Od roku 1990 v průměru vzniká každoročně nad Atlantikem 14 pojmenovaných bouří. Podle NOAA je šedesátiprocentní pravděpodobnost, že letošní sezona zaznamená více bouří, než je průměr. Pravděpodobnost, že počet bude nižší, je jen desetiprocentní.
S hodnocením souhlasí i další vědecká centra. Podle meteorologa Todda Crawforda by ale letošní sezona měla být klidnější než ta loňská.
Výrazně nadprůměrná byla loňská sezona se 30 pojmenovanými bouřemi, z nichž 14 dosáhlo intenzity hurikánu. Kvůli vysokému počtu bouří se Světová meteorologická organizace (WMO) rozhodla pozměnit způsob jejich pojmenování.
Organizace každoročně chystala seznam s 21 křestními jmény. Pokud však bouří bylo více, dostávaly označení podle písmen řecké abecedy. Od letošního roku však WMO od používání řecké abecedy opustila a vytvoří další záložní seznam jmen.
Meteorologům došla jména. Nová bouře ponese označení Alfa |
Podle mnohých odborníků za vyšší intenzitu bouří mohou globální změny klimatu, a to především oteplování vod oceánů. To, že změny klimatu stojí i za vyšším počtem těchto meteorologických fenoménů, není stále jasně prokázané. „Ptáme se, zda je to součástí přirozené různorodosti systému, nebo jestli čelíme důsledkům globálního oteplování,“ uvedl meteorolog z Arizonské univerzity Xubin Zeng.
Výrazný počet hurikánů a bouří v loňském roce měl i významné dopady na společenskou a ekonomickou situaci ve Střední Americe. Chudé země jako Honduras a Guatemala byly na podzim zasaženy hurikány a bouřemi opakovaně. To podle odborníků přispělo ke snaze části obyvatel odejít do Spojených států.
Jedním z výrazných hurikánů loňského roku byla Jóta, která prošla střední částí Ameriky:
19. listopadu 2020 |
