„Gratuluji lidu k jeho volbě,“ řekl současný prezident Hasan Rúhání v televizním projevu. „Moje oficiální blahopřání přijde až později, ale víme, kdo měl dostatek hlasů v těchto volbách a koho si dnes lidé zvolili,“ dodal prezident ještě před oficiálními výsledky voleb, aniž přímo zmínil Raísího. Podle dosavadních výsledků Raísí dostal v prvním kole hlasování zhruba 62 procent hlasů.
Umírněný ekonom Abdolnáser Hemmatí, hlavní protivník Raísího, už Raísímu poblahopřál k vítězství. Toho již dříve na sociálních sítích označil za příštího prezidenta.
Raísí situaci zatím veřejně nekomentoval.
Raísí nahradí dosavadního prezidenta Rúháního, který po dvou mandátech potřetí kandidovat nemůže. Lidé prezidenta vybírali do pátečních 23:30 SELČ, kvůli epidemii koronaviru a ve snaze zabránit vytváření davů měly totiž volební místnosti prodlouženou otevírací dobu.
Podle šéfa volební komise odevzdali Íránci dohromady 28,6 milionu hlasů, z nichž zatím 17,8 milionu získal Raísí. Letošních voleb se mohlo zúčastnit 59,3 milionu obyvatel starších 18 let, účast tak byla zřejmě nejnižší ze všech voleb konaných od ustavení islámské republiky v roce 1979.
Na záběrech íránské televize bylo vidět u volebních místností vždy jen několik lidí. Studentská agentura ISNA odhaduje účast na 44 procent, což by bylo nejméně od islámské revoluce v roce 1979. Slabou volební účast se proto ještě snažili povzbudit vůdci země.
„Každý hlas se počítá. Přijďte a volte a vyberte si svého prezidenta, je to důležité pro budoucnost vaší země,“ vyzval ajatolláh Alí Chameneí poté, co odhlasoval v jedné z teheránských volebních místností. Také končící Rúhání občany už před otevřením volebních místností nabádal, aby nebrali ohled na „nedostatky institucí nebo skupin“ a šli volit.
Ke stížnostem Íránců patří ekonomické problémy, korupce, špatné řízení země a potlačení protestů proti zvyšování cen pohonných hmot. Jejich důvěru podlomilo také loňské sestřelení ukrajinského letadla, při němž zemřelo 176 lidí.
Vadí jim také vyřazení téměř všech umírněných kandidátů. Původně se do voleb hlásilo na šest set lidí, sítem Rady dohlížitelů však prošlo jen sedm. A tři z nich ještě nakonec odstoupili. Opozice, k níž patří například syn bývalého šáha Rezá Pahlaví či opoziční vůdce Mír Hosejn Músáví, který je v domácím vězení od roku 2011, tak vyzvala k bojkotu voleb.
„Účast na hlasování by byla urážka mé inteligence. Vláda už vybrala Raísího bez ohledu na to, koho zvolíme,“ řekla třeba pětapadesátiletá Íránka Fáteme.
Prezident s americkými sankcemi
Írán má nyní poprvé prezidenta, na něhož se vztahují americké sankce. Spojené státy je na něj uvalily kvůli jeho roli při popravování politických vězňů v roce 1988. „Raísí, který se podílel na masových popravách politických vězňů, byl vybrán, aby vedl íránskou justici. To je hanba! Režim se vysmívá právnímu procesu, když toleruje nespravedlivé soudy a vězní lidi v nehumánních podmínkách. Íránci si zaslouží něco lepšího,“ napsal před dvěma lety na twitteru zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Robert Palladino.
V Íránu proškrtali seznam kandidátů na prezidenta. Ahmadínežád má zase smůlu |
„Přicházím jako nezávislý (kandidát), abych udělal změny v řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací,“ řekl Raísí při květnovém ohlášení své prezidentské kandidatury.
Je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí v Íránu a mluví se o něm jako o možném nástupci íránského duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který Raísího dlouhodobě podporuje a který jej označil za důvěryhodného člověka s velkou profesní zkušeností.
Raísí, který platí za zapřísáhlého odpůrce Západu, je zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu i cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu. Podporuje rozvoj zemědělského sektoru a slíbil vytvoření nových pracovních míst. Řekl také, že dává přednost budování vztahů se zeměpisně bližšími státy.
