti od skutečného problému, kterým je důl Turów a odčerpávání spodní vody v Libereckém kraji,“ napsal.
„Nová ani stará vláda nedokázaly vyřešit tenhle spor, kde Polsko porušuje nařízení Soudního dvoru EU, pokračuje v nešetrné těžbě v megalomanských rozměrech nehledě na spodní vodu u svých sousedů, čímž zásadně ohrožuje obyvatele příhraničních oblastí a navíc ignoruje pokutu vůči České republice, která je víc jak 60 milionů eur,“ dodal.
Pro jednostranné vracení území Polsku není třeba ani předseda ČSSD Michal Šmarda. „Jsem pro odpovědná jednání bez předsudků. Majetkových sporů je mezi námi více a měly by být řešeny věcně a vstřícně,“ odpověděl.
Polsko má pro jednání o Turówu eso v rukávu, píše list. Otevírá „druhou frontu“ |
Podle komunistů Polsko považovalo vytyčení hranic za problematické už od roku 1958 kvůli rozdílu ve výměrách. „I když oboustranně zdůvodněných vyrovnáním státní hranice,“ popsal místopředseda KSČM Leo Luzar. Doplnil, že když v roce 1992 toto téma otevřeli prezidenti Václav Havel a Lech Walesa a vydali prohlášení, že tuto záležitost považují za uzavřenou, postupovali „jako amatéři“.
„Nic totiž nebylo právně ratifikováno. A tak nyní máme stále situace, které, ač mají být dávno uzavřeny, jsou předmětem politických hrátek, jako je Důl Turów, a základem pro vážnější spory o miliardy korun,“ vyjádřil se.
„KSČM proto klade v těchto záležitostech důraz na mezinárodní právo a odmítá účelové výklady z pohledu dneška. To, co bylo v minulosti sjednáno v dobré vůli, by nemělo být nyní zpochybňováno,“ dodal.
Polsko přišlo v roce 1958 při napřimování a zkracování hranic s Československem o území v celkové rozloze 368 hektarů. Polští politici i média věc nyní znovu otevírají a připomínají své nároky. V původních smlouvách však o vracení nejsou zmínky.
Česko před lety tajně vytipovalo desítky menších pozemků podél hranice v Moravskoslezském, Olomouckém a Libereckém kraji. Reálně je však spor na mrtvém bodě. Pokud by se skutečně měly měnit česko-polské hranice, musel by to v Česku potvrdit ústavní zákon.
