„Mohu potvrdit, že babička dnes po sedmé hodině zemřela ve Vinohradské nemocnici,“ potvrdil iDNES její vnuk Jan Šikl.
7. října 2009 |
Jiřina Šiklová byla známá pro svoji angažovanost v genderových studiiích a politice. Podepsala Chartu 77. Vystudovala historii a filozofii na pražské filozofické fakultě. Patřila mezi zakládající členy katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Mezi lety 1956 a 1969 byla členkou KSČ. „Jestliže se člověk chce podílet na určitých změnách, musí se pro to angažovat,“ vysvětlila svou motivaci k tomuto kroku Šiklová. Později byla hrdá na to, že byla vyhozena hned v roce 1969, v „dobré společnosti“ filozofa Jana Patočky a dalších osobností.
Po propuštění z univerzity našla místo jako sociální pracovnice na oddělení Thomayerovy nemocnice, kde se podílela na výzkumu. Měla zakázáno publikovat pod svým jménem. Později se zapojila do disentu.
Jiřina Šiklová v minulosti promluvila jako pamětnice o Janu Palachovi:
11. září 2018 |
30 let svobody
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nikdy jsem nechtěla být pasivním pasažérem či obětí, ale aktérem vlastního života,“ tvrdila Jiřina Šiklová. „Když je někdo v ‚průseru‘ a já na to mám kapacitu, tak něco zorganizuju,“ svěřila se také tato doktorka filozofie a signatářka Charty 77, ale i někdejší uklízečka a vězeňkyně.
Po podepsání Charty 77 byla perzekvována. V roce 1981 byla uvězněna za pašování nelegální literatury. Po změně režimu opět přednášela na Univerzitě Karlově, kde iniciovala založení katedry sociální práce. V plánech přednášek na společenskovědních fakultách v celé ČR prosadila téma problematiky genderu, tedy vztahu mezi oběma pohlavími.
„V roce 1991 Jiřina Šiklová založila Gender Studies, protože jako socioložka si uvědomovala, že tento obor v ČR chybí, a že gender je důležitá sociální kategorie, která významně ovlivňuje životy lidí. Je mi velmi líto, že se nedočkala oslavy 30. výročí, které si připomeneme letos na podzim,“ řekla dnes ředitelka Gender Studies Helena Skálová.
V roce 2009 kandidovala za Stranu zelených ve volbách do Evropského parlamentu, v roce 2010 pak vedla kandidátku Zelených za Královéhradecký kraj ve volbách do Sněmovny. Ani v jedněch volbách však Strana zelených nezískala žádný mandát.
Byla členkou správní rady několika nadací a odborných časopisů. Šiková je autorkou několika knih, publikovala v desítkách odborných časopisů. V roce 1995 získala cenu Žena Evropy, která je v Bruselu udílena ženám, jež přispěly k integraci Evropy. O čtyři roky později obdržela medaili T. G. Masaryka I. stupně za zásluhy o republiku.
„Jiřina Šiklová do konce života pomáhala druhým a vždycky sama vyhledávala situace, kde je třeba pomoci,“ řekl její dlouholetý přítel Petr Pithart.
Šiklová s Pithartem se znali přes 60 let a byli si velmi blízcí. „Často jsme dělali spolu leccos, co už dneska je nesrozumitelné nebo málo srozumitelné,“ uvedl Pithart s odkazem na doby nesvobody a disentu, kdy společně distribuovali do vlasti zahraniční i exilové knihy.
„Na její roli v české sociologii vidím dva obrovské přínosy. Jednak je určitě jedna z prvních, která i v dobách, kdy se to vlastně nesmělo, poměrně jasně ukázala, že je potřeba slyšet ženský hlas a že genderová problematika je něco, co je důležité,“ řekl sociolog Petr Soukup, který působí na Fakultě sociálních věd UK. Druhý důležitý moment pro něj je ten, že Šiklová byla „socioložkou žitého života“. „Prostě řešila ty běžné a důležité problémy a snažila se, aby sociologie pomáhala,“ dodal.
„Úmrtí Jiřiny Šiklové je smutnou zprávou. Podílela se na posílaní tiskovin přes železnou oponu. Za to si zaslouží velký dík,“ uvedl k úmrtí Pavel Rychetský.
„Statečná, neúnavná, jedinečná osobnost vždycky plná energie. Jiřina Šiklová zanechala nesmazatelnou stopu v sociologii, gender studies a sociální práci. Bude tu chybět,“ uvedla na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
K její smrti se vyjádřil i předseda Senátu Miloš Vystrčil: „Je mi smutno. Před necelým rokem jsem paní Jiřině předával Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Byla plná energie. V den jejího odchodu si dovolím připomenout její slova: Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá cenu.,“ uvedl na Twittteru Vystrčil.
Je mi smutno. Před necelým rokem jsem paní Jiřině předával Stříbrnou medaili předsedy @SenatCZ. Byla plná energie. V den jejího odchodu si dovolím připomenout její slova:
“Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá cenu.”
R.I.P. https://t.co/J6ii61ZpGS
5. ledna 2017 |
