Doporučujeme

ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Sedm kroků k vnitřní síle. Přijměte zodpovědnost a hledejte řešení

  • 0
Každý z nás v průběhu života zažívá různé krizové situace – někdo ve větší, jiný v menší míře. Nicméně, náš způsob, jak se vyrovnat s těmito životními výzvami, je velice různorodý. Co dělají jinak lidé, kteří zvládnou každou krizi s lehkostí?

Zatímco u některých jedinců hrozí, že se ve vyostřených situacích téměř zhroutí, jiní je dokážou zvládnout za krátký čas a s úsměvem. Důvodem je jejich resilience.

Že tohle slovo slyšíte poprvé a že ani nevíte, co znamená? Nevadí, je to psychologický pojem a skrývá se za ním naše psychická odolnost a schopnost překonávat těžké životní situace bez trvalých následků. 

Dobrou zprávou je, že resilience nepředstavuje nějakou zázračnou vrozenou vlastnost, ale dá se během času vytrénovat cvičením. Na následujících stránkách se dočtete, jakým způsobem toho lze dosáhnout.

Tyto tipy a cvičení vám pomohou během krizí a dodají vám psychickou sílu.

1. Důvěřujte sobě samé

Změňte pochybovačný hlas vnitřního kritika nebo destruktivní kritiku jiných vůči vám v posilující věty. Například místo: „Nejsem nikdo důležitý“ si řekněte: „Jsem důležitá pro spoustu lidí, jsem člověk, který má svou cenu.“

2. Akceptujte současný stav

Přišla jste o práci nebo o partnera? Ano, to je opravdu zlé. Ale z krize se dostaneme jenom tehdy, když ji budeme akceptovat. Soužit se tím ubírá energii. Zkuste tohle: Sepište si, co vás trápí a proč. Potom si ten seznam projděte bod po bodu a představte si, co se změní, když ty věci přijmete jako fakt. A výsledek? Chcete mít raději svobodu a přátele, nebo se pořád jen trápit?

3. Převezměte zodpovědnost

Kdo si jenom nezoufá nad svým osudem a opustí roli oběti, ten najde sílu sám svoji situaci zlepšit. Nic by vás nemělo srazit na kolena, všechno má nějaké řešení, tak začněte jednat.

4. Hleďte na svět optimisticky

Kdo přitakává sobě i životu, osvojí si tento postoj také vnitřně. Každá krize totiž jednou pomine. V takových těžkých životních etapách pomáhá dát si dílčí cíle. Krize a hory mají něco společného – na počátku se zdají být ohromné a nepřekonatelné. Proto se optimisté a horolezci orientují vždycky jen na jednu etapu, jeden úsek na cestě k cíli. A teprve pak se pustí dál. A stejně bychom měli postupovat i v životě. Nezahltit se velkými plány, ale jít pěkně krok po kroku. Dodá to optimismus.

ilustrační snímek

5. Uvědomte si sílu přátelství

Přátelé a rodina jsou nám oporou. Ale ne každý, koho známe, si zaslouží od nás krásné plus. Nakreslete si do středu papíru kroužek, to jste vy, a kolem něho kroužky, které budou představovat lidi kolem vás (rodinu, kolegy, kamarády, sousedy...). Pak se zamyslete a ke každému napište + nebo –. Na které kontakty byste si měla dávat trochu pozor, a na kterých naopak stavět? Můžete dopsat i to, čím vám „plusoví“ lidé nejvíc prospívají, co pro vás znamenají. U „minusových“ zase nápad, jak s nimi vyjít.

6. Hledejte řešení

Pomáhají k tomu zejména tyto otázky:

1. Co je mým cílem, co chci?

2. V čem spočívá můj potenciál?

3. Co potřebuju udělat a jak toho dosáhnu?

4. Jaká cesta k tomu vede?

5. Na co si musím dávat při uskutečňování pozor?

6. Jaký první krok musím udělat na cestě k cíli?

7. A jak bude vypadat další můj krok?

7. Utvářejte svou budoucnost

Svoji budoucí životní cestu si určujeme z velké části sami. Abychom se však vydávali správným směrem k cíli, musí být jasný. Měl by být pozitivní, dosažitelný, změřitelný, termínovaný a rozdělený na etapy. Například místo předsevzetí: „Nechci každý večer trávit doma na gauči…“ si řekněte konkrétně: „Chci každý týden strávit dva večery s přáteli.“ Důležité je i zpětné hodnocení. Jak se vám povedlo to, co jste si naplánovala? Berte to jako motivaci, ne jako kritiku.


  • Vybrali jsme pro Vás