„Přicházím jako nezávislý (kandidát), abych udělal změny v řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací,“ citovala Raísího íránská média.
Šéfem íránské justice se stal předloni v březnu, kdy ho do funkce jmenoval duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Podle Reuters se o Raísím mluví jako o ajatolláhově možném nástupci. Raísí neúspěšně kandidoval na prezidentský post před čtyřmi lety.
Coby kandidát se pro nynější volby již registroval bývalý předseda parlamentu a někdejší vyjednávač o íránském jaderném programu Alí Lárídžání, který je považován za člověka, jenž dokáže spojit umírněné a konzervativní voliče.
Politické a náboženské předpoklady uchazečů o prezidentský post bude prověřovat 12členná komise. Šest jejích členů jmenuje Chameneí.
Reuters uvádí, že v Íránu narůstá nespokojenost s ekonomickou situací země. Kvůli těmto náladám by volební účast mohla být nižší, než si vládnoucí klerikové přejí. Hospodářství ochromují americké sankce, které Washington obnovil poté, co před třemi lety odstoupil od jaderné dohody s Íránem.
Tu s Teheránem v roce 2015 uzavřely Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně.
