Legislativní návrh plánuje ministerstvo zveřejnit nejspíš do konce května. Na jednání sněmovního sociálního výboru to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). „Připravujeme tři scénáře. Návrh může projít teď vládou, nebo ho může převzít příští ministryně či ministr a vybere si příští vláda,“ řekla po jednání ministryně.
Směrnice EU o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem z června 2019 má zajistit minimální standard ve všech členských zemích. ČR ji má do svých zákonů přenést nejpozději do 2. srpna 2022.
Podle předpisu by placená otcovská v EU nesměla být kratší než deset dnů. Rodiče by měli mít možnost nečerpat rodičovskou celou naráz, ale i po částech. Vybírat by si ji mohli třeba střídáním dnů volna a práce či v kratší pracovní době, uvádí směrnice.
Na rodičovskou jde, kdo vydělá méně. Chlapské ego se občas ještě trápí |
Dva měsíce rodičovské by měly být nepřenosné, aby se matka a otec v péči o potomka vystřídali. Rodiče v celé Unii by měli mít nárok aspoň na čtyřměsíční rodičovskou a mohli by si ji vybrat nejvýš do osmi let dítěte.
Na jednání výboru ministryně řekla, že její úřad navrhuje prodloužit týdenní otcovskou na dva týdny. Dál by se pobíralo 70 procent základu příjmu z nemocenského pojištění. Ročně by to mohlo stát zhruba 300 milionů navíc. Z nemocenského pojištění by se hradilo i devět nepřenosných týdnů rodičovské. Druhý rodič by dostával také nejspíš 70 procent výdělku. Vyjít by to mohlo na 9,3 miliardy za rok.
Pět dní volna na pečování
Směrnice počítá podle Maláčové i s pěti dny volna na pečování za rok. V Česku by tak mohli nárok na ošetřovné mít i lidé, kteří s pacientem či jiným potřebným nežijí v jedné domácnosti. Ministerstvo odhaduje, že by žádostí bylo za rok zhruba 120 000. Celkové náklady na všechny změny včetně snížených příjmů z pojistného by mohly činit 14 až 17 miliard ročně.
Ošetřovné i pro dědu či tetu. Senát prodloužil i výplatu bonusu k nemocenské |
Členové a členky výboru chtěli znát konkrétní nastavení jednotlivých změn. Ministryně naopak žádala zástupce jednotlivých stran o jejich představu. Podle Maláčové i přes epidemii ministerstvo nyní návrhy dokončuje a podle vyjádření zákonodárců by mohlo zvolit, zda zvolí minimalistickou cestu technických úprav, nebo „překopání celého systému“. Šéfka resortu se kloní k tomu, aby se Parlament teď soustředil na přijetí 15 projednávaných sociálních novel a přenesením směrnice se zabývala až nová Sněmovna.
Výbor to kritizoval. O evropském předpisu jednal už několikrát, a to třeba v září 2019 či loni v únoru. „Koronakrizi tu máme rok, směrnici řešíme mnohem déle. A nemáme pořád nic,“ řekla předsedkyně výboru Jana Pastuchová (ANO). Místopředsedkyně výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM) označila přístup resortu za nezodpovědný a neprofesionální. Výbor žádá Maláčovou, aby mu návrh legislativy do konce května předložila.
Ministryně uvedla, že její úřad předloží k připomínkám návrhy pravděpodobně do konce května. Řekla, že je vždy nejproblematičtější projednat návrhy v koalici a najít na nich shodu.
Za nepřenesení směrnice v termínu hrozí sankce. Do sněmovních voleb zbývá necelých pět měsíců.
