Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kostky sloužily ke hře i věštění. Kdy se zrodilo sedmičkové uspořádání?

Hra v kostky nemusí být jen o náhodě. Zvlášť když zasednete k hazardní partii vybaveni setem římských kostek. Jak se liší od těch, s nimiž hrajeme dnes?

Kostky z římské doby | foto: Jelmer W Eerkens

Kalifornští badatelé podrobili staré hrací kostky z archeologických nalezišť analýze a dospěli ke zjištění, že dříve lidé nevěřili na matematickou pravděpodobnost tolik jako spíš na vůli bohů a nadpřirozené síly ovlivňující výsledek každého hodu.

Hrací kostky jsou vynálezem starým skoro jako hazard sám. Jejich objev připisuje jindy tak neomylný historik Sofokles legendárnímu Palamédovi, jenž si s nimi údajně měl krátit čas během obléhání Tróji. Současní archeologové se svým starořeckým kolegou z branže protentokrát nesouhlasí. Neuměle vyvedené hrací kostky bývají nacházeny i v hrobech datovaných k roku 3 000 let př. n. l., a k vidění jsou tyto artefakty na nalezištích v povodí Indu, zrovna jako na území někdejší Mezopotámie. 

Jedny z designových předchůdců dnes tak oblíbeného doplňku společenských her, prvotní proto-kostky, je třeba hledat v ohlazených obratlích zvířat, kloubních článcích a záprstních kůstkách, které svým tvarem dokonale vyhovovaly patřičnému použití. Jakému?

Evoluce kostek v kostce

Pro někoho možná překvapivě jím bylo to samé, k čemu kostky využíváme nyní. K projevení náhody. Ať už jste kůstky lovili naběračkou z bublajícího kotle, vytřásli je z míšku anebo vymetli ze sevřené dlaně na bronzový tác, dávali jste tím prostor bohům vyjevit vůli. To oni všemohoucí jistě svou nezměrnou silou ovlivnili osud a stanovili jejich pořadí, pozici, rozmístění. Na tom, že prapůvodní využití kůstek-kostek sloužilo ke zjevení věšteb, se dnes odborníci shodnou. Potíže mají s přesným stanovením doby, kdy lidé začali poprvé ony kůstky upravovat a zdobit na povrchu nejrůznějšími symboly, aby snad výklad proroctví učinili přístupnější širšímu publiku. Naleziště ze Skara Brae vydávají svědectví o „věšteckých“ kostkách už z roku 3100 př. n. l., zatímco v Číně jsou první popsané kostky o nejisté funkci datovány až k roku 600 př. n. l.

Dál už je to prosté. Od vrhu s výsledkem, který má předpovědět vaši budoucnost, není nikdy daleko k prvnímu pokusu zvrátit osud. A v praxi vyzkoušet, jestli by druhý těmi samými hod kostkami, jak jinak než čirou náhodou, nepřinesl lepší výsledek. Na to, jak dobrý nebo špatný bude příští hod, kolik budete mít napodruhé štěstí, se dá z pozice házejícího i nezúčastněného pozorovatele docela dobře sázet. Je to svým způsobem napínavé, protože o výsledku přeci jen nerozhodujete vy sami, ale náhoda sama. Svým způsobem je tedy házet kostkami vlastně podobné jako komunikovat s bohy. Navíc jejich odpověď, reakci, získáváte okamžitě s každým dalším hodem. Je v tom pestrost změny, adrenalin. Nic hříšného: o všem rozhoduje náhoda a bohové. Nikoliv vy, vy jste v tom nevinně. Nositelem osudového verdiktu je kostka.

Šest stěn je univerzální klasika

V takovém uspořádání není těžké si představit evoluci od věštby ke hře, i k prvním sázkám na výsledek. Praktické formě hazardu, který je o to přitažlivější, že si jej jako zábavu můžete v podobě pár kostek nosit všude s sebou a hrát s přáteli i dočista neznámými lidmi. Je tu jedna nepříjemná maličkost: každá hra má svá pravidla. A pokud jsou moc složitá na vysvětlování, zábava a chuť hrát se vytrácí. I proto má většina prvních hazardních her z kostek velmi intuitivní charakter, jako „hoď na vícero kostkách stejné barvy/symboly“ nebo „kdo hodí víc, vyhrává“. Což už zřetelně postihuje kostky pravidelných tvarů, hranaté, označené jednoduchými symboly nebo číselnými znaky.

Nebudeme si to kazit různostěnnými kostkami. Ano, původní římské „kostky“ tali měly čtyři stěny, byly to trojboké jehlany. A v Egyptě 2. století př. n. l. se nebáli ani ikosaedrových kostek dvacetistěnných. Nicméně univerzální klasikou východního i západního světa byl hexahedron, šestistěn. Klasická hrací kostka byla vyrobená z kosti, dřeva, slonoviny (bronzu, achátu, jílu, paroží, křišťálu, pryskyřice, porcelánu, prostě čehokoliv) a označená na každé své straně cifrou. Stačí jen hodit a máte jasno, kdo bere bank. Stejně jako když dnes házíme kostkami, abychom dali prostor náhodě. Nebo ne? Ne.

Šance na to, jaké číslo vám padne, když nespoléháte jen na jeden hod kostkou, ale chcete si odehrát rovnou celou partii, totiž vychází mimo jiné i z rozmístění symbolů, respektive pozic čísel na jednotlivých stěnách hrací kostky. A v tom se kostky minulé od těch našich současných výrazně lišily. Jak, když je tu vždy jen šest čísel a šest stěn?

Forma podléhající funkci

„Inu, nebyly vůbec vyvážené,“ popisuje první neduh dávných kostek Jelmer Eerkens, antropolog z univerzity v kalifornském Davisu. „Nešlo zrovna o geometricky přesné kostky, měly různou váhu, chyběla jim symetrie, nebyly jednolité a kompaktní. Proto na nich určitá čísla padala dost nenáhodně.“

Čehož nejspíš uměli využít falešní hráči, které ale z nepravostí nikdo nepodezříval. Hod totiž měli v rukou bohové, nadpřirozené síly. Nebylo v lidské moci ovlivnit výsledek. To, že vám i po malých hodech vytrvale dál padala malá čísla, byla smůla seslána shůry. „Alespoň tak lidé tehdy smýšleli,“ dodává Eerkens. Nebyl to jediný rozdíl mezi kostkami tehdy a dnes. Po prozkoumání 110 exemplářů hracích kostek z hrobů a ulic starého Říma dospěli kalifornští badatelé k dalšímu závěru. Staří Římané značili šestistěnky jinak, než jsme zvyklí dnes. Naproti jedničce dvojku, trojku proti čtverce a pětku proti šestce. Zajímavé je, že z patnácti možných konfigurací rozmístění čísel na kostce se v archeologickém záznamu objevují jen tři varianty, a preferována byla právě tato.

Nemohou za to bohové, ale vy sami

Snaha začít vyvažovat kostky, a to nejen symetrickým designem ale i postavením čísel, začíná být z archeologického záznamu patrná v první polovině 15. století. „Pozvolný nástup renesance měnil lidské myšlení, a bezvýhradná moc bohů nad náhodou začala být zpochybňována vědeckými cestami,“ popisuje Alex de Voogt, etnograf amerického Muzea přírodní historie. „Osobnosti, jako Blaise Pascal nebo Galileo, přinášely nové myšlenky, o matematice pravděpodobnosti, statistice, šanci a kombinatorice. Z dochovaných psaných záznamů také víme, že badatelé své závěry často konzultovali právě s hazardními hráči kostek.“ Výsledkem jejich bádání pak bylo, že i u hracích kostek je forma poplatná funkci.

Spolu s tím se pak začaly projevovat snahy o zvýšení férovosti hry, separováním a vyvážením pozic velkých a malých čísel na kostkách. Už to nejsou „primy“ jako u starověkých a středověkých kostek, ale „sedmy“. Tedy, že součet protilehlých cifer dává dohromady 7. Jednička stojí naproti šestce, trojka naproti čtyřce. Výsledkem této nové standardizace pak byla i proměna hry, která už tolik nenadržovala bezskrupulózním podvodníčkům.

„Naše studie ukazuje, že stejně tak jako mnohé jiné materiální objekty reflektují proměnu pohledu lidí na svět, měnily se i hrací kostky,“ vysvětluje Eerkens. „V tomto případě věříme, že se s kostkami u lidí měnil pohled na vnímání šance. Hráči už nebrali hody kostkou jako projev vůle bohů a osudovou předurčenost, ale jako nezávislý výběr daný náhodou.“

  • Nejčtenější

Sověti neuměli zkonstruovat těžký tank. Pomohl jim až německý inženýr

v diskusi je 51 příspěvků

19. května 2024

Když je řeč o sovětských těžkých tancích, výčet zpravidla začíná pětivěžovým typem T-35. Jenže...

Nejzajímavější sluchátka na trhu? Novinka Sonosu je první svého druhu

v diskusi je 17 příspěvků

21. května 2024

Úderem patnácté hodiny skončilo embargo na první sluchátka společnosti Sonos, které po krátkém...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Panasonic překvapil, jeden opuštěný operační systém nahradily dva nové

v diskusi je 15 příspěvků

17. května 2024

Düsseldorf (Od zpravodaje Technet.cz) Když odhlédneme od kvality zobrazovacího panelu a obvodů zpracovávajících obraz, je operační systém...

Rusko vypustilo družici schopnou sledovat a ničit jiné satelity, míní Američané

v diskusi je 52 příspěvků

22. května 2024  8:30

Rusko 16. května vypustilo satelit, o němž se americké zpravodajské služby domnívají, že je to...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Kennedy ho vybral jako prvního černocha. Do vesmíru letěl až teď, v 90 letech

v diskusi je 16 příspěvků

21. května 2024  7:42

Do vesmíru ho vybral jako prvního černošského adepta už prezident John Kennedy. Na svůj let ale...

Umělá inteligence Microsoftu má výpadek. Firmě nefunguje ani vyhledávač

v diskusi nejsou příspěvky

23. května 2024  15:56

Nasazení umělé inteligence úzce souvisí s internetovou dostupností. A právě nyní se ukazuje tato...

Bezpečné přihlašování je důležité. Vyzkoušet můžete tři známé aplikace

v diskusi jsou 3 příspěvky

23. května 2024

V dnešním digitálním světě se již téměř neobejdeme bez systému umožňujícího prokázat se...

Paleontolog: Dinosauři byli chytří jako opice. Stavěli pasti, předávali si kulturu

v diskusi jsou 2 příspěvky

23. května 2024

Premium Paleontolog Štěpán Pícha je odborným garantem Dinosauria Museum Prague. Plochu o velikosti menšího...

Rusko vypustilo družici schopnou sledovat a ničit jiné satelity, míní Američané

v diskusi je 52 příspěvků

22. května 2024  8:30

Rusko 16. května vypustilo satelit, o němž se americké zpravodajské služby domnívají, že je to...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...