Jordánský vládce v letech 2003 až 2017 s využitím offshorových transakcí tajně nakoupil luxusní rezidence za 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun). Třeba vily v centru Londýna a hlavním městě Spojených států Washingtonu nebo tři plážové domy v Malibu.
Ty si král pořídil přes firmy v daňových rájích právě v době, kdy se nejen přes Jordánsko valilo arabské jaro a lidé v ulicích protestovali proti korupci a vysoké nezaměstnanosti. Přes další „skořápkové“ firmy, které mají oficiální sídlo na Panamě nebo Britských Panenských ostrovech, si měl král zase spravovat rodinný majetek v Kanadě nebo Singapuru.
Králův palác v pondělí řekl, že veškerý majetek panovnické rodiny je podrobován auditu. To, že má král nemovitosti v USA a Velké Británii, prý není tajemství. „Není to nic neobvyklého ani nepatřičného,“ vzkazuje královský dvůr.
Kvůli bezpečnostním potřebám se však tyto transakce příliš nezveřejňují, dodává Jordánsko s tím, že si král nemovitosti nekoupil za veřejné peníze. „Za všechny tyto nemovitosti osobně zaplatila jeho výsost. Nic nebylo hrazeno ze státního rozpočtu ani za to neplatilo ministerstvo financí,“ stojí v prohlášení královského paláce.
Ten také dodal, že se některé z nemovitostí využily při oficiálních návštěvách, jiné při soukromých. Zprávy o nelegálním nabytí těchto nemovitostí pak dvůr označil za pomluvu a vyhradil si právo na právní kroky proti jejich šiřitelům.
Jordánsko, Maroko, Bahrajn, Katar, Dubaj...
V Jordánsku není sám, kdo se dostal do hledáčku stovek novinářů, kteří na Pandora Papers pracovali. Spolu s ním se v dokumentech objevili i jordánští expremiéři Abdul Karim Kabariti, Nader Dahabi a Hasan Dijáb.
Problémy má nyní i marocká princezna Lalla Hasna, která si přes krycí společnost koupila nedaleko Kensingtonského paláce v Londýně dům za 11 milionů dolarů, nebo nový libanonský premiér a jeden z nejbohatších mužů Libanonu Nadžíb Míkátí. Přes svou společnost si totiž v minulosti koupil majetek v Monaku.
Novináři informovali o transakcích politiků. Jsou mezi nimi králové i premiéři |
Blízkovýchodní větev dokumentů odhalila také bahrajnského expremiéra Chalífu bin Salmána al-Chalífu a dva emíry – dubajského a katarského. Vládce Dubaje a premiér Spojených arabských emirátů Muhammad bin Rašíd Maktúm údajně vlastní podíl ve třech tajně založených společnostech.
V případě Katařana Tamíma bin Hamada al-Tháního se pak ukázalo, že své offshorové společnosti dál využívá k investicím a spravování svého majetku. Už Panama Papers odhalily, že svou jachtu za 300 milionů dolarů vlastní přes firmy v daňových rájích.
Pět stovek „načapaných“ Izraelců
Odtajněné dokumenty zveřejnilo v neděli Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ). V rámci Blízkého východu se tam objevilo i přes pět set Izraelců, což Izrael staví na šestnáctou pozici ve světovém žebříčku s ohledem na počet lidí, kteří z podezřelých transakcí těžili.
Mezi nimi je třeba bývalý starosta Jeruzaléma a nynější poslanec za stranu Likud expremiéra Benjamina Netanjahua Nir Barkat. Ten je jedním z nejbohatších izraelských politiků a letos oznámil, že až Netanjahu odejde z politiky, chce po něm převzít vedení Likudu.
Babišovy offshory zaujaly svět. Interpol si ho najde, zní z opozice |
Poté, co byl Barka zvolen poslancem, převedl svůj podíl v několika společnostech na svého bratra. Tím porušil nařízení parlamentní etické komise. Správně by měl podíly prodat člověku, který s ním není v příbuzenském svazku.
Transakce přes offshorové společnosti však v Izraeli nejsou nelegální, poznamenává The Jerusalem Post s tím, že stovky „chycených“ Izraelců tak zřejmě žádné domácí zákony neporušily.
