Jeho redakční radu tvoří přední čeští vědci a propagátoři vědy, mezi nimi aktuálně například astronom Jan Palouš či psychiatr Cyril Höschl.
„Nevylučujeme z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným,“ tím začínalo první číslo nového časopisu, který založil a zprvu sám vydával student medicíny Václav Kumpošt.
Na dvanácti stranách mělo pět článků a několik krátkých aktualit. Cena ročního předplatného byla stanovena na čtyři zlaté a 80 krejcarů – za podobný obnos se v té době dala koupit mladá jalovice. A ve třetím čísle časopisu se Václav Kumpošt zavázal, že „Vesmír bude vycházet o jednom neb půldruhém archu každý pátek o 3. hodině odpolední“.
První obrázky se ve Vesmíru objevily v říjnu 1871 a pravidelnou součástí časopisu se staly od druhého ročníku. V červenci 1872 přebral vydávání listu Antonín Frič. První fotografii přinesl Vesmír v lednu 1886.
Roku 1907 přestal časopis vycházet a jeho vydávání na popud Aloise Rašína v roce 1923 obnovil botanik Bohumil Němec, někdejší rektor Univerzity Karlovy a kandidát na prezidentský úřad v roce 1935. Spolu s ním v redakci působil a později převzal vedení časopisu Otakar Matoušek.
První číslo obnoveného listu, od něhož se odvozuje i současné číslování, mělo 24 stran a pět černobílých fotografií. Vesmír vycházel i po celou válku a v říjnu 1946 dostal novou moderní obálku. Od roku 1952 se zvětšil formát na A4 i počet stran na 32, zkvalitnil se papír a každé číslo začalo obsahovat přílohu s fotografiemi. Také začal vycházet s barevnou obálkou a barevnými přílohami. V roce 1963 začal grafickou podobu časopisu řídit malíř a grafik Milan Albich, který s Vesmírem spolupracoval až do roku 2000.
Od ledna 1985 Vesmír zdvojnásobil rozsah na 60 stran a od roku 1990, kdy se šéfredaktorem stal Ivan Havel, se tematicky rozšířil o dosud opomíjené oblasti vědy. V osmém čísle roku 1990 se také zrodila nová rubrika, představující české a slovenské výtvarníky a jejich dílo. Začátkem devadesátých let vzniklo nakladatelství Vesmír, v němž tento časopis vychází od roku 1994. Výraznou postavou Vesmíru druhé poloviny 20. století byl také imunolog a básník Miroslav Holub.
Zemřel Ivan M. Havel, bratr prvního českého prezidenta. Bylo mu 82 let |
„Navzdory svému názvu časopis Vesmír nepíše jen o vesmíru. Jeho název vznikl v době, kdy termín vesmír znamenal celý svět a vše kolem nás. A Vesmír vždy psal a dodnes píše o tom, jak nám přírodní vědy pomáhají poznávat svět, v němž žijeme. Význam slova se za 150 let posunul, zaměření časopisu zůstává,“ uvedl pro ČTK Ondřej Vrtiška, který se v roce 2020 stal novým šéfredaktorem tohoto časopisu.
Do časopisu podle něj dnes články píšou odborníci příslušných oborů, redakce je upravuje tak, aby byly srozumitelné a zajímavé i pro čtenáře, kteří se sami danému oboru nevěnují. Texty procházejí odbornou recenzí, časopis klade důraz na věcnou správnost. Přímo v redakci vznikají jen některé kratší příspěvky a pravidelný rozhovor. Ve Vesmíru publikují zasloužilí vědci – přední osobnosti svých oborů, ale i zástupci mladé generace. Podle Vrtišky se časopis takto snaží oslovovat mladší autorskou i čtenářskou generaci.
Vesmír: Ukazujeme srozumitelnou vědu, která se nevyhýbá slepým cestám |
Nejdéle přispívajícím autorem do časopisu byl vloni zesnulý Vojen Ložek, jedna z nejvýraznějších postav české přírodovědy a ochrany přírody, geolog, malakolog a znalec Českého krasu. Do Vesmíru přispěl poprvé jako třináctiletý v roce 1939 a od té doby psal průběžně, jeho poslední příspěvek je z roku 2018, časopisu tedy zůstal věrný 79 let.
Vůbec nejstarším stále vycházejícím českým přírodovědným časopisem, soustřeďujícím se na popularizaci vědy, je časopis Živa, který založil v roce 1853 Jan Evangelista Purkyně.
