Vítězslav Pivoňka působí v Rusku jako český velvyslanec od roku 2018, kdy ve funkci vystřídal Vladimíra Remka.
Už od začátku jeho působení nebylo jednoduché, Pivoňka svoji misi v totiž zahájil totiž v době, kdy mezi Moskvou a Západem včetně České republiky panovalo napětí. Kvůli otravě bývalého špiona Sergeje Skripala v britském Salisbury vyhostila Praha tři zaměstnance ruské ambasády, na což Rusko odpovědělo stejným způsobem.
Vztahy s Ruskem se od té doby moc nelepšily, Pivoňku si například v loňském roce předvolal náměstek ruského ministra zahraničí Vladimír Titov. Česko tehdy podle ruské strany zdržovalo řešení napjatých vztahů.
Rusové předvolali velvyslance: Česko prý zdržuje řešení napjatých vztahů |
Loni se Pivoňka vyjadřoval ke vztahům k Rusku v rozhovoru pro Deník N. Česko tehdy vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Velvyslanec tehdy zadoufal, že se vztahy s Ruskem snad již nevyostří.
„Vyhošťování je v diplomacii krajní krok a doufejme, že tohle je ono pověstné dno, od kterého se do budoucna odrazíme a začneme se zvedat,“ řekl.
Česko-ruské vztahy charakterizoval následovně: „Dostali jsme se do situace, kdy byla otevřena Pandořina skříňka. To jsou otázky, které mezi námi leží od rozpadu Československa a Sovětského svazu. Takže řešíme nejen současnou, ale i historicko-politickou agendu. Doufám, že jdeme k nějakému zlomovému bodu, od nějž začneme řešit vztahy a dlouhodobě neřešené otázky jednu po druhé.“
Ke vztahům k Rusku se pak vyjadřoval loni i pro Seznam Zprávy. „Česká republika si svoje směřování vybrala, jsme součástí NATO, jsme součástí Evropské unie. NATO je určitým způsobem definováno jako hrozba Ruské federace, což z druhé strany znamená, že Rusko vystupuje jako hrozba členským státům NATO a součást toho, samozřejmě, jsou i hybridní hrozby,“ odpověděl na dotaz, jak se dají budovat partnerské vztahy v situaci, kdy Bezpečnostní informační služba píše, že Rusové usilují o rozdělení české společnosti.
„Každá světová velmoc se v současné době snaží využívat kyberprostor, není to jenom Rusko, je to i Čína. Já jsem se chtěl dostat ke Gerasimově doktríně, která je o tom, že už skončila doba míru a války, mluví se v ní o permanentní válce a vedení války nevojenskými nástroji a prostředky. A v tom žije současná česká diplomacie. To je ten tlak, pod kterým je jak ministerstvo zahraničních věcí, tak státní správa, zpravodajské služby. A my musíme zvyšovat svoji vlastní odolnost a navyšovat naše kapacity, abychom těmto hrozbám, které mohou přijít od kohokoliv mimo partnerské státy, byli schopni určitým způsobem čelit, analyzovat je, zjišťovat je a reagovat na ně a bránit se jim,“ uvedl.
Pivoňka studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V životopise má následně uvedené postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze v oboru marketing. Studoval také na australské škole Bridge Business College.
Pivoňka dříve působil v Ázerbájdžánu, jako velvyslanec v zemi byl čtyři roky. Na ministerstvo zahraničních věcí se poprvé dostal v roce 1999, kdy působil jako zástupce ředitele a ředitel odboru administrativy a zpracování informací. Na resortu později pracoval také v odboru států jihovýchodní a východní Evropy, mezi lety 2011 a 2013 byl ředitelem odboru služeb ministerstva zahraničních věcí.
Co se týče jeho působení v zahraničí, kromě Ázerbájdžánu byl Pivoňka generálním konzulem v Košicích, mezi lety 2006 a 2011 také zástupce velvyslance ČR v Kyjevě. Umí anglicky a rusky. Je ženatý a má dvě děti.
Zmejevskij má za sebou elitní školu diplomacie
Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij, který si ve středu z úst ministra zahraničí Jakuba Kulhánka vyslechl ultimátum, je zástupcem své země v Česku již pět let. K pohovoru s českým ministrem zahraničí, či naposledy jeho náměstkem, byl za tu dobu předvoláván opakovaně.
Třeba v dubnu 2019 přijal Zmejevského exministr zahraničí Tomáš Petříček. Jak tehdy popsal Deník N, řešil s ním téma pronájmu zhruba dvou set diplomatických ruských bytů v Praze a osobu diplomata Alexandra Těrentěva, který pode výpovědí šikanoval některé nájemníky. Ministr požadoval, aby nižšího diplomata Moskva sama stáhla ze země. Na konci srpna Těrentěv skutečně z Česka odjel.
Zmejevskij také pravidelně objíždí různé akce spojené s válečnou historií. Silně se angažoval v odporu proti odstranění pomníku maršála Koněva. Loni 22. června, při projevu na slavnostním ceremoniálu odhalení obnoveného čestného pohřebiště rudoarmějců v Ořechově, kritizoval právě odstranění sochy Koněva a vybudování pomníku vlasovcům v pražských Řeporyjích. „Heroizaci pomahačů nacistů považujeme za zradu památky našich otců a dědů a ničení pomníků osvoboditelů za zbabělou odpornou podlost,“ řekl.
Ultimátum vypršelo. Nemáte právo na nároky, míní Moskva a volá si Pivoňku |
Zmejevskij podle životopisu v roce 1979 absolvoval MGIMO MZV SSSR, tedy elitní ruskou diplomatickou školu. Ještě při studiích se vrhl na diplomacii a už v roce 1976 nastoupil na ministerstvo zahraničí SSSR/RF, kde prošel různými pozicemi. V roce 1996 se stal zástupcem vedoucího Stálé mise Ruska při OSN v New Yorku, kde skončil v roce 2000. Na jeden rok byl zvláštním velvyslancem.
V roce 2001 působil jako ředitel Odboru nových výzev a hrozeb MZV RF. Po této misi, nastoupil v roce 2007 jako vedoucí Stálé míse Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni, Rakousko. V roce 2011 se působil jako zvláštní, zmocněncem prezidenta Ruské federace pro mezinárodní spolupráci v oblasti boje proti terorismu a transnárodnímu organizovanému zločinu.
Výnosem prezidenta Ruské federace ze dne 19. února 2016 byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ruské federace v České republice. 22. března 2016 předal pověřovací listiny do rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana. Život v Česku si však pochvaluje.
„Česká republika je krásná země a Praha je jedno z nejkrásnějších měst Evropy a světa. Je to velká čest a velká odpovědnost pracovat zde. Ale život není jenom v práci, Praha má spoustu míst, kde můžete dobře strávit čas. Nedaleko od velvyslanectví jsou dva parky. Jeden z nich je doslova sousedící s velvyslanectvím — park Stromovka. Na pracovišti velvyslanectví se tak můžete uvolnit. Takže personál velvyslanectví má možnosti i pro odpočinek,“ pochvaloval si lokalitu v rozhovoru pro Sputnik v roce 2018.
Ve vzpomínaném v rozhovoru pro Sputnik si Zmejevskij podle Hlídacího psa postěžoval, jak se ještě před jeho příjezdem psalo, jak v Praze „povede hnízdo špiónů“ a uváděla se prý „nějaká nebetyčná čísla“ o počtu lidí na ruské ambasádě. „Ale jak jsme počítali, nesouhlasí tato čísla s celkovým počtem našich zaměstnanců, ani včetně rodinných příslušníků a dětí. Toto hovoří samo za sebe. Myslím si, že konspirační teorie jsou samozřejmě populární a bylo to tak vždycky, ale nemají nic společného s realitou, přinejmenším v tomto případě,“ prohlásil Zmejevskij, který ovládá angličtinu a francouzštinu. Je rozvedený a má dospělou dceru.
Procedura jmenování velvyslance V Česku probíhá jmenování velvyslance tak, že jej ministr navrhuje vládě. Po schválení je návrh předložen k podpisu prezidentovi republiky, který velvyslance jmenuje. „Poté je životopis designovaného velvyslance zaslán přijímající zemi, která během týdnů až několika měsíců vysloví souhlas – agrément. Ve výjimečných případech dotyčná země souhlas nevydá. Odmítnutí je znakem vážných problémů, které spočívají ve výhradách přijímající země vůči navrhované osobě nebo vyplývají z negativních vztahů mezi zeměmi. Nejčastější formu odmítnutí představuje mlčení, tedy neudělení agrément po dobu několika měsíců," uvádí ministerstvo zahraničních věcí na svých stránkách. Jméno nového velvyslance je veřejně potvrzeno až ve chvíli, kdy jej potvrdí právě hostitelská země. |
Lavrov má pověst labilnějšího diplomata
Jak to vypadá, tak Česko i Rusko mají velvyslance vyrovnané. Ohledně ministrů zahraničí stojí na straně Česka nový šéf diplomacie Jakub Kulhánek, který mezi únorem a listopadem 2014 působil jako náměstek ministra obrany, v letech 2014 až 2016 byl náměstkem ministra zahraničních věcí a od června 2018 do dubna 2021 náměstkem ministra vnitra.
Jeho protějšek, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, v roce 1972 vystudoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě. Prezident Vladimir Putin ho 9. března 2004 jmenoval ministrem zahraničních věcí, kdy ve funkci nahradil Igora Ivanova.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ve funkci zůstal i po demisi vlády Dmitrije Medveděva, kterého nahradil nový kabinet Michaila Mišustina. (21. ledna 2020)
Lavrov se nevyhnul ani skandálům. V září 2008 zaujal britský i světový tisk poměrně nediplomatický slovník, který ruský ministr použil v telefonickém rozhovoru s britským ministrem zahraničí Davidem Milibandem. Podle deníku The Daily Telegraph, který ocitoval některé upravené části rozhovoru, byly původní Lavrovovy výroky v rozhovoru natolik vulgární, že je nebylo možné v původním znění publikovat.
Lavrov použil mnohokrát především slovo „fuck“ a jeho odvozeniny. Podle Aktuálně.cz si Lavrov pověst labilnějšího a agresivního diplomata vybudoval již jako velvyslanec Ruska při OSN.
