„Aktuálně se kloníme k tomu, že domácnosti do určité spotřeby nebudou platit poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE). Každá domácnost by tak ušetřila v průměru 1 250 Kč/ročně,“ uvedla Filipová.
Na obnovitelné zdroje přispívá v platbě za elektřinu každý, většina domácností přispívá podle spotřebované megawatthodiny. Příspěvek se jim počítá ve výši odebraného množství elektřiny v megawatthodinách krát 495 korun.
Odtud tedy pochází i premiérem zmiňovaná částka o průměrné úspoře 1 250 korun. Ta po zaokrouhlení odpovídá průměrné spotřebě 2,5 MWh (2 500 kWh) pronásobené oněmi 495 korunami. U každé domácnosti však bude ve výsledku energetický odpustek individuální a u velkých odběratelů se nebude odpouštět v plné výši.
„Doděláváme model kompenzací, chceme, aby to bylo spravedlivé, pochopitelné a jednoduché,“ vzkázal MF DNES ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Přesný postup i výši onoho stropu tak bude ještě nutné určit, pravděpodobně by však obchodníci dostali pokyn příspěvek za obnovitelné zdroje neúčtovat a platbu do rozpočtu by za domácnosti odvedl stát.
„Forma podpory se zvažuje a chystá tak, aby se s rostoucími cenami energie pomohlo všem. Musí se to pečlivě spočítat a vyhodnotit ve všech souvislostech, poté bude možné seznámit s detaily,“ dodala Filipová.
Elektřina pro domácnosti může během podzimu zdražit i o více než 20 procent. Dodavatelé vesměs s úpravou cen vyčkávají, ale nic jiného jim nezbude. Na burze, kde si elektřinu pro zákazníky zajišťují, stouply od ledna ceny dodávek na příští rok skoro na dvojnásobek.
S cenami elektřiny zahýbal hlavně raketový vzestup cen zemního plynu a emisních povolenek. Svou roli hraje také obrovský optimismus mezi podnikateli, kteří očekávají rychlé oživení ekonomiky. To s sebou přinese i vyšší poptávku po elektřině a plynu.
